Lov na světlo

[aphodius]

Ad Hali+:
Je pravda, že Bialowieža je opravdu výjimečně kvalitní a zachovalá oblast, o tom není pochyb. Nicméně z toho, že zrovna jediný polský nález a čtyři české byly učiněny na zachovalých lokalitách, nemůžeš ani náhodou usuzovat na to, že T. perrisii potřebuje zachovalost biotopů. Na Slovensku byl nalezen na mnoha lokalitách Podunají v čistě kulturní krajině, kde široko daleko není nic než samá pole. Často je v čapích hnízdech přímo ve vesnicích i městech, aniž by někde v dosahu byl nějaký "zachovalý biotop". Totéž platí o jeho výskytu v Maďarsku, kde je s největší pravděpodobností rozšířen plošně. Podle mě mu o zachovalost biotopů vůbec nejde a už vůbec nelze mluvit o jeho "vymírání" u nás - myslím, že se naopak šíří. Dříve v Čechách nebyl nalézán vůbec a už máme čtyři nálezy. Je to velmi dobrý letec na dlouhé distance a klidně může létat krajinou a hledat ptačí hnízda - nic jiného totiž nepotřebuje. Čápi, denní dravci i sovy jsou skoro všude. To, že se objevil v Čechách bude nejspíš souviset s oteplováním klimatu. Určitě budou nálezy přibývat. Marion napsal, že někomu přiletěl i v Ostravě - to už je docela masakr, to taky není žádná zachovalá lokalita.

V Podunají jej kolegové chytali i v odporných akátových lesíčcích uprostřed polnohospodářské krajiny, a to docela dost kusů. Stačí, že tam měli hnízda vhodní ptáci. A chytán byl např. v intravilánech Nitry, Pezinoku, Malacek, Hlohovce, Bratislavy, Košic, Miškolce nebo Budapešti. Mám kolegu, který ho našel skoro v každém ptačím hnízdě, které rozebral od jižní Moravy po střední Slovensko. Nepochybně bude (i když třeba vzácně) ve všech nížinných oborách v Čechách (kde jsou stromy s korunovými dutinami vhodnými pro hnízdění ptáků).

[Hali+]

Ad Hali+:
Je pravda, že Bialowieža je opravdu výjimečně kvalitní a zachovalá oblast, o tom není pochyb. Nicméně z toho, že zrovna jediný polský nález a čtyři české byly učiněny na zachovalých lokalitách, nemůžeš ani náhodou usuzovat na to, že T. perrisii potřebuje zachovalost biotopů. Na Slovensku byl nalezen na mnoha lokalitách Podunají v čistě kulturní krajině, kde široko daleko není nic než samá pole. Často je v čapích hnízdech přímo ve vesnicích i městech, aniž by někde v dosahu byl nějaký "zachovalý biotop". Totéž platí o jeho výskytu v Maďarsku, kde je s největší pravděpodobností rozšířen plošně. Podle mě mu o zachovalost biotopů vůbec nejde a už vůbec nelze mluvit o jeho "vymírání" u nás - myslím, že se naopak šíří. Dříve v Čechách nebyl nalézán vůbec a už máme čtyři nálezy. Je to velmi dobrý letec na dlouhé distance a klidně může létat krajinou a hledat ptačí hnízda - nic jiného totiž nepotřebuje. Čápi, denní dravci i sovy jsou skoro všude. To, že se objevil v Čechách bude nejspíš souviset s oteplováním klimatu. Určitě budou nálezy přibývat. Marion napsal, že někomu přiletěl i v Ostravě - to už je docela masakr, to taky není žádná zachovalá lokalita.

V Podunají jej kolegové chytali i v odporných akátových lesíčcích uprostřed polnohospodářské krajiny, a to docela dost kusů. Stačí, že tam měli hnízda vhodní ptáci. A chytán byl např. v intravilánech Nitry, Pezinoku, Malacek, Hlohovce, Bratislavy, Košic, Miškolce nebo Budapešti. Mám kolegu, který ho našel skoro v každém ptačím hnízdě, které rozebral od jižní Moravy po střední Slovensko. Nepochybně bude (i když třeba vzácně) ve všech nížinných oborách v Čechách (kde jsou stromy s korunovými dutinami vhodnými pro hnízdění ptáků).

Možná máš pravdu, že je v Čechách všude, ale v tom případě se jaksi nesbírá podle počtu dokladovaných kusů. Není to divné, když by ho jistě sebrala většina sběratelů, kteří by ho našli?
S argumentací porovnávání jižních oblastí s podmínkami v Čechách nemohu souhlasit. Možná že se fakt šíří, to ukáže čas, ale nelze porovnávat výskyt v centru areálu s výskytem na jeho perifériích. Jasně že je na jihu prakticky všude, má tam ideální podmínky. V Čechách ty podmínky už/ještě ideální nemá a tak je tu velice zřídka. Čechy a Morava jsou prostě hodně rozdílná území, byť jsou hned vedle, je to jasně vidět na mapce jeho rozšíření.

[aphodius]

Pozor - já jsem nenapsal, že v Čechách všude JE, ale že by se MOHL OBJEVIT kdekoli v nižších polohách a že předpokládám jeho výskyt ve všech oborách nižších poloh. Je mi jasné, že je to v Čechách zatím velmi vzácné zvíře. Na jihu Moravy je díky jinému klimatu mnohem více rozšířen a na Slovensku bude v nejteplejších oblastech nižších poloh skoro všude. Prostě předpokládám, že budou postupně objevovány další lokality s jeho výskytem zejména ve středních Čechách. Hlavně mi šlo o to, že si nemyslím, že by to byl druh vázaný na zachovalost biotopů.

[Vašek]

Troxové

Jací? Nebyl mezi nimi perrisii? Případně vlož foto.

Na UV v Čechách létá nejčastěji Trox scaber. Teda mě aspoň jiný druh zatím nedoletěl. Zato T. scaber doletí klidně i ve městě na balkon, je to šunt kterého UV vcelku láká.
Trox perrisii byl v Čechách dosud sbírán jen dvakrát na Křivoklátsku, aspoň co bylo publikováno... I když poobakrát na světlo, přece jenom ve zcela specifickém biotopu (myslím extrémní zachovalost biotopu). Proto se jinde v Čechách ani moc předpokládat nedá, byť by to bylo samozřejmě hezké...
perrisii_2019.jpgscaber.jpg

No ... asi takhle. Na noční fotky je to pro můj foťák dost malé, takže je nefotím. A listorohé brouky nijak aktivně nevyhledávám, jen si doplňuji do své skrovné sbírky (cca 10 krabic) to, co nemám.
Troxové mi na světlo létají co pamatuji, někdy i ve velkém (desítky kusů za noc), ale v době, kdy jsem se o brouky snažil, se mezi nimi nenašlo nic jiného, než T.scaber. Jinak nic. Až letos, kdy létá zatím Troxů výrazně méně, mi asi před měsícem přiletěl jeden podstatně větší. Mám ho vypreparovaného, ještě jsem ho nezkoušel určit, ale velmi pravděpodobně to bude Trox sabulosus, který se tu v okolí dá občas najít.
Nevím, jak se pro laika liší perrisi od scaber, ale pokud není viditelně jiný, asi by jsem ho ani nevzal

[aphodius]

Nevím, jak se pro laika liší perrisi od scaber, ale pokud není viditelně jiný, asi by jsem ho ani nevzal

Je možné, že spousta lidí perrisáka mezi scabery přehlédne - velikostně je stejný, liší se výrazně jinou strukturou krovečných rýh a mezirýží a tvarem, počtem a uspořádáním saet (= štětiček) na krovečných hrbolcích:

[aphodius]

Ještě mapka rozšíření T. perrisi ve Francii obsahující záznamy z databáze MNHN Paříž (ve skutečnosti je tam ale opravdu skoro všude):

[aphodius]

Tak jsem se ptal sám sebe, jestli by se mi třeba nechtělo udělat kompletní biogeograficky-ekologickou studii o T. perrisii ve stejném duchu jako byla ta o Bolbovi, ale když jsem se podíval na to množství údajů (i publikovaných) z tolika zemí, protočily se mi panenky. Lokalit je řádově desetkrát víc než u Bolba, to bych dával dohromady tak 10 let. Navíc, při představě, že bych opět oslovoval desítky muzeí, správ národních parků atd. - brrrrr, už fakt ne! Raději si stanovím nějaký reálnější cíl z řad málo sbíraných Aphodiinů...

[Hali+]

V neděli večer jsem svítil v Pardubicích v bytě na lodžii. Přílet relativně nic moc a jediné zvíře, které mě z toho zajímalo, tak mi ještě uletělo...
Lodžie je zasklená, musím v ní pro Vaši představu chytat zhruba jako kdybyste chytali z otevřeného okna. No a těsně pod lodžií je jakási maličká panelová římsa. Přiletěl Cybister, narazil do skla a "hodil krovky" na tu římsičku. Evidentně mu nešlo převrátit se zpátky na nožky, tak jsem utíkal pro delší síťku a bambusovou tyčku, abych ho mohl nějak rychle sklepnout do síťky, ale bohužel jak se tam vrtěl, tak než jsem doběhl, přepadl přes okraji římsy a spadl kamsi dolů do tmy... Bydlím totiž v pátém patře. Takže smůla, mohl jsem mít z Pardubicka zajímavý doklad, ještě ho tady z okolí nemám, natož aby na lokaliťáku mohla být uvedena právě moje lodžie.
Jinak přiletěla nějaká extrémně(!) maličkatá denivka, tak jsem ji hned ještě s další zlatoočkou zatknul pro Libora. Aspoň něco...

[Ian]

V neděli byl v Lužicích docela dobrý přílet. UV lapač na zahradě. Plachta by byla asi lepší, ale musel jsem vstávat brzo do práce.
Začíná létat letní vlna brouků, Nacerdes, Polistichus, Perigona, Ophonus subsinuatus... Co mně překvapilo byl přílet úplně jiných druhů Staphylinů než na jaké jsem zvyklý (cca 5-10 druhů, neschraňuji, předávám). Asi 10 druhů Tenebrouků, ty letos lítají už od června asi v největším zastoupení. + další drobotina, ale zatím jsem neměl čas to pořádně přebrat.

[Hali+]

Zase hlásí dva dny, kdy by měly být ideální teploty na svícení...
Ovšem kolega mě informoval, že už mu na plátno začaly létat piluny a všichni víme, co to znamená. V nížinách nastane plonkovní perioda s nevýraznými přílety. A nebo by se muselo do hor...

[aphodius]

No nevím, dle mých zkušeností z písčitých lokalit Podunají a z Maďarských písčitých dun junipero-populetum-albae to právě teď nejvíc začne: Glaresis rufa, Anomala vitis, Troxové (i perrisii a cadaverinus), hnojníci a sedmorýžci (Aphodius kraatzi, plagiatus, sturmi, lividus, sordidus, lugens, immundus, ictericus, Euheptaulacus sus), Pleurophorus pannonicus, Codocera ferruginea, Ochodaeové, kovaříci rodů Brachygonus, Ectamenogonus, někteří tesaříci (např. Axinopalpis gracilis, Obrium sp.) hrobaříci a jiní mrchožrouti, velcí vodomilové a potápníci a mraky střevlíčků (např. Pogonus luridipennis) atd. Ovšem chce to mít ty správné zdroje světla: v letech 2014-2016 jsme s kolegou mívali na lokalitách asi 6 plachet a třetí kolega taky asi 6, ale všichni ti brouci létali jen kolegovi, ač se nám jeho trubice jevily úplně stejné jako ty naše. Na našich plachtách skoro nic, jen motýli a jiný hmyz, brouci jen u kolegy a masově - měl např. na zemi položené plachty posypané Glaresiskami, sedmorýžci, Troxy, střevlíčky a hnojníky tak, že to mohl shrabovat smetáčkem na lopatku a dávat do pytlů, a na vrcholech pláten ve výšce 2 m seděli Troxové perrissi, kovaříci a jiní brouci. Bývalo to v polovině července, někdy i začátkem srpna, a okolo půlnoci bylo mnohdy ještě 28-30°C. Kromě teploty vzduchu velmi záleží zejména na tom, čím se svítí, a těžko říct, proč některé zdroje lákají listorožce, kovaříky, hrobaříky a střevlíky v obrovské míře a jiné skoro vůbec, ač jsou třeba i od stejného výrobce.

[Hali+]

No nevím, dle mých zkušeností z písčitých lokalit Podunají a z Maďarských písčitých dun junipero-populetum-albae to právě teď nejvíc začne: ...

Píšeme tady o podmínkách v ČR a Ty do toho pořád motáš jih... Samozřejmě že podmínky v pralesích Amazonky budou jistě lepší než možnosti tady v ČR...

Jinak včera jsem svítil zase doma na balkóně a katastrofa. Sice vedro, ale vítr a nelétalo skoro nic, dokonce ani Heterocerové. Za celý večer pár kousků hmyzu, škoda trápit baterie a lampy... Snad tomu trochu pomůže dnešní ranní déšť, schválně to večer zkusím. Ale nedělám si iluze, už začaly létat piluny... Ale teploty jen těsně nad 20°C i tak dnes nebudou nic moc.

[bozapetr]

jj, včera to byl propadák. Konečně jsem vyšel s novou výbavou ven, nefoukalo, něco přes 22 st, loučka, okolo stromy a přiletělo 9 brouků v 5ti druzích ...

[MichalK]

Já bych na ty piluny až tak nedal - v červenci i v srpnu mívám také luxusní přílety.

[Hali+]

Já bych na ty piluny až tak nedal - v červenci i v srpnu mívám také luxusní přílety.

Červenec určitě, ale v srpnu bývá minimálně v nížinách plonkovní sezóna. Aspoň tedy pro mě, netuším které čeledi zajímají Tebe. Takže někdo klidně může být v srpnu spokojený, záleží po čem se pídíme.

[MichalK]

Poslední roky mě nejvíce zajímají střevličci a ti tu +Kutnohorsko) do půlky srpna létají dost.

[aphodius]

Píšeme tady o podmínkách v ČR a Ty do toho pořád motáš jih... Samozřejmě že podmínky v pralesích Amazonky budou jistě lepší než možnosti tady v ČR...

Nemyslím si, že mezi ČR a SR je tak velký rozdíl jako mezi Evropou a pralesy Amazonky. Pokud to lítá na světlo na Slovensku a v Maďarsku, v ČR tomu nebude jinak, bude-li počasí srovnatelné. Země střední Evropy se klimaticky skoro vůbec neliší a v severních Čechách (např. České středohoří) odjakživa žily i druhy velmi teplomilné, které jsou doma např. na Balkáně. Podle mě jsou nejlepší lovy na světlo v červenci ve všech evropských zemích - jde přece o nejteplejší měsíc v roce. Takže teď začíná vrchol sezóny lovů na světlo tady všude. Včera byly na naší ulici v Prostějově pod lampami mraky můr, střevlíčků, drabčíků a viděl jsem i potemníčky, hrobaříka, Axinopalpise a Obrium - a to jsem šel jen kolem při cestě domů, aniž bych se tím nějak zevrubněji zabýval (bylo asi 27°C, bezvětří a vlhko jako v prádelně, potil jsem se jako dveře od chlíva).

[Hali+]

Píšeme tady o podmínkách v ČR a Ty do toho pořád motáš jih... Samozřejmě že podmínky v pralesích Amazonky budou jistě lepší než možnosti tady v ČR...

Nemyslím si, že mezi ČR a SR je tak velký rozdíl jako mezi Evropou a pralesy Amazonky. Pokud to lítá na světlo na Slovensku a v Maďarsku, v ČR tomu nebude jinak, bude-li počasí srovnatelné. Země střední Evropy se klimaticky skoro vůbec neliší a v severních Čechách (např. České středohoří) odjakživa žily i druhy velmi teplomilné, které jsou doma např. na Balkáně. Podle mě jsou nejlepší lovy na světlo v červenci ve všech evropských zemích - jde přece o nejteplejší měsíc v roce. Takže teď začíná vrchol sezóny lovů na světlo tady všude. Včera byly na naší ulici v Prostějově pod lampami mraky můr, střevlíčků, drabčíků a viděl jsem i potemníčky, hrobaříka, Axinopalpise a Obrium - a to jsem šel jen kolem při cestě domů, aniž bych se tím nějak zevrubněji zabýval (bylo asi 27°C, bezvětří a vlhko jako v prádelně, potil jsem se jako dveře od chlíva).

Je vidět, že v Čechách moc nesvítíš... Je to úplně jiná situace než na jihu Moravy, natož Slovenska či ještě jižnějšího Maďarska.
Nemám Ti za zlé, že Tě pořád láká uvádět tady jen příklady z jihu, také tam mívám výrazně lepší přílety, ale to v Čechách ve srovnatelné míře nastává maximálně párkrát za sezónu. Na jihu je plátno černé prakticky denně.

Takže teď začíná vrchol sezóny lovů na světlo tady všude.

To je bohužel podle mě úplný nesmysl. Nejlepší je pro mé skupiny červen, maximálně po začátek července a pak až půlka září. Konec července a srpen je pocitově po zkušenostech plonkovní.
A ještě k "pocitu úspěšnosti svícení" - pro mě jsou asi podstatné úplně jiné čeledi než pro většinu dalších sběratelů. Na UV mě lákají především Clambidae a voďáci. Tudíž je-li plátno černé střevlíčky, potemníky, chrousty a různými dalšími "dřeváky", ale žádný Clambid a jen pár šuntovních voďáků, je to pro mě sice zajímavý, ale přesto plonkovní večer. Na druhou stranu, přiletí-li za večer byť i jediný Clambid, tak ať je zbytek plátna třebas bílý, čistý a hmyzuprostý, pro mě to byl úspěšný večer. Na UV je pro mě kvantita de facto skoro nepodstatná. Ale z praxe lze tak nějak odhadovat, že čím větší přílet, tím větší pravděpodobnost příletu i mých skupin.

[aphodius]

To je pravda, že v Čechách moc nesvítím - naposled 1.-15. července 1988 na Šumavě a nálety všeho byly mimořádně bohaté tenkrát. Přijde mi ale divné, že by to u nás na střední Moravě (Haná) létalo a třeba v okolí Prahy nebo v Čekém středohoří ne. Haná určitě není teplejší než České středohoří.
Ale chápu, že každý máme měřítko úspěšnosti lovu na světlo jiné. Moji listorožci nejvíc létají, když komáři žerou jako šílení a na plátně je všeho dost: střevlíčků, drabčíků, vodomilů, klešťanek, můr (zejména lišajů), hrobaříků, kovaříků, tesaříků, potemníků atd... Neznám nic hezčího při lovu na světlo než černé plátno, kdy se v té havěti ani prase nevyzná, oči, uši a nozdry ucpané hmyzem, v každém záhybu oblečení drabčíci... NÁDHERA! V Podunají to tak bylo skoro vždycky, když jsme svítili.

[Hali+]

Dneska asi budu mít se svícením na balkoně utrum, mám to kousíček od bytu.

Na Pardubicku hoří elektroodpad v areálu Synthesie, lidé v okolí nemají větrat
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-na- ... t-40437558