Psaní článků, citace literatury atd.

[OndraK]

Byla by vyžadována jednotná forma, nebo bys ponechal volnost osobnímu stylu přesně tak, jak terénní noticky vycházely dřív a jak jsou i příklady výše,

Adame, ty máš něco proti jednotné formě?

[Adam]

OndraK: nemám, ptám se jen pro pořádek

[Josef Mertlik]

Jako jedna z hlavních překážek rozvoje entomologických publikací je používání cizího jazyka. U jednodušších článků je to záležitost názvu článku, abstraktu, klíčových slov a souhrnu. Složitější díla, např. popis nového druhu již vyžadují celý popis v cizím jazyku. Dnes tyto potřeby vesměs obstarává stará dobrá angličtina.

V tomto směru mi tu chybí tržní prostředí. Publikoval jsem v různých časopisech, takže vím, o čem píši. Nikde není uveden žádný oficiální ento-překladatel, který by za úplatu převedl autorův text do formy, kterou by pak bez problémů akceptovaly redakce časopisů. To ovšem odkrývá netušené možnosti k šikanování autorů ze strany recenzentů a redaktorů... a následuje nechuť autorů k publikování dalších prací

Takže bych uvítal kontaktní adresy autorizovaných překladatelů s konkrétními cenami za jejich služby. Že by si dnes nikdo nechtěl přivydělat ?

[Adam]

Dovolím si poznámku, že angličtina je jako vědecký jazyk naprosto nevhodná. Proč byly asi dřív používané latina a francouzština?

[tomak]

Dovolím si poznámku, že angličtina je jako vědecký jazyk naprosto nevhodná. Proč byly asi dřív používané latina a francouzština?

Adame, dovolim si stebou nesouhlasit. vedecky jazyk by mel byt jasny, strucny, popisny a hlavne jednoznacny. To muze byt kterykoliv, jde jen o to, kdo a jak ho pouziva. Zrovna u te francouzstiny vzhledem k jeji rozkosatelosti bych si dovolil hrube nesouhlasit. Jeji vyznam ve vede byl dan geopolitickou situaci v 18. a 19. stol. Latina ma stejny pribeh, vychazi z jejiho rozsireni v katolicke cirkvi, je to mrtvy jazyk, ktery neni mozne implementovat do soucasna ( zkus mi v latine popsat funkcionalitu procesoru).
Pozice anglictiny v modernim svete ma stejnou pozici jako francouzstina pred 200 lety. Rozhodne neni idealni, ale to neni zadny jazyk, dokud nevznikne neco umeleho, siroce akceptovaneho (pravdepodobne zalozeneho na informatoricke linguistice), tak nam nezbyva nez se ucit anglictinu. Za par let to bude mozna cinstina.
TomaK

[Josef Mertlik]

Jak jsem již psal výše, jako jedna z hlavních překážek rozvoje entomologických publikací je používání jiného jazyka
Kolegové ze zahraničí se mne často ptají, proč nejsou texty mých článků v angličtině. Tak jim odpovídám po pravdě, že já angličtinu neovládám natolik kvalitně, abych ji mohl psát osobně. A že neznám nikoho v ČR, kdo by mi byl článek schopen přeložit. Proto v rámci možností píši, jak mi zobák narost. Říkám si, že je lepší psát česky než vůbec. Kdo bude mít zájem, tak si to přeloží (již existují soukromé překlady mých článků do polštiny, angličtiny, němčiny i maďarštiny). Já si také musím překládat texty psané ve francouzštině, španělštině, italštině, němčině, ruštině, angličtině...

[Adam]

Tomak: zajímavé, jak na stejnou věc koukáme stejně, jen já to s těmi jazyky vidím přesně naopak. Angličtina řetězením mnoha neplnovýznamových slov dosáhla nesnesitelné gulášovitosti. Fránina, asi díky té rozkošatělosti, má pro jeden jev jedno slovo, čímž je dosaženo praktické neomylnosti v porozumění cizímu textu.

[Parnassius]

Dovoľte, aby som sa i ja pridal k diskusii. Som tiež amatérsky entomológ - lepidopterológ a musím dať za pravdu kolegom, ktorí sa nedržia "skostnatelých pripomienok serióznej vedeckej publikácie". Nám - amatérom - nejde predsa o to, aby sme si v anglickom jazyku (ktorému mimochodom ja, odchovanec socializmu (ruština, nemčina) nerozumiem skoro nič) "neprečítali" bez tlmočníka zaujímavé témy, ako napr.: biologické zloženie membrán bunečnej steny u niektorých skupín hmyzu, glukopolysacharidové zloženie častí kutikul u etiopského druhu chvostoskoka, štatistické vyhodnotenie častosti výskytu húseníc a imág čeľade Gracilaridae v mesiaci júli na okraji ŠPR Biele Karpaty a podobné čisto teoretické "kecy" profesionálov, ktoré zrejme okrem autora týchto hrozných výtvorov nikoho nezaujímajú.
Nás predsa zaujímajú iné témy: faunistické správy z jednotlivých oblastí našho štátu, určovanie druhov, zaujímavosti z histórie entomológie, inzeráty o starších i nových knihách, o hmyze a entomologických pomôckach. Tiež rady o preparácii, fotografovaní imág, zaujímavé nálezy hmyzu, ako i niektoré rarity ktoré boli ulovené tam, kde ich nikto nepredpokladá a nečaká. Tiež je vhodné vedieť informácie o gynandroch, o určovaní horšie rozlišiteľných druhov hmyzu (kľúče). Určite by nás zaujímali aj novozistené druhy na našom území a iné praktické rady, ktoré určite väčšina z nás hltavo číta, ak sa k nim náhodou dostaneme. Možno by veľa z nás zaujímali i perličky z histórie entomológie, zaujímavosti o starých a raritných knihách, ako i informácie o tom, ako tieto diela vznikali a čo predchádzalo ich vzniku.
Je na škodu, že sa prestali vydávať časopisy ako boli: Selene, Entomologický spravodaj a tiež naposledy vydávaný bratislavský časopis HMYZ. Chybou je i to, že niečo také nevydáva ani Česká republika, ktorá patrí k entomologickým veľmociam a napriek tomu sa tam nič podobné neprodukuje.
Mala by sa celá entomologická komunita z bývalého Československa nad tým zamyslieť a zvážiť, či by sa nenašlo cca 1000 trvalých odberateľov týchto časopisov na oboch stranách hranice a určite by sa potom tieto časopisy uživili. Viem, že ešte nie je predaný ani celý náklad časopisu HMYZ, lebo z 15 000 000 ľudí sa nenašlo 500 až 1000 odberateľov tohto časopisu. Treba si uvedomiť, že vydanie jedného čísla takéhoto časopisu stojí desiatky tisíc českých korún a tieto musí niekto vydavateľovi zaplatiť. Inak každé vydávanie časopisu skončí tak, ako skončili všetky vyššie uvedené. Chyba je i v nás - nie len v tých, ktorí tieto časopisy vydávali a prestali ich editovať, lebo ich "dotovali".
Amatérska entomologická komunita Českej republiky i Slovenska potrebuje 500 až 1000 stabilných odberateľov časopisu a budeme mať zrozumiteľný, pekný a
žiadaný časopis (alebo i dva časopisy) s vyššie spomenutou tematikou. Zamyslime sa nad tým a zvážme nanovo vydávanie HMYZU a tiež nejakého podobného časopisu i v Českej republike. Boli by tu potom i dobré možnosti vymienať si recipročne tieto časopisy medzi kolegami z našich dvoch štátov. Veď si len spočítajme koľko korún necháme ročne u mobilných operátorov za "kecanie" do mobilov o ničom, koľko za pivo (mimochodom to je dobrá vec) a iné neduhy spoločnosti.
Myslím si, že to závisí hlavne od nás všetkých. (Parnassiológ).

[Radomír]

Přidám též několik postřehů k jazyku a publikační činnosti.

Považuji se za člověka v jazycích ne moc zdatného. Jak jste měli už možnost postřehnout, ovládám bídně jen češtinu a slovenštinu. Ve škole jsem byl odchován na ruštině a němčině, trochu latině. Pomocí translátoru se aktivně popasuji i s polštinou. A v současné době ze všech koutů na nás útočí angličtina.

Měl jsem jeden anglický článek o focení motýlů v UV části spektra, nad angličtinou kterého kroutil hlavou i švagr, který přednášel i v Anglii na univerzitě. V jiném příspěvku mi translátor poskytnul tolik překladových možností, že se dala vybrat kombinace, že je řešení problému "bílé" ale i "černé". O slovních hříčkách (zdůrazňuji - v entomologii) jako "kuřátko na raketový pohon" nebyla nouze.

Poslední příspěvek do časopisu hmyz jsem napsal v češtině, přičemž prvá část monotématické série příspěvků byla v slovenštině. Načež se mě šéfredaktor zeptal, jestli na jazyku trvám nebo jestli mi to má nechat přeložit. Nabídku jsem odmítnul s tím, že kdybych tak chtěl učinit, dokázal bych to i já sám. Jen tak na okraj - i jazykoví překladatelé a korektoři dokážou nadělat dobrou paseku.

Naskýtá se otázka, jaké mě k tomu vedly důvody. Když nashromáždím dostatečné množství informací na vytvoření příspěvku, předem zvolím jazyk, ve kterém to bude. Nejsem žádný lokálpatriot, ale co si budeme šveholit, čeština má ze všech mně známých jazyků, nejbohatší možnost vyjadřování, je libozvučná, kadencovaná, čtivá. Zkuste přečíst Švejka ve slovenštině! Ale na druhej strane aj slovenčina má svoj írečitý pôvab.

Tým chci říci jen to, jak už tu bylo uvedeno, že každý nech píše, jak uzná za vhodné a na co se cítí. Ale abstrakt ve světovém jazyce je nutností, aby i ostatní věděli, co a jak se u nás děje.

Na trhu jednoznačně chybí populárně-vědecký časopis zaměřený jen na hmyz – nejpočetnější skupinu živočichů na Zemi. Tím mohl být slovenský HMYZ magazín. Chtěl jsem problematiku řešit prostřednictvím SES SAV, ale zdá se, že je to snaha jen několika nadšenců a ostatní se vezou.

[Radomír]

Toto bola moja iniciatíva, ktorá nemala veľký dosah ani ohlas.

Entomológovia organizovaní aj neorganizovaní,
jedná sa mi o časopis Entomofauna Carpathica vydávaný SES pri SAV Bratislava.

Podľa môjho názoru sú uverejňované správy časopisu veľmi úzko špecializované s prevažným zameraním na faunistiku, ktoré v svojom konečnom dôsledku zaujímajú dosť malý podiel špecialistov, a otáznym potom zostáva pre koľkých členov vlastne sú tieto príspevky aktuálne alebo zaujímavé? Moje výsledky síce neveľkého prieskumu medzi členmi SES, neboli pre mňa žiadnym prekvapením. Pre nikoho. Teraz sa ale natíska otázka – pre koho sa vlastne Entomofauna Carpathica vydáva?

Na druhej strane sa pred časom na Slovensku objavil omnoho zaujímavejší časopis Hmyz-magazin, ktorý už dlhšiu dobu má s fyzickým vydávaním určité problémy. V tomto časopise boli uverejňované príspevky širokého spektra záujmov, a to aj v spojitosti s inými vednými obormi ako napríklad mykológia, chémia, genetika... A práve na takých rozhraniach sa objavujú prekvapivé skutočnosti.

Myslím, že môj návrh nie je v rozpore so stanovami SES. Preto dávam na zváženie, či časopis má zotrvať v súčasnej podobe alebo, či by nebola možná modifikácia jeho obsahu a zamerania do zaujímavejšej podoby. Aj také minireferendum o jeho obsahu, zastrešované SES, by bolo v súčasnej dobe možné vykonať dotazníkom v elektronickej forme veľmi rýchle.

Takýto nový časopis by v neposlednom rade mohol mať pre SES aj komerčné využitie. A ak by bol napríklad spoplatneno zverejňovaný na internete, mohol by mať aj väčšiu periodicitu, a farebnú formu.

[Aleš Bezděk]

Další z překážek je u klasických časopisů obrazová příloha. I v tomto směru mi tu chybí tržní prostředí. Jeden publikující fotograf nadává na druhého a pokud chce člověk něco vyfotit, tak buď si musí vyslechnout buď celý jeho životní příběh, nebo se to musí nějak naučit sám. Takže bych i v tomto směru uvítal kontaktní adresy fotografů s konkrétními cenami za jejich služby. Že by si dnes nikdo nechtěl přivydělat ?

V Českých Budějovicích teď začal pracovat náš bývalý absolvent (BF JU) Saša Pospěch. Živí se jako fotograf na volné noze, hmyz fotí taky. Tím jak je relativně mladý, tak zatím moc nenadává a neobtěžuje posloucháním svého životního příběhu ...
Nechal jsem si u něj fotit nějaké fragmenty brouků z egyptských hrobek pro publikaci a s kvalitou jsem naprosto spokojený.
Pokud ho budeš chtít Pepo kontaktovat, tak jeho webovky jsou: http://www.photographypospech.com/

[Josef Mertlik]

Děkuji velice za zajímavý a potřebný kontakt, zapsal jsem si jej. Jeden mi již poskytnul Richard
Mezitím se mi nabídnul jeden můj kolega ze zahraničí a vše jsme vyřešili ekologicky k oboustrannému prospěchu. Já mu určuji kovaříky a on mi na oplátku kovaříky fotografuje

[Josef Mertlik]

Pokud by někdo potřeboval odborný (entomologický) překlad do angličtiny, můžete napsat na adresu: lackobelansky@mac.com
Cenu překladu si můžete spočítat předem: http://www.mc-t.sk/cena-prekladu.html

[Josef Mertlik]

Prosím, potřebuji poradit pracovní postup k převodu faunistických dat zapsaných v tabulkovém editoru (Excel) do textového editoru (Word). Prý to jde, ale já to neznám
Potřebný výsledek by se měl co nejvíce přiblížit tomuto zápisu:
8070: Slovakia occ., Podunajská nížina, Bodíky - Kráľovská lúka (8070 D), 3. VI. 2005, 1 ex., O. Majzlan leg., O. Šauša det. et coll.

[Libor Dvořák]

Dělám to tak, že si okopíruju příslušná pole excelu a vložím do wordu. Pak na to najedu kurzorem a objeví se vlevo nahoře čtverec se čtyřmi šipkami. Na to kliknu a celé se to začerní a označí. Pak nahoře v nabídce "Tabulka" kliknu na "Převést" a "Tabulku na text". Dole zaškrtnu "jiné" a tam si dám znak, nejčastěji čárku. A je to. Pak stačí ten text malinko upravit...

[Radomír]

Pro jednu buňku

najedu kursorem na Excelovskou buňku - klik
najedu na text v dialogovém řádku
označím jako blok stisknutým levým tlačítkem a pohybem myši část nebo celý text
potom Ctrl-C
do Wordu vložím takto jen text Ctrl-V

[Haci]

záleží jak to máš Pepo v tom excelu. Je tam funkce spojování do řetězců (CONCATENATE), dají se do ní vložit i znaky, které v tabulce nejsou. Když mi pošleš pár řádků tabulky, tak Ti to udělám do výsledného stavu, jak máš nahoře, pak si jen překopíruješ vzorec, roztahneš a ostatní data se Ti přechroustají. Celkový řetězec je pak v dalším sloupci. Určitě jde i nějaká elegantní cesta, ale já to pak na tvrdo zkopčím, dám ve wordu sloučit buňky a přetahnu veškerý text.

[Josef Mertlik]

Díky všem Hned jak se přestanu rojit pružníci, tak to vyzkouším