Ale chci napsat o jiných svých zkušenostech. Když jsem se nyní ve špitále už 
trochu nudil, občas jsem zabrouzdal na netu , nu a nedalo mi a koupil jsem sbírku z pozůstalosti. Koupi zajistil příbuzný, cena nebyla vysoká. Bohužel, už druhý den jsem dostal po vizitě sprdunk, že prakticky všechny krabice jsou plesnivé, plné rušníků, roztočů. Příbuzný to domů nechtěl.Sbírka šla tedy dál darem . Až když jsem se vrátil minulý týden jsem však zjistil, že šlo o sbírku mého dávného kamaráda Péti Záruby, který mě kdysi ovlivnil k sběrům nočním motýlů, můr, a kterého jsen pak snad 20 let neviděl. Začal jsem s tesaříky, krasci...
No sbírka skutečně zralá do popelnice- viz foto.. Když si uvědomím, kolik práce člověk stráví nad preparací, determinací... 
A bohužel za můj život jsem takových sbírek viděl dost. Jak v soukromých rukách, tak i muzeích.Tak kolegové,,,, jak máte zajištěnunáslednou péči o vaši sbírku, nad kterou se pyšníte? Máte všichni stejný názor, který tady i zazněl, že až Vás povezou ve futrále, ať si s tím dělá co chce kdo chce?
Každý má své řešení. Já jsem už delší dobu začal vypouštět a přenechávat, darovávat všechny přebytky. nedá se to moc měnit, tak co s tím. Hlavní jádro sbírky pak půjde do muzea a bohužel musím říci, že po špatných zkušenostech u nás, do muzea mimo čr.
Hlavně!!!! rychle. Pokud někdo Vaši sbírku zašije na rok dva na chalupu, může být konec.
chorob daruji některému osvědčenému, zkušenému a nezištnému spolku přátel žehu 
