Psaní článků, citace literatury atd.

[OndraK]

Toto vlákno by mělo pomoci lidem, kteří by chtěli publikovat nějaký ten článek a dosud se s tím nesetkali. Kdo má nějaký problém s psaním, citováním atd., sem s tím, třeba to nějak společnýma silama vyřešíme Teda já nejsem žádný psavec, ale je tu spousta publikačně zdatných jedinců, kteří se jistě o své zkušenosti rádi podělí

[Mike]

Pravidla a pokyny pro autory publikací viz příloha ve formátu .pdf - převzato z časopisu České společnosti entomologické Klapalekiana.

[OndraK]

Údajně by se pravidla pro "Klapačku" měla v blízké době lehce změnit v souladu s evropskými trendy.

[anonymus]

Toto jsem dostal před publikací článku v uvedeném časopise:

Pokyny pro autory v časopisu Beskydy

1. Recenzovaný vědecký časopis Beskydy vydávaný MZLU v Brně navazuje na Zpravodaj Beskydy publikovaný v letech 1988-2007. Uveřejňuje nejen původní vědecké práce z území slovenských, polských a českých Beskyd, ale i původní vědecké práce z ostatních evropských horských oblastí, odborně zaměřené na lesy a lesní hospodářství, stabilitu horských ekosystémů a faktory ji ovlivňující, půdní prostředí, rostlinná a živočišná společenstva a populace, vodní hospodářství, ekonomické aspekty etc. Časopis Beskydy je zatím indexován v databázích AGRIS a CAB ABSTRACTS.
2. Příspěvky jsou předkládány a publikovány pouze v angličtině
3. Rozsah příspěvku max. 12 rukopisných stran včetně tabulkových a obrazových příloh (řádkování 1, font 12, Times New Roman, textový editor Word),.
4. Původnost, originalita, obsahová vyváženost a jazyková kvalita příspěvku je lektorsky posouzena.
5. Rukopis příspěvku lektorují dva externí odborníci.

6. Členění původních vědeckých prací:
- Název stručný, výstižný, přesný, věcný k prezentovanému tématu (font 14, tučně)
- Jména autorů bez titulů, oddělena čárkami (J. Novák1), P. Šimek2)) (font 12, tučně)
- Adresy autorů 1) Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 3, CZ-613 00 Brno, Česká republika, E-mail: NovakJ@seznam.cz), 2) Ústav ekologie lesa, SAV, Štúrova 2, SK-960 53 Zvolen, Slovenská republika, Simek@sav.savzv.sk (font 12, kurzíva)
- Abstrakt – max. 25 řádků textu, který vystihuje stručně především metodiku a výsledky příspěvku
- Klíčová slova – max. 7 slov nebo sousloví
- Úvod zahrnuje literární přehled s vymezením aktuálního stavu poznání problematiky, cíl práce, hypotézu
- Materiál a metody – kapitola vymezuje oblast šetření s popisem území a stanoviště, postup a užité metody k získání a zpracování materiálu, , přístroje a další parametry umožňující opakování, převzaté metodiky je nutné citovat,
- Výsledky – kapitola zahrnuje exaktní popis dosažených výsledků s odkazy na tabulky a obrázky, statistické zhodnocení
- Diskuse se soustřeďuje na konfrontaci získaných výsledků s existujícími poznatky jiných autorů, stanoviska, úvahy a hypotézy k dosaženým výsledkům a diferencím, včetně jasně formulovaných závěrů vyplývajících z výsledků
- Výsledky a diskuze – mimořádně může být spojena, jestliže charakter konfrontace to vyžaduje
- Poděkování uvádí zdroje finanční podpory - grantové agentury, případně jiné potřeby poděkovat za spolupráci na rukopisu
- Literatura (citovaná) (nečíslovat, zahrnuje výhradně v textu citované publikace a informační zdroje dle ČSN ISO 690, rok vydání za jménem autora, originální tituly mimo světové jazyky mají v závorce připojen anglický ekvivalent)
7. Rukopis připravený po formální stránce v souladu s Pokyny pro autory v časopisu Beskydy je zaslán do redakce v tištěné formě ve dvojím vyhotovení a souběžně v elektronické formě (CD-ROM nebo e-mailem na Kula@mendelu.cz). Následně autor zajistí zapracování odborných připomínek lektorů a formálních připomínek redakce a předá redakci upravený rukopis v elektronické formě (CD nebo příloha e-mailu na: kula@mendelu.cz).

8. Formální náležitosti rukopisu
Rukopis je psán jednostranně, formát A4, nastavení okrajů 2,5 cm ve všech směrech, řádkování jednoduché text včetně legend, názvů obr. a tab. příloh a poznámek, dvanáctibodové písmo Times New Roman. Obrázky (=graf, foto, schéma) a tabulky jsou zařazeny nejblíže k jejich prvnímu odkazu v textu.

Označení tabulek: v textu Tab. 1, Tab. 2, vlastní popis tabulky: Tab. 1: Název kurzívou, umístěný nad tabulkou, vysvětlení užitých zkratek v poznámce pod tabulkou.
Označení obrázků: v textu Fig. 1, Fig. 2, popis obrázků: Fig. 1: Název kurzívou umístěný pod obrázkem,.
Vzor:
Tab. 1: Průběh průměrných denních teplot (ºC) a úhrnných denních srážek (mm) v lokalitě Podolánky (2000–2007)
Fig. 1: Porost poškozený holožírem mnišky (Lymantria monacha L.) (foto, Novák, 2005)
Fotografie kvalita rozlišení 300 dpi, tisk černobílý (výjimečně barevně)
Popis obrázků, tabulek (dostatečná rozlišitelnost pro černobílý tisk, typ písma Times Roman 9 bodů)
Obrázky a tabulky se umisťují do textu rukopisu, souběžně se předkládají v Excellu případně v jiné verzi umožňující dílčí technické úpravy redakce. Obrázky – grafy doporučujeme preferovat dvourozměrné, jen v nevyhnutelných případech prostorové. Čáry, popis os i obrázku ve fontu 9. Doporučujeme nepoužívat rastrové mřížky a vnějšího orámování. Pro černobílý tisk volit šrafování nikoliv stínování.

Vzory citací:
a) Citace v textu: Novák 1999, Novák, Čapek 1998, Novák et al. 2000, Novák (2001)
b) Citace literárních zdrojů
ba) monografie, knihy
LINDQUIST, E.E., SABELIS, M.W., BRUIN, J. 1996: Eriophyid mites. Their biology, natural enemies and control. Elsevier, Oxford, 782 pp.
PFEFFER, A. 1995: Zentral– und westpaläarktische Borken– und Kernkäfer (Coleoptera: Scolytidae, Plytypodidae). Pro Entomologia, c/o Naturhistorisches Museum Basel, 310 pp.
KULA, E. 2007: Motýli porostů náhradních dřevin imisní oblasti Sněžníku Moths of stands of substitute species in the air–polluted area of Sněžník. Nakl. Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 107 pp.

bb) publikace z vědeckých časopisů
NAULT, L.R., STYER, W.E. 1970: Transmission of an Eriophyid–borne wheat pathogen by Aceria tulipae. Phytopathology, 60: 1616-1618.
HRDLIČKA, P. 1993: Content of total nitrogen in the needles of spruce in the Beskid. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 62: 57–64, ISSN 1211–8516.


bc) publikovaný referát
KULA, E. 2005: Role škodlivých biotických faktorů v dynamice zdravotního stavu břízy (Betula pendula Roth) v imisní oblasti The role of harmful biotic factors in the dynamics of the health condition of birch (Betula pendula Roth) stands in air–polluted regions. In: KULHAVÝ, J., SKOUPÝ, A., KANTOR, P., SIMON, J. (eds.): Sborník významných výsledků institucionálního výzkumu LDF MZLU v Brně 1999-2004, Lesnická práce s.r.o. Kostelec nad Černými lesy, 239-246.
CHOCT, M., ANNISON, G. 1992: Anti–nutritive effect of wheat pentosans in broilers. In: MULDER, R. (ed.) Proceedings of the 19th World‘s Poultry Congres. Amsterdam: World‘s Poultry Science Association, Vol. 2, 236–240.

bd) internetové zdroje
OWENDE, P.M.O., LYONS, J., WARD, S.M. (eds.) 2002: Operations protocol for eco-efficient wood harvesting on sensitive sites. http://www.ucd.ie/foresteng/html/ecowood /op.pdf
LAŠTŮVKA, Z., LIŠKA, J. 2007: Checklist of Lepidoptera of the Czech Republic. (Insecta, Lepidoptera), 39 pp., http://old.mendelu.cz/~zooapi/checklist.pdf
Virginia's Forestry Best Management Practices for Water Quality 2002: Fourth Edition, July 2002. http://www.dof.virginia.gov/wq /index-bmp-guide.shtml
9. Korespondující autor je označen hvězdičkou (*) před jménem.
10. Separáty – autorům je zasílána publikace ve formátu pdf

[anonymus]

A toto je z dalšího časopisu:

Pokyny pro autory (Časopis Slezského zemského muzea, A – vědy přírodní)
Časopis Slezského zemského muzea, série A – vědy přírodní [dále jen ČSMO(A)] uveřejňuje původní (dosud jinde nepublikované) studie a nálezové zprávy z oborů přírodních věd (geologie, paleontologie, botaniky, zoologie) v maximálním rozsahu 30 stran rukopisu, psané česky, anglicky nebo německy. Přednostně jsou publikovány studie regionálního rázu a práce založené na zpracování sbírek Slezského zemského muzea v Opavě. Všechny práce podléhají recenznímu řízení a o jejich uveřejnění a pořadí otištění rozhoduje redakční rada. ČSMO(A) také příjímá zprávy o odborných akcích, personálie a recenze literatury.
Příspěvky musí být předloženy na disketě (3,5 palce) nebo CD ve formátu .doc (MS Word) nebo .rtf a současně ve vytištěné formě (2 kopie). Veškeré texty je nutno psát standardním typem písma (Times New Roman - velikost 12, petitový text - velikost 10), bez zarovnávání textu vpravo, bez rozdělování slov, délka řádku 16 cm. Pokud je (i ve vytištěné formě) provedeno formátování (kurzíva, tučné písmo) je nutno dodat ještě jednu verzi souboru, bez jakéhokoliv formátování. Pokud formátování textu provedeno není, je nutno jednu vytištěnou verzi proznačit tužkou následovně: latinské názvy taxonů všech kategorií podtrhnout vlnovkou (tisknou se kurzívou), proložený text přerušovanou čárou (jména autorů proznačit tímto způsobem pouze v seznamu literatury), tučný text (pouze nadpisy) souvislou čárou; části textu, které mají být tištěny petitem, vyznačit na levém okraji svislou čárou s označením „petit“.
Úprava rukopisu studií a nálezových zpráv:
1. Záhlaví: Název práce (stručně), pod něj vpravo plné jméno autora(ů).
2. Anglický abstrakt tvoří tři celky (vše petitem): a) anglický překlad názvu studie, pomlčka, bibliografické údaje [ve zkratce: Čas. Slez. Muz. Opava (A)]; b) anglický text stručného výtahu práce uvozený slovem „Abstract:“; c) klíčová slova (maximálně 10) v angličtině – za „Keywords:“.
3. Další členění rukopisu: úvod, stať (Material a metodika - petitem, výsledky, diskuse, závěr); poděkování (petitem), seznam literatury (pouze citované práce, uspořádané abecedně, petitem); cizojazyčný (u cizojazyčných prací český) souhrn, adresa autora(ů) (petitem); tabulky; texty k vyobrazením, grafům a fotografiím (u česky psaných článků dvojjazyčně, vše petitem); obrazové přílohy.
4. Citace literatury: V textu uvádět jen příjmení autora a letopočet, např. Novák (1975) nebo (Taylor 1942; Buck & Maak 1965; Patt et al. 1978). Úplné citace uvádět jen v seznamu literatury, zkratky periodik dle ČSN 01 0196. V případě opakujících se autorů v seznamu literatury se jejich jména nahrazují pomlčkou. Knihy a sborníky nebo jejich části se citují i s uvedením počtu stran a vydavatele. Citace diplomových a rigorózních prací a nepublikovaných závěrečných zpráv provádějte podle níže uvedeného vzoru. Příklady:
Č a b l a V. (in litt.): Ložisko antimonitu v Jakubčovicích u Štítů. (Diplomová práce). Universita J. E. Purkyně, Fakulta přírodovědecká, 1956, 53 pp., Brno.
H a g e n K. (1966): Coccinelid aggregations. In H o d e k I. (ed.): Ecology of aphidophagous insects. Proc. Symp. Liblice 1965, pp. 131-133, Academia, Prague.
L u s k S. (1973): The ichthyofauna of the Rokytná River. I. Species composition, abundance and biomass. - Zool. listy, 22: 165-180.
– (1978): The ichthyofauna of the Oslava River. - Folia zool., 27: 165-176.
M a t s u d a R. (1976): Morphology and evolution of insect abdomen. Vol. 3, 545 pp., Pergamon Press, Oxford.
5. Souhrny: Česky psaná práce může být doplněna rozsáhlejším souhrnem (angl., něm.) s názvem práce (pouze u německých souhrnů); u cizojazyčných textů musí být český souhrn (stačí překlad abstraktu) včetně českého názvu práce. Souhrn je vždy umístěn za seznamem literatury.
6. Nálezové zprávy: Jsou celé tištěny petitem. Česky psané nálezové zprávy musí obsahovat (pouze) anglický abstrakt ve stejné formě jako studie (viz bod 2); cizojazyčné zprávy navíc také český překlad názvu zprávy a abstraktu na konci textu (za seznamem literatury).
7. Obrazové přílohy a tabulky průběžně očíslujte a v textu rukopisu vyznačte jejich zařazení. Obrázky kreslete tuší na bílém nebo pauzovacím papíru; fotografie, počítačově vytvořené obrázky nebo grafy lze předložit v digitální formě ve formátech .bmp, .jpg, .tif, přičemž kresby a grafy musí mít minimální rozlišení 600 dpi, fotografie (černobílé i barevné) 300 dpi. V případě jiných formátů (např .xls) je nutno dodat grafy ve vytištěné formě vhodné pro skenování. Originální fotografie musí být kontrastní, na lesklém papíru. Barevné fotografie lze uveřejnit po dohodě s redakcí nebo proti úhradě tiskových nákladů. Tabulky musí mít záhlaví (text) umístěné nad vlastní tabulkou. Tabulky vytvořené v MS Word (soubory .doc nebo .rtf) lze předložit i v digitální formě; tabulky z tabulkových procesorů (např. MS Excel) pouze ve vytištěné formě vhodné ke skenovaní.
8. Ostatní zprávy, personalie a recenze jsou bez abstraktu, mohou však být doplněny stručným angl. nebo něm. souhrnem.
Korektury se provádějí modrým perem běžnými korekturními znaménky (ČSN 88 0410) a vyznačují se současně i na okraji sloupce. Změny nebo doplňky proti původnímu rukopisu lze respektovat jen ve zcela mimořádných případech a jen v první korektuře. Redakce objednává pro autory 40 separátů. Pro vyhotovení formálně dokonalého rukopisu doporučujeme použít jako předlohy některé z prací uveřejněných v ČSMO(A) od r. 2004 (ročník 53). Na vyžádání lze získat pdf soubor některé z nich na adrese rohacek@szmo.cz

[anonymus]

Ukázka práce dle přiložených instrukcí.

[Josef Mertlik]

Pokyny pro autory časopisu Elateridarium: http://www.elateridae.com/elateridarium ... php?idp=16

[anonymus]

Licence a autorská práva

Copyright - Všechna práva vyhrazena - použití díla je nutné domluvit si přímo s jeho autorem. To nemusí znamenat, že vám autor nebude chtít obrázek poskytnout (nebo že za něj bude chtít peníze) - je ovšem třeba se s autorem o použití domluvit.

Public Domain - Dílo volně k použití - dílo je volně k použití, je možné ho libovolně upravovat a je možné ho použít i komerčně. Nemusí být uvedeno jméno autora díla.

CC-BY Creative Commons Attribution License - dílo mohou ostatní libovolně kopírovat a měnit za podmínky, že uvedou i jméno původního autora.

CC-BY-NC Creative Commons Attribution NonCommercial License - dílo mohou ostatní libovolně kopírovat a měnit, ovšem pouze pro nevýdělečné účely. Musí být uvedeno jméno autora díla.

CC-BY-ND Creative Commons Attribution NoDerivs License - dílo mohou ostatní libovolně kopírovat, nesmí ho ale nijak měnit. Musí být uvedeno jméno autora díla.

CC-BY-SA Creative Commons Attribution ShareAlike License - dílo mohou ostatní libovolně kopírovat a měnit, ovšem změněné dílo musí úvést pod stejnou licencí, pod kterou ho původně získali. Musí být uvedeno jméno autora díla.

CC-BY-NC-SD Creative Commons Attribution NonCommercial NoDerivs License - dílo mohou ostatní použít pouze pro nekomerční účely, nemohou ho nijak měnit. Musí být uvedeno jméno autora díla.

CC-BY-NC-SA Creative Commons Attribution NonCommercial ShareAlike License - dílo mohou ostatní libovolně použít pro nekomerční účely, musí však být uvedeno pod stejnou licencí, pod kterou ho původně získali. Musí být uvedeno jméno autora díla.

[míra z.]

Ha,ha,ha - chápu úplně dobře.
Teď jsem zrovna dosmolil jeden faunistický příspěvek a chystám se ho odeslat Liboru Dvořákovi - tak jsem Libore zvědavý,kolik si toho vytrpím.
A teď trochu vážně - to co napsal Marion je holá skutečnost.Ještě bych jen poznamenal,že ne všichni jsou excelentní češtináři či slohotvůrci,a už jen tato skutečnost je odrazuje něco publikovat.Opět vzpomenu staré zelené Zprávy ČSE,kde vycházely neformální práce,ale mnohdy velmi přínosné pro regionální faunistiku.Stačil nadpis a napsat v podstatě co chtěl člověk vyjádřit.Něco podobného byl třeba ostravský zpravodaj (místní určitě ví o čem mluvím,možná se to jmenovalo jinak).Osobně postrádám něco takového,co by nabídlo každému publikovat svůj zajímavý nález,poznatek,radu bez obavy před nekonečným sekýrováním ze strany redakce,recenzenta atd.Kolik by se pak objevilo zajímavých údajů,i když bez Abstract,Keywords atd.
Vůbec by nebyl od věci takový internetový faunodrbník......

[míra z.]

Opět ha,ha,ha - v podstatě něco podobného jsem psal už na staré fórum,a vypadal jsem jako kverulant.......
A také si myslím,že drtivou většinu běžných členů ČSE zajímají právě entodrby typu - byl jsem tam,v tuhle dobu,našel jsem tohle a tohle, a tímto způsobem.Hodně lidově psaných článků jsem si ze Zpráv okopíroval,některé Zprávy vlastním a čás od času si to přečtu.Oni ti Roubalové a spol. dobře věděli,co prostý lid amatérský zajímá.

[PavelJakubec]

Pánové, kverulanti jste asi oba. Chápu znechucení, když několik čísel za sebou není nic co by mě přímo zajímalo, ale to se asi nedá nic dělat. Zrovna minulý týden jsem se prohrabával starými čísly Entomologische Zeitschrift a v několika stovkách sešitů jsem objevil 2 krátké články o nosatcích a jeden o Silphidech. 90% článků bylo o motýlech a zbytek tvořily popisy dorkáčů a subspecií velkých střevlíků. Jistě si dokážete představit moje znechucení a zoufalství, a to jsem za ty časopisy ani nic neplatil.
A pokud by někumu scházely ty staré články o tom, kde, kdo byl a co tam chytal, tak doporučuju se podívat na blog Radima a nebo do sekce Víkendové výpravy 2010 aneb co kde leze, lítá a poskakuje (tam je dokonce povolená publikace, i když neumíte česky, jako coleopter (promiň Martine, ale nemohl jsem si pomoct )). Proč to pak číst v časopise, když to už nebude aktuální a jen se špiní papír.

[míra z.]

Pavle nechápeš podstatu věci - tím jaké podmínky jsou dnes nastaveny pro publikování se znemožňuje publikace lidem,kteří v minulosti s klidnou duší napsali do Zpráv zajímavé faunistické postřehy,a teď na to prdí,protože jim za to nestojí bojovat s redakčně-recenzentním šimlem.Tyto někdy i rozsáhlejší práce,zejména významné pro faunistiku regionální se určitě nevlezou do zdejších Víkendových výprav.
Pokud i tak excelentní sběratelé jako je Marion se zdráhají publikovat,a navíc musí přemýšlet o vystoupení z ČSE,tak je to námět na zamyšlení.
Když se rozhodlo o ukončení vydávání Zpráv,tak jsem na burze mluvil s p.Zdenkem Černým,a dodnes si pamatuji větu - "co teď těm lidem dáme?"A měl pravdu.On nemyslel jen na ony vědátory ale také na obyčejný lid amatérsko-sběratelský.
A pokud jde o aktuálnost - Roubal napsal svůj Katalog coleopter... pěkně dávno,a pořád si v tom listuju.To je jedna věc.A ta druhá je,že zachytit výskyt některých druhů v čase také není od věci.Pak by se špinil papír i na pět let staré Klapalekianě,neb i ta přestává být aktuální.....A za třetí,právě i Coleopter by měl mít možnost ten papír zašpinit....Nebo je snad publikování vyhrazeno jen vědátorům a studovaným s brilantní češtinou?Vypadá to,že ano.
Pro mě jako sběratele amatéra bude vždy nejdůležitější obsah,a je mi jedno,zda budou čárky a odrážky na správných místech.

Škoda, že Ondrej má s tým časopisom také problémy. Chcel by ešte jedno číslo dať fyzicky a potom len cez internet, ako platenú stránku. Aj som mu navrhoval, aby sme (členovia) nejako vynútili modifikáciu obsahu časopisu SES do trocha čitateľnejšej podoby. Nespomínam si, že by som niekedy prečítal celé číslo. A Hmyz? Od prvého do posledného písmenka. Veď časopis SES je vydávaný pre členov nie? Sa mi zdá, že chce byť príliš vedecký, ale mňa z 95 % nezaujíma. [/i]
-toto jsem si vypůjčil od kolegů z jiného tématu,zdá se,že i na Slovensku je mnoho kverulantů

[albert001]

Pravda je, že Hmyz je dobrej. Škoda, že u nás taky něco takovýho nevychází.

[Haci]

Nedá mi nepřispět do této diskuze. Odmítám postoj, že publikování je vyhrazeno pouze pro "vědátory", tak tomu není! Pokud si prohlédnete ostatní evropské entomologické časopisy a zjistíte, co dělají autoři, tak přijdete na to, že většina z nich jsou nadšenci, kteří se broukům věnují ve svém volném čase a přesto jsou lepší než většina "vědátorů". Prostě entomologijí žijou a nevnímají ji jako pracovní povinost.

Na faktu, že existují pravidla pro psaní článků nevidím nic špatného, ba naopak je potřeba udržet stejnou fazónu časopisu, aby k něčemu vypadal. Bohužel v některých případech se tyto pravidla stávají nepřekonatelnou bariérou díky nezodpovědně se chovajícím editorům či recenzentům. Na druhou stranu musím říct, že občas strávím recenzí článku více, než jeho autor napsáním a pokud se takový člověk ještě urazí, tak to mně může dožrat. Hlavním problémem při psaní u mnoha lidí není nic jiného než lenost a připomínky redakční rady či pravidla pro psaní jsou jen výmluvy, za které se lidé schovávají. Již tolikráte probíraná Klapalekiana změnila výkoného editora a v dnešní době nevidím žádný problém ze strany redakce, ba naopak komunikace je příjemná bez zbytečné buzerace jak tomu bylo dříve. To, že existují pravidla ro psaní hold každý musí překousnout, ale co je hlavní si je přečíst a řídit se jimi od začátku psaní článku. Je dobré si také uvědomit, že dobře napsané citace nejsou buzerace autora, ale přínos pro každého čtenáře, když chce sehnat některé z citovaných publikací.

Marion narážel na to, že spousta prací je po formální stránce tip-ťop, ale obsahově by z toho jeden . Boužel je tomu tak, ale to je důsledek nedostatku recenzentů. Každy umí zkontrolovat citace, zda-li jsou stejně či keywords a abstrakt splňují požadavky, ale obsahovou stránku musí posoudit obdorný recenzent. Těch je nedostatek a spousta lidí to odmítá dělat, protože to jen žere čas a přidělává starosti - velké množství autorů si totiž jen stěžuje i když na to často nemají ani právo, protože jde o opravy faktických chyb! Když několikrát člověk stráví recenzi týden v dobré vůli, ale autor jen piskuje, tak to každého odradí od dalších recenzí.

Zásadní problém naší entomologie (co se publikací týče) vidím v tom, že neexistuje časopis věnovaný faunistice či poznatkům o biologii jednotlivých druhů České republicky. Stejný problém nastal v před časem Polsku a myslím, že ho vyřešili nadmíru dobře. Polske Pismo Entomologiczne se rozdělilo na dva časopisy: taxonomický pro popisy nových druhů a revize (tím zůstalo Pismo) a pak vznikly Wiadomości Entomologiczne, které jsou v polštině a věnují se faunistice Polska. To je to, co přesně u nás schází. Plně chápů, že většinu členů ČSE nezajímá popis nových drabčíků z Madagaskaru a podobně. Ostatně já sám nejsem členem, protože v tom nespatřuji žádnou výhodu.

Ovšem vznik takového časopisu vyžaduje množství úsilí, tým lidí, kteří se mu budou naplno věnovat a v neposlední řadě také peníze. Problém s publikováním některých autorů by však nastal také, protože tací lidé jsou schopni napsat, že po cestě do práce uviděli běžet přes cestu Carabus intricatus atd. Ti nikdy nepochopí, že v připadě hojných druhů (byť nových pro maloplošné území) mají cenu jen větší souborné práce, jinak článek časem zapadne.

[míra z.]

I já to cítím jako Marion.
Vlákno založil OndraK ve snaze přivést k publikování více lidí,ale mám pocit,že pro mnohé je schůdnější poskytovat data,než sám psát.
Udržení fazóny časopisu je potřebná věc,na druhou stranu fazóna Zpráv ČSE nebyla mnohdy dokonalá,a vůbec mi to osobně nevadilo (pravda,dnes máme dokonalejší techniku).
Opouštím toto téma,a jdu se věnovat tomu,jak protlačit příspěvek k Liborovi Dvořákovi,neb mám koncovku docx. a Libor potřebuje doc.Neb jsem počítačový blb - neví někdo jak na to??

[J.P.]

Předpokládám, že to píšeš v novém Wordu 2007. Měla by tam být volba "Soubor" - "Uložit jako..." a jako typ souboru vybrat "Word 97-2003" nebo tak něco. Do verze 2003 používal Word jiný formát a koncovku .doc.

[Petr M.]

Docx. je nový formát pro MS Word 2007 a doc. by měl být starý formát Wordu.
Podle mě by neměl mít ani problém s tvým docx..Stačí nainstalovat doplňovací balíček Office Compatibility Pack na starší verze Office.

[míra z.]

Libor mi poradil to samé co J.P.,snad už to bude v poho...(vůbec jsem si té funkce nevšiml)
Díky

[Adam]

Všechno, co tu padlo, je pravda. Můj názor se nemění, chybí mi drbník. Což je, pravda, řešitelné třeba zde v sekci fóra. Ale asi jsem staromilec a co není na papíře, jako by nebylo. K ČSE jsme se taky už kdysi obsáhle vyjadřovali a dospěli jsme ke stejným závěrům i kluky z výboru. stojí na na penězích, invenci a motivaci. Když chybí byť jediné z toho, padá všechno. Marion má pravdu, že jakási faktografická rozplizlost a (asi oprávněný, leč otravný) důraz na chybějící tečky v anglické zkratce a podobně jsou ve vší odborné literatuře a třeba v medicíně to taky narostlo do obludných rozměrů.

S tím Wordem to je další otravná věc. Proč vyžaují formát doc, když docx jede už 4. rok a staré Windows jsou vytlačovány? Buď ať si to redakce sama přeuloží, když vyžaduje starý formát, nebo ať upgraduje. To by taky mohli chtít posílat články na disketě.

[MilanP]

Proč vyžaují formát doc, když docx jede už 4. rok a staré Windows jsou vytlačovány? Buď ať si to redakce sama přeuloží, když vyžaduje starý formát, nebo ať upgraduje. To by taky mohli chtít posílat články na disketě.

Adame, posílám výsledky svý práce do centrály jedné z největších farmaceutických firem. I oni striktně vyžadují formát .doc a asi vědí proč to dělají. Dokonce to v každém zadávacím mailu píšou. Zkusím jim poslat tvůj argument.-)