Lov na světlo

[Hali+]

Zajímavost pro všechny "Tomáše".
.

Pawson_Bader_2014- LED lighting increases the ecological impact of light pollution irrespective of color temperature_o.pdf

(259.81 KiB) Staženo 124 x

.
"...on average LED light traps captured 48% more insects than were captured with light traps fitted with HPS lamps, and this effect was dependent on air temperature..." [= "...světelné LED pasti zachytily v průměru o 48 % více hmyzu než pasti se světelnými zdroji HPS, přičemž tento efekt závisel na teplotě vzduchu..."]
.
HPS = high-pressure sodium vapor lamps = vysokotlaké sodíkové výbojky

[Cassida]

Nevím Hali, ale myslím, že ten článek je úplně mimo naší diskuzi! Píší tam o nějakém "White LED".To má úplně jinou vlnovou délku. Navíc tam jasně píší, že to nemělo vliv na některé skupiny (včetně brouků)! Možná to přilákalo kila komárů navíc. Ale většině tady asi nejde o komáří biomasu Opakuji - rád bych věděl, o jaké špeky z brouků mohu přijít (bez UV, ne bez "White LED"),...

[Hali+]

Nevím Hali, ale myslím, že ten článek je úplně mimo naší diskuzi! Píší tam o nějakém "White LED".To má úplně jinou vlnovou délku. Navíc tam jasně píší, že to nemělo vliv na některé skupiny (včetně brouků)! Možná to přilákalo kila komárů navíc. Ale většině tady asi nejde o komáří biomasu Opakuji - rád bych věděl, o jaké špeky z brouků mohu přijít (bez UV, ne bez "White LED"),...

Jaká "naše diskuze"? Nerozumím, podívej se na název vlákna!
Jsou to z Tvé strany s prominutím už jen opakující se řeči, mlácení prázdné slámy... Rozdíl mezi námi je v tom, že mě prostě nezajímá přílet komerčních skupin "velkých" brouků... Dej si do souvislosti to co jsem sem už vložil za články a co jsem k nim psal. Brehm et al. (2021) píší, že prokázali ve svých pokusech, že celé čeledi(!) motýlů zajímají jiné typy světel než výbojky. Já zkrátka tvrdím, že to tak funguje i u brouků, jenom to zatím nikdo nesepsal na úrovni čeledí či dokonce druhů. A tady teď máš článek Pawson & Bader (2014), ve kterém prokázali, že jejich LED světlo (u kterého seriózně vložili i spektrální graf, který nám říká, že šlo o UV LED) bylo na hmyz o 48% účinnější než nějaká výbojka. Zůstávat proto "jen" u výbojek mi nepřijde smysluplné. A nejsou jen UV LED (různých typů!), dnes jsou i katodové UV trubice, UV zářivky atd. atd., mraky různých variant svícení, nad kterými zatím nikdo seriózně nebádal.
Čímž je myslím zcela jasně řečeno, že jsou nejspíš celé skupiny hmyzáků, které na výbojku nelétají, nebo jen výjimečně. Mají-li možnost raději letět na jiný typ světla, tak letí tam. A na UV prostě nelétají jen brouci. Brouci zkrátka nejsou středobodem vesmíru byť si to tu všichni občas myslíme. Chodí sem (doufám!) i sběratelé motýlů a dalších skupin, ne?
Víš, tyhlety teoretické řeči mě tady maximálně tak vytáčí, protože se bavím s někým, kdo to v praxi porovnávat nezkouší a jen si mele svou... Postavil jsi někdy v noci několik pláten vedle sebe a dal na ně zároveň(!) různé typy světel na porovnání? A vyhodnocoval jsi to statisticky? Ono totiž nelze porovnávat dřívější lovy na UV se současnými, protože hmyzu dnes ubylo celkově. Abys to porovnal, musí se to dělat zároveň. Pokud máš nějakou statistiku, tak ji prostě publikuj a budeš první.

[marion]

Můj prostý laický názor je ten, že na prvním místě jsou podmínky v místě ( a ani těm zcela nerozumíme) - teplota, vítr, mraky, tlak, vlhkost..... a doba výskytu, pamatuji si velmi konkrétní zážitek z Rumunska ze srpna, kdy jsme tábořili v kempu asi 14 dnů na jednom místě a přestože počasí na první pohled stabilní po celou dobu, jen jeden večer byl takový nálet hmyzu, že například Calosoma sp. ve dvou druzích, lišajové v cca 3-4 druzích se dali "přehazovat lopatou", tenkrát (cca 1972) jsem malé brouky vůbec neřešil. Byla to běžná zářivka osvětlující kemp. Kupodivu žádná Anoxie a Polyphylla ty byly naopak o pár dnu jindy v restauraci kde nalétávaly na bílé ubrusy.
Prostě víme prd. Pokud nechci bádat a jde mi o nachytání, asi bych zkusil několik různých zdrojů na 2-3 plátnech.

[míra]

no i když už jsem casidovi na jeho otázku odpověděl přidám ještě dva konkrétní případy.
jak už jsem zmínil, občas jsem svítil na dvou místech jednu noc a téměř vždy to byla vykoná zářivka a vedle toho kablikem 50 m umístěna směsna žárovka. na žárovku jsem napl plátno cca 4/2metry a zářivku jsem vešel do té rozkládací kopulky co se tenkrát prodávala.
zářivku většinou a pěkně viditelné místo, směsnou pak když to šlo do lesa.

na lokalitě Benátek, asi řada pamatuje takový pěkný lesík s revestikama, na kraji pozdější rezervace traviny.

dalo se dojet autem, i když zpátky potmě to bylo o fous.

ale k věci . při jednom svícení bylo rojení armigeru. daly se.smyknout a sem tam přistál na hlavním platné.
ale pak kolem půlnoci mě najednou na směsnou žárovku začaly lítat samice a to ve velkém.
řádově desítky. přitom to bylo utopené už v lesíku a armigr do lesa nejde.

tož jeden příklad.
a druhý , o kousek dál jsem měl včely a občas svítil, stará malá pískovna.
a 3x po sobě se mi stalo, že mi na plátno zvecera, když ještě nebylo osvícené přilitl ochodeus.
tohoto broučka jsem chytl jen 3x a vždy na neosvětlené prostěradlo. pak na světlo nikdy..

rozhodně je světelný zdroj co se týče spektra důležitý stejně, někdy více než intenzita.

ale jak píše Marion, 99procent úspěchu je vhodná doba a lokalita.

[kutilka]

...umístěna směsna žárovka.

Nemyslel jsi náhodou směsovou výbojku? Termín "směsná žárovka" Google nezná...
https://www.elektro-materialy.cz/vybojk ... 0-240v-nbb
http://www.odbornecasopisy.cz/svetlo/ca ... jky--15927

[míra]

jo jo,
já nevím jaké pojmy zná gogl. Nevím, jestli existuje dnes, ale byla to žárovka s klasickým žhavícím vláknem doplněná o výbojku.
150W. Svítil jsem agregátem do 1Kw a vím, že jsem musel nejprve rozprsknout výbojku, která nejprve žrala hodně proudu, ale pak se stabilizovala a pak jsem připojoval "směšnou výbojku":-)
její problém byl, že při výpadku zhasla a muselo se minuty čekat na zchlazení.
Pokud dobře pamatuji, na její úspěch v lákání hmyzu se dosti sázelo

[Hali+]

...
Já téměř nesvítím, ale vím, že se používá tzv. dosvit... na nějaký čas se vypne hlavní silné světlo a zapne se jen podstatně slabší. A přiletí něco jiného... po nějakém čase se zase zapne to hlavní... pak zase na chvíli dosvit.
...

Zaujala mě Dejfova myšlenka "dosvitu". Teda ne že by se třeba dalo kombinovat silné UV se slabším zdrojem s převahou bílého spektra. To nefunguje, to mám vyzkoušeno. Svítil jsem ve svých začátcích na silné UV u kterého jsem neznal spektrum a bál jsem se o oči. Takže jsem lovil okolo na stromech s čelovkou a při příchodu k plátnu jsem UV vypínal a zapínal si slabší "bílé" (s minimem UV složky, abych byl přesný), abych jen exhaustorem povysával to co mě zajímalo a pak zase zapnul UV a šel někam opodál. Jenže jak se na plátně vypnulo UV a zapnul "bílý" zdroj, nastal u části hmyzáků chaotický úprk. Třebas někteří lyšaji a můry to fakt nemají v lásce. No a tahle velká letadla hodně vířila ty mrňousy, co mě zajímali. Navíc i ta droboť začala urychleně mizet z plátna... Míchání světel s hodně odlišnými spektry na jednom plátně prostě nefunguje. Kolega třeba několikrát zkoušel dát na plátno UV zářivku a hned vedle bílou zářivku. Výsledek byl, že byl sice v terénu vidět na kilometry, ale na straně bílé zářivky bylo pár jedinců hmyzu a na straně UV sice něco bylo, ale pramálo. Já měl plátno kousek od něj, pouze s UV a měl jsem plno. Takže v porovnání bylo zcela jasně vidět, že hmyzáky co létají na UV bílá složka světla nejspíš hodně ruší (poznámka - i výbojky mají také velmi velkou část viditelného bílého světla). Ale abych byl upřímný, občas mu přiletělo na bílou zářivku jedno zvíře za celou noc, které mi třeba na UV nikdy nepřiletělo.
Ale napadlo mě Dejfovu myšlenku modifikovat. Chci udělat stacionární světlo na zahradě, kde by většinu večera svítila silná UV zářivka (150-250W, dokud se ještě prodávají) a já u plátna nemusel stát. Jenže by asi nebylo úplně ideální u takovéto zářivky pak nasávat droboť. Takže bych zkusil při příchodu k plátnu vždy tu silnou UV vypnout a zapnout nějakou slabou UV, čistě jen abych v klidu polapal to co mě zajímá a pak zase tu slabou vypnout, zapnout silnou a jít pryč.

[míra]

Muj příspěvek sice není zcela přesně na tema svícení, ale do jisté míry je tématický.
Poslední dobou, tedy myslím tím spíše měsíce, možná roky, si odpoledne sednu kolem třetí hodiny k večeři. Respektuji tím pravidlo večeři dej nepříteli a tak poslední jídlo pro mne je v této době a umožní mi aspon trochu spát s odlehčeným žaludkem trpícím kýlou a tak.
Nechci znechucovat vlákno, tak nerozvádím dále.
Prostě sedím u stolu a střídmě večeřím.
A jsem zvyklý si přitom číst. V mládí i pozdějším věku jsem vcelku nesnášel dějepis, ale zjistil jsem omyl a je docela zajímavé orientovat se v krocích Karla krále vlasti, nebo proč Václav zustal v bažinách.
Nu ale jsme na entomologickém foru.
Při tom čtení mi totiž pravidelně po otevření knížky a zahloubání se do historie české začne pobíhat po knížce octomilka.
V našem bytě se octomilek nezbavíme. Zkoušeli jsme všechno možné , ale výsledkem je jakési malé omezení provozu množení octomilek , ale končí to vždy stropem pokrytým tímto velice inteligentním hmyzem.
Ale k věci. Jakmile si otevřu knížku, začne mi po její stránce pobíhat octomilka. Asi všichni čtenáři zde jsou odborníky, a tak dovozuji, že všichni vědí, jak dlouho žije octomilka.
Ty octomilky, i když to jsou další a další a další generace, totiž neustále na papíře vytvářejí velmi podobné obrazce, pozoruji, že si i snad knížku čtou.
To samo o sobě by si vyžadovalo velmi podrobné zkoumání a zajisté několik disertačních, či doktorandských prací.
Ale kolegové, já píšu zcela vážně, klidně mne nazvete dementem. Je to tema hluboce vědecké a při pátrání po jednání octomilky by se našlo spousta zajímavých temat.
A uzavřu jen tím, že otázka svícení,,, no to je prostě otázka obrovského množství zcela individuelních směrů. Každý jednotlivý druh má své stabilní i nestabilní projevy. Zobecnovat zde jde jen ve smyslu ryze entomologicky komerčním,,, jak nejlepe naplnit čutory hmyzem.

[Cassida]

K Halimu o pár příspěvků výše. Já reagoval hlavně na Pokyho, který vlákno znovu oživil. Jinak jasně, vlákno je o svícení celkově. Ano, také by mě zajímalo to srovnání všech možných světel a nějaká statistická data (konkrétní druhová pestrost na 1 lokalitě). Skvělé téma pro nějakou bakalářku či diplomku. Já to dělat nebudu Nerozumím tomu, proč to nikdo ještě neudělal.

Postavit několik pláten vedle sebe je nesmysl. Ta světla by se rušila a výsledky by byly zkreslené. Zvláště pokud bychom měli porovnávat sestavy se silnými výbojkami. Ty se mohou ovlivnit na kilometry daleko! Více pláten by bylo reálné zkoušet se slabšími světly (třeba různé druhy UV), aler i tak by bylo lepší, aby byly od sebe dost daleko a nebylo možné vzájemné rušení! Ale to je asi jasný.

Co se týká posledního příspěvku Haliho. Opět je logické, když se vypne UV a zapne silnější bílé světlo, že dojde k výrazné změně a hmyz reaguje. Když se k plátnu přiblížím s čelovkou, taky nejbližší hmyz začne startovat proti mě (přestože je třeba nad plátnem silnější bílé světlo - které čelovkou ale bodově na blízkost to silnější předčí).

To že míchání světel na jednom plátně je možné. Podporovalo by to třeba moji zkušenost, když jsem měl na Sao Tomé rozvícenou jednu směsnou výbojku 250 W (bez předřadníku) a k tomu 4 úsporky UV BLB. Když svítila jen UVčka, byl celkový přílet hmyzu slabší. Výrazně to zvýšila právě výbojka. Což ovšem vede opět k uzavřenému kruhu (a dle Haliho k mlácení prázdné slámy).

[DejF]

Zaujala mě Dejfova myšlenka "dosvitu"...

Milane, to není žádná moje myšlenka, nebo návrh na zlepšení... to je prostě fakt, co používají lidé, kteří mají nasvíceny tisíce hodin v tropech. Neptej se mě na typy (spektra) světel, nezajímá mě to, tak to nevím, ale "dosvit" prostě používají... a předpokládám, že vědí proč.

[Hali+]

Milane, to není žádná moje myšlenka, nebo návrh na zlepšení... to je prostě fakt, co používají lidé, kteří mají nasvíceny tisíce hodin v tropech. Neptej se mě na typy (spektra) světel, nezajímá mě to, tak to nevím, ale "dosvit" prostě používají... a předpokládám, že vědí proč.

Rozumím, špatně jsem to formuloval.
Já v tropech nikdy nebyl, natož abych tam svítil... Poukazuju prostě jen na to, že tady v Evropě se to nedělá a také netuším proč. Tipuji, že to bude tím, že v Evropě (a zvláště tady v ČR) je obvykle jen velmi krátký časový úsek, kdy jsou ideální podmínky. Tak to asi nikdo nechce testovat v okamžiku kdy má dobrý přílet. V tropech jsou ideální podmínky naproti tomu asi téměř denně.

...
Skvělé téma pro nějakou bakalářku či diplomku. Já to dělat nebudu Nerozumím tomu, proč to nikdo ještě neudělal.
...

To je jednoduché. Začínající entomolog obvykle nemá takové zkušenosti, aby to mohl rozjet ve velkém a ani by to nebyla levná legrace. Navíc mladých entomologů rapidně ubylo. Obávám se, že by to musela rozjet nějaká vysoká škola jako projekt a k tomu asi jen tak nedojde, nevím jak na to nalákat sponzory, není to celospolečensky zajímavé téma...

[Hadesia]

Více pláten by bylo reálné zkoušet se slabšími světly (třeba různé druhy UV), aler i tak by bylo lepší, aby byly od sebe dost daleko a nebylo možné vzájemné rušení! Ale to je asi jasný.

Tak mne to práve jasné nie je, ja by som pri porovnávaní postavil jedno vedľa druhého nech sa ukáže ktoré sa presadí v konkurencii . Možné je ale kombinované pôsobenie, napr. že veľkú vzdialenosť sú atraktívne lumeny, na blízko spektrum, takže jedno ich zdiaľky pritiahne, na druhé sadnú ale to by som skúmal až v ďalších fázach...

Poznámka: Samozrejme všetko okrem zdroja identické, a umiestniť tak aby bol čo najmenší prílet z boku = priletím a sadnem na najbližšiu osvetlenú plochu z môjho smeru.

Pokiaľ ich dáš od seba ďalej tak aby sa neovplyvňovali podľa mňa ťažko nájsť taký rovnorodý habitát aby si si bol istý že to čo prilieta je výsledkom atraktivity svetla a nie polohy plátna. Skúsenosť ma naučila že v mojom bývalom bydlisku bol zreteľne lepší prílet na jednom konci pozemku ako na druhom, tak okometricky mi nie je jasné prečo, a to tie dva miesta sú len asi 65m vzdialené poloha stromov mne pripadá podobná...

[marion]

Drobná poznámka k možné metodice, jak píše i Hadesia, mí kolegové kteří hodně svítí, svítili ve stejný den biotopově na stejném místě (louka-okraj močálů bez stromů), kvůli možné konkurenci vzáleni cca 50 metrů od sebe a nálety byly při stejných světlech zcela rozdílné jednoznačně co do kvantity tak i do diverzity.
Z toho za mně vyplývá, že jednorázově to zcela nejde a proto by se to mělo zpracovat jako dlouhodobá akce a pokud to nemohu srovnat z mála pozorování, je třeba provést mnoho pozorování a statisticky vyhodnotit, ale to už je o profesionálních hodnoceních a statistických výpočtech ne o "dojmologii". Těch proměnných je tolik (místo, letové koridory, zevní vlivy-vzdálenost od dalších zdrojů světla, od cest, železnic..., meteorologie, druh zářivky-jak psáno výše komerčně stejné mohou svítit jinak.....), že nelze hodnotit jednou akcí ale jen statisticky.
V podstatě asi udělat retrospektivní studie na základě velkého souboru dat, třeba pokud to vezmu z medicíny nemohu u pacienta s prasklým apendixem ("slepým střevem" ) jednoho operovat, jednomu nedělat nic, dalšímu dát aspirin , dalšímu antibiotika..... a čekat zda je opravdu nutné operovat nebo stačí aspirin, to šlo za Mengeleho, ale mohu hodnotit zpětně třeba pacienty, který toto onemocnění prokazatelně mněli, ale nidko je neoperoval, protože to třeba bylo v horách a byli tam sami a přežili atd.....

[Hali+]

Neříkám, že to je jediný možný způsob, ale také se přikláním k porovnávání co nejblíže vedle sebe, za co nejvíce stejných podmínek. A pokud možno dlouhodoběji, jedna dvě noci fakt nic neznamenají...
Jednoduché příklady z těch publikací (viz výše):
Pawson_Bader_2014

.
Wakefield et al_2017

[DejF]

...Tipuji, že to bude tím, že v Evropě (a zvláště tady v ČR) je obvykle jen velmi krátký časový úsek, kdy jsou ideální podmínky. Tak to asi nikdo nechce testovat v okamžiku kdy má dobrý přílet. V tropech jsou ideální podmínky naproti tomu asi téměř denně.

To, samozřejmě, není vůbec pravda. Záleží na mnoha faktorech, nálety jsou každý den jiné a také časy aktivace jsou rozdílné... něco lítá v podvečer, něco od desíti, něco (třeba Coscinocera) kolem půlnoci a něco až kolem tří ráno... a k tomu něco na silné světlo a něco na slabé. Je to docela alchymie a debat co jsem na toto téma vyslechl byl nespočet. Jen to moc neukládám do paměti, neb krasců na plátno lítá opravdu minimum... ač i zde jsou výjimky - např. australská Merimna atrata .

[Hali+]

Myslel jsem to na ten hlavní limitující faktor, kterým je ve střední Evropě (s velkou mírou pravděpodobnosti) teplota.
To ostatní je jasné.

[Cassida]

Těch parametrů je fakt moc. I když (jak třeba psal Marion a Hali) lze zkoumat i se světlama "blízko" sebe, tak nelze pominout tu sílu světla. Prostě pokud by se dělal pokus ve stylu sestava o 1000 W (nějaká bílá zářivka) s nějakými UV BLB, tak by výsledek byl podle mě zcestný. Prostě se mi to zdá neporovnatelné. A kdyby v takovém případě některé druhy byly přilákány z velké vzdálenosti silným světlem a nakonec sedly třeba k tomu UV, výsledek by byl diskutabilní. Vyvstaly by otázky typu - když druh přilétnul, nesednul by tak jako tak na plátno pod silným zdrojem, když by v blízkosti nebylo UV? Nebo - přilétl by jen na UV, kdyby ho nemotivovalo to silné světlo? :)

Nejsem fyzik, ale mluví se o tom, že i zářivky UV spektrum obsahují. Což by podporovalo názory, že ty všelijaké pokusy se zázračnými UV světly nejsou až tak přínosné (a krom počasí a biotopu vítězí lumeny). Je i možné, že by se došlo k závěrům, že od určité intenzity světla jsou rozdíly jen nepatrné, nebo že síla už je pak kontraproduktivní (tj. třeba že mezi 1000 W a 10000 W už není takový rozdíl apod.).

A ještě jeden postřeh - někteří tvrdí, že lepší jsou údajně zářivky s předřadníkem. Na to názor nemám, nikdy jsem neměl možnost to porovnat. Akorát co se týká praktičnosti - ty s předřadníkem jsou samozřejmě v praxi složitější a problematičtější na používání v terénu.

[míra]

vono u toho svícení na dva zdroje to mělo jeden příjemný element.
kdo svitite víte dobře jak je člověk napnutý když kde k plátnu co se tam objevilo.
pokud tedy nesedí rovnou u plátna na base piva.
mě se.na tom líbilo, že když prozkoumal jedno platno pobral materiál, už se mne na druhém ometalo zas pár nových věcí.
pokud bych dnes měl začít svítí, zvolím opět úplně stejnou metodu.
Hondu, jednu zářivku výkonnější na velké plátno a někde stranou druhý zdroj

ono to má ještě ten aspekt, že 90procent lokalit nemá jednu zaručenou stranu kam svítit.
takže použitím dvou světel pokryjete daleko větší horizont. v konečném důsledku jsem přesvědčen, že takto máte o 20/30 procent větší výtěžnost a v případě odlisnych spekter i šanci chytit více druhu

[Hali+]

Nejvyšší čas se předzásobit UV zářivkami...
Případně výbojkami, používá-li někdo agregát.
.
Světelné zdroje: V roce 2023 již jen nové energetické štítky a konec zářivek s obsahem rtuti
https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/ ... ahem-rtuti