Lov na světlo

[Vašek]

Musí potvrdit, že každé svícení je jiné, i když jsou to vlastně pocitově úplně stejné 2 večery po sobě. Neděle mi potvrdila, že ty moje trubice určitě špatné nejsou . Naše centrála je má momentálně na skladě (v Plzni), dnes jsem si jednu rezervní pro jistotu objednal.
Zde je na ní odkaz:
https://www.elfetex.cz/10-026-124-phili ... 08-tl-d-uv

[Adam]

Bydlím v satelitu na okraji Staré Boleslavi. Zástavba se rozrůstá směrem do okolní krajiny a spolu s tím samozřejmě pozoruju výrazné snížení počtu přiletujícího hmyzu. Nepřičítám to ani tak fyzickému zániku biotopů, protože se tu zastavuje taková docela hnusná ruderální "louka", ale spíš narušení krajiny ve smyslu fragmentace a přerušení letových možností. Jsem asi 500m vzdušnou čarou od typické středopolabské borové doubravy a hodně ubylo lesních druhů. Dřív jsem míval na pravidelně na plátně různé Wanachie, Aulonia, Spondylis, Acanthocinus grieus apod., a to dnes lítá úplně jednotlivě, pokud vůbec. Evidentně dálkoví letci (hlavně mokřadní druhy) zmizely úplně.
Vypíchnul bych ale jedno zajímavé zvíře, a to Tenebrio obscurus. Jeden mi přiletěl loni (taky je o něm na fóru vlákno) a neznám žádný jiný recentní nález z Čech.

P.S. Už nějakou dobu se snažím na lokaliťáky psát čas, od kdy do kdy jsem svítil, a teplotu. Nově přidám i vlnovou délku světla, tlak v hPa a nějaké general weather conditions. Třeba v tom za dalších 20 let vypozoruju nějakou zákonitost pro naše zeměpisné krajiny. Bylo by fajn, kdyby nás to dělalo víc.

[Hali+]

... pozoruju výrazné snížení počtu přiletujícího hmyzu. Nepřičítám to ani tak fyzickému zániku biotopů, ..., ale spíš narušení krajiny ve smyslu fragmentace a přerušení letových možností. Jsem asi 500m vzdušnou čarou od typické středopolabské borové doubravy a hodně ubylo lesních druhů. Dřív jsem míval na pravidelně na plátně různé Wanachie, Aulonia, Spondylis, Acanthocinus grieus apod., a to dnes lítá úplně jednotlivě, pokud vůbec. Evidentně dálkoví letci (hlavně mokřadní druhy) zmizely úplně.
...

Tož pod toto se mohu plně podepsat Adame! Hmyzu začalo radikálně ubývat, co se počtu kusů týče. Druhy jakž tak zůstávají, ale proti masovým příletům dříve jsou to často u některých druhů dnes už jen jednotlivosti za celý večer. "Dálkoví" letci ubyli velmi výrazně a přelety z jakýchsi (provizorně si je nazvěme třeba) "středních" vzdáleností také výrazně ubylo. Nejčastěji dnes tady v Polabí létají brouci z poměrně krátkých vzdáleností, odhaduji cca desítky metrů. Tipuji tak do 100-150 m. Nejen že krajina je totálně v pr..li díky fragmentaci (naprostý souhlas!), ale asi je i spousta světelného smogu a hmyzáci chudáci mají příliš mnoho atraktantů cestou, než dokáží doletět právě na Vaše plátno... Všude v krajině jsou dnes lampy a všude se svítí jak o život, skoro by se chtělo říct, že obce a podniky ještě asi nezaznamenaly vysoké ceny energií... V kombinaci s fragmentací jsme se asi dnes dostali do nějakého zlomového bodu, kdy to začínáme pozorovat, aniž víme příčinu a umíme to zatím vyjádřit spíš pocitově, než nějak číselně. Na takový průzkum nikdo nemáme ostatně ani vybavení a statistické znalosti... Teda aspoň já ne, abych nemluvil za všechny.

...
P.S. Už nějakou dobu se snažím na lokaliťáky psát čas, od kdy do kdy jsem svítil, a teplotu. Nově přidám i vlnovou délku světla, tlak v hPa a nějaké general weather conditions. Třeba v tom za dalších 20 let vypozoruju nějakou zákonitost pro naše zeměpisné krajiny. Bylo by fajn, kdyby nás to dělalo víc.

Na lokaliťáky píšu už léta odkdy dokdy jsem na UV chytal a jaká při tom byla teplota. Za večer mám třeba dva až tři typy lokalitních štítků, obvykle po hodinách (a brouky odděluji v terénu do samostatných ampulek podle toho času). Přímo na plátně mám i teploměr. Teď ale začínám uvažovat, že by to asi chtělo i nějaký vlhkoměr...
S vlnovou délkou je to složité, protože každá lampa má hodně široký rozptyl, ovšem procentuelně má třeba část spektra nejsilnější a zbývající je jen zbytkové. Představte si to třeba jako takovou Gausovu křivku, nebo graf s jedním nebo několika "píky". Když se nad tím člověk zamyslí, tak nedokážu říct, na jakou část spektra ten který konkrétní brouk vlastně přiletěl, i když na lampě je třeba napsáno, že svítí převážně v rozmezí 395-400 nm. To ale neznamená, že by to ostatní (byť třeba jen zbytkově) nevyzařovala (např. že by ta lampa určitě neměla zbytkově trošičku 365 nm apod.)... Nejsem fyzik, tak zatím nějak nemám úplně promyšleno, jak se k tomu stavět a co si o tom myslet...

ja zkusenosti nemam, milane. svitim jen na balkone. 7 let. nemuzu zhodnotit presne, jestli se zmenily letove koridory brouku tim, ze stromy povyrostly, ze zastaveli posledni volna mista domy. litaji mi tu druhy s vazbou na dub nebo jilm. tyhle stromy mam od domu 200 m a jeste k tomu na druhe strane. Jen jsem v prispevku psal, ze u nas sviceni bylo o vikendu s vysledky skoro nulovymi. Me znalosti jsou minimalni. sleduju teplotu, jestli fouka, jestli je/neni mesic. to ostatní je pro me zahadou.... ale bavi me to, je to pro me zpestreni v lovu a tesim se z kazdeho noveho druhu pro balkon at je to druh bezny nebo vzacny. ale pochopit tu ,,chemii,, kdy ano a kdy ne neumim ... diky za tve / vase postrehy

Je super, že se tomu věnuješ. Nikdo nemáme žádná "hmatatelná" data. Výzkumy s UV jsou stále v plenkách. Ale všichni co se tomu věnujeme dlouho zjišťujeme, že se teď něco s hmyzem děje. Jen nevíme co přesně a proč, faktorů je příliš mnoho. Nejmarkantněji si to člověk uvědomí, když rozsvítí někde "na jihu" a vidí "normální" přílet. A obvykle mu z toho množství a pestrosti spadne brada... Naše krajina (v ČR) je prostě nemocná...

-----------------------------------------------------
Hmyz vymírá. Čínskou cestu „lidských opylovačů“ Evropa nechce, má jiný návrh
https://www.novinky.cz/veda-skoly/clane ... h-40400920

Komentáře:
Petr Králík - Před 9 minutami
Nám jsou tady nějací křečci a včelky ukradený. My chceme řepke, kyanyde v Bečve a diesle, které fukají eko terroristům černý dým do obličeje.
Odpovědět

[borůvka 2]

Není to sice lov na světlo, ale zato další postřehy, jak hmyz ubývá. Před 14 dny cesta autem po D 1, D 2, přes Bratislavu po jihu Slovenska ke Štúrovu, pak dále na východ až za Lučenec, bylo teplo a jasno a čelní sklo po 500 km skoro čisté, žádné fleky od hmyzu. Zpátky pak odpoledne a navečer skoro totéž. Dříve už u Břeclavi skoro nebylo přes sklo vidět, na jihovýchod Slovenska se muselo často zastavovat a mastné sklo umýt.

[Vašek]

Chystá se dnes někdo svítit? Já to možná po úspěšné neděli zkusím. Dnes je trochu jiné počasí - na teploměru mám teď ještě asi 27°C, není jasno, obloha je lehce podmračená a když jsem venku, cítím se nějak ´´podivně´´ , asi je něco s tlakem. Podle předpovědi má být ještě okolo 22.00 okolo 20ti stupňů. Tak jestli se během hodiny počasí výrazně nezmění (zapínám trubice ještě za světla), tak to zkusím rozsvítit.

[Vašek]

Dnešek je hodně odlišný od neděle. Hmyzu hodně, ale dost jiná skladba druhů. Hojně 4 druhy běžných tesaříků, hrobaříci, chroustek letní a Serica brunnea, motýlů hodně málo (z větších asi jen 3 druhy lišajů), ploštice dnes vůbec. Početně jednoznačně vedou křísy. Takže dnes prozatím vyhrává chroust mlynařík, kterého objevila moje hlídkující kočka a chtěla ho sníst .

[Hali+]

Chystá se dnes někdo svítit? Já to možná po úspěšné neděli zkusím. Dnes je trochu jiné počasí - na teploměru mám teď ještě asi 27°C, není jasno, obloha je lehce podmračená a když jsem venku, cítím se nějak ´´podivně´´ , asi je něco s tlakem. Podle předpovědi má být ještě okolo 22.00 okolo 20ti stupňů. Tak jestli se během hodiny počasí výrazně nezmění (zapínám trubice ještě za světla), tak to zkusím rozsvítit.

Hoj Vašku! Dneska by to asi někde šlo, i tady u nás v Polabí (viz obrázek). Ale bohužel nemám čas někam jet. Snad časově zvládnu rozsvítit aspoň na balkóně, ale kdo ví, poslední dobou nějak nevím co dřív...

Dnešek je hodně odlišný od neděle. Hmyzu hodně, ale dost jiná skladba druhů. Hojně 4 druhy běžných tesaříků, hrobaříci, chroustek letní a Serica brunnea, motýlů hodně málo (z větších asi jen 3 druhy lišajů), ploštice dnes vůbec. Početně jednoznačně vedou křísy. Takže dnes prozatím vyhrává chroust mlynařík, kterého objevila moje hlídkující kočka a chtěla ho sníst .

Každé svícení je jiné, vždy to souvisí s aktuálními "parametry" kolem plátna. Bohužel je stále hodně proměnných, takže se dá těžko odhadovat, který večer bude dobrý. Velice záleží i na lokalitě, protože jak už jsem psal výše, dálkových a "středně vzdálenostních" letců výrazně ubylo. Tudíž většinou lovíme jen to co je v nejbližším okolí. Je-li tedy nejbližší biotop mizerný, nelze očekávat úspěchy ani při vhodné teplotě vzduchu. Pak lze spoléhat jen na zcela náhodné (a vzácné) dálkové letce, ale těch se za jedno svícení vůbec nemusíme dočkat...
Osobně doporučuji rozsvítit v nějakém pestrém biotopu a dopředu dobře promyslet co chceme chytat. Chci-li třeba voďáky, je nejlepší postavit plátno hned u nějaké vysychající bažiny či potoka (i když voďáci jsou obvykle ochotní letci a řada z nich létá i za nižších teplot docela daleko). Chci-li ale třebas dřeváky, je dobré rozsvítit někde uvnitř porostů obsahujících suché, případně alespoň duté stromy, a to ještě nejlépe v kombinaci se stromy živými, které nad tím vším dělají "střechu", která udržuje vyšší teplotu a vlhkost déle, než by tomu bylo ve volném prostoru (kde teplota během večera často prudce padá, obzvláště za větru). A ještě kolem těch stromů chodit s čelovkou, nesedět jen jako pecka celý večer u plátna. Chci-li zase třebas stepní věci, musím (tady v ČR) čekat na extrémně dobré noci, kdy budou vysoké teploty a nejlépe bezvětří, protože jinak je to hodně o náhodě. Atd. atd. ...
A přesně jak píšeš, jsou-li ideální podmínky, přiletí jednotlivě zajímavosti (zřídka i masově). Jsou-li jen dobré podmínky, přiletí průměr, který obvykle létá pravidelně. Jsou-li mizerné podmínky, přiletí minimum zvířat. Ale za předpokladu, že panují "divné" podmínky (těsně před bouřkou, prudce padající tlak, náhle vyschlý rybník v okolí, nebo naopak náhle zaplavenou louku atd. atd.), můžeme očekávat i jednotlivé "divné" přílety, které třeba jinak nezaznamenáme celá léta...

[Hali+]

Jeden drobný postřeh, nad kterým už nějaký čas přemýšlím. Ale chtělo by na to spíš nějakého ptáčkaře, než entomologa.
Můj předpoklad je, že "dálkoví" letci (hmyzu) využívají vyšší letové koridory. A poslední dobou, pokud jste se někdo díval po vlaštovkách, jiřičkách či rorýsích, tak už ve vysokých výškách nelétají a neloví potravu ani za slunečných dnů. Přesunuli se do středních výšek a níže, jak to dříve bývalo běžné za chladnějších dnů či při deštích. Znamená to tedy, že ve vyšších letových koridorech už hmyz zmizel? Vzhledem k tomu, že z pláten na UV dálkoví letci zmizeli, tak by to tomu docela odpovídalo... Ale kdo ví.

[Matěj Čermák]

Jen pro představu, jakou cca výškou je definován vyšší letový koridor?
U nás na sídlišti (Bohnice), létají rorýsy pořád početně a to "dost vysoko" (minimálně desítky metrů) nad panelovými domy (opět min 20m vysokými).
Tím vůbec nezpochybňuji fakt o dramatickém úbytku hmyzu.

[Senex]

Pozoruji zcela nový jev - lov většího množství rorýsů ve výši mých oken v 1. patře - nad vozovkou. Může to souviset s nadměrným množstvím mšic? Jako jejich potrava je uváděn "vzdušný plankton". Za vozovkou je hojně navštěvované dětské hřiště, v jeho okolí stromy, takže v této výšce jim zbývá jen vozovka. Ale dříve létali v úrovni střech domů.

[Hali+]

Jen pro představu, jakou cca výškou je definován vyšší letový koridor?
U nás na sídlišti (Bohnice), létají rorýsy pořád početně a to "dost vysoko" (minimálně desítky metrů) nad panelovými domy (opět min 20m vysokými).
Tím vůbec nezpochybňuji fakt o dramatickém úbytku hmyzu.

Neumím to určitě vyčíslit na metry. Ale dřív jsem byl zvyklý, že vlaštovky létaly tak vysoko, že skoro ani nebyly v té výšce vidět. Dneska létají jen kousek nad paneláky, nebo dokonce mezi panelákama. O vztahu k hmyzu tím samozřejmě jen spekuluju, nemám to ničím podložené. Proto by mě zajímala odpověď nějakého ptáčkaře, proč tomu tak je, jestli nad tím třeba někdo nebádá a tak.

[Hali+]

Svítil jste včera někdo? Já nemohl, navíc v Pardubicích byl stejně velký vítr.
Dnes by to někde asi zase možná šlo, ale mělo by být opět hodně větrno:

[MichalK]

Včera jsem krátce rozsvítil v borovém lese u Záboří nad Labem,ale teplota rychle klesla. Při odjezdu kolem půl jedenácté již bylo pod 20 stupňů. Nálet nic moc, roháček Aesalus, několik Synchita mediolanensis, Silvanoprus fagi?, Amara fulva, více Spondylis,Arhopalus rusticus,Uloma culinaris,Diaperis boleti,několik druhů malých střevlíčků,vodňáků a více drabčíků.

[marion]

Na Silvanopruse pozor, je jich více.
http://coleonet.de/coleo/texte/silvanoprus.htm

[MichalK]

Podle tohoto klíče bych tedy spíše řekl, že jsem chytal S.angusticollis.

[Vašek]

Já včera rozsvítil znovu také, protože mě předchozí svícení docela naladily. Bylo naprosto jasno, teplota při rozsvícení okolo 25°C, bezvětří. Hmyzu létalo hodně, ve velkém 4 běžné druhy tesaříků (Spondylis, Arhopalus, Phymatodes testaceus, Aegomorphus griseus), hrobaříci, vodomilové, větší druhy střevlíčků, kovaříci Melanotus, chroustek letní, Serica brunnea. Ploštice opět vůbec a motýlů strašně málo. Z motýlů přiletěl Lišaj vrbkový (foto), který se mi zpětně na světlo vůbec nevybavuje, že by přiletěl. Takže v podstatě hodně hmyzu, ale nic moc zajímavé. No ale nakonec přece - okolo půlnoci přiletěly 2 kusy kovaříka Stenagostus rufus, který mi zatím na světlo přiletěl zpětně jen 2x.

[Adam]

Podle tohoto klíče bych tedy spíše řekl, že jsem chytal S.angusticollis.

A nepřiletěl spíš Silvanus než Silvanoprus?

[MichalK]

Přikládám neumělé foto. V těchto mrňkách se nijak nevyznám,tak si raději nechám poradit

[Adam]

Jo, to opravdu vypadá na modelového Silvanoprus angusticollis.
Otevřel jsem si srovnávačku a:
- rod Silvanus vypadá jinak
- Silvanoprus fagi je ve srovnávačce taky jasné zvíře
- z lednického zámeckého parku z hromad shnilého sena mám z roku 2008 6ks určených Průdkem v roce 2010 jako Sivanoprus fagi, ale 5 bych přiřadil k angusticollis a jen jeden k fagi
- z Opatije jsem si letos přivezl 4 Silvanoprus: jeden z lesa (S. fagi) a tři z hromad jižního kompostu (= posekaná tráva, odřezané thuje, vavříny apod.), kde dva kusy jsou S. fagi a jeden má hlavu jako angusticollis, ale přední rohy štítu nejsou vůbec vytažené, takže to nevím, jestli je nějaký jiný druh, nebo mrzák
Takže děkuju za podnět podívat se do beden a zase jsem si přidělal starosti

Grzywocz J., Kaszyca-Taszakowska N., 2022, Silvanoprus angusticollis a new migrant in polish coleopterofauna, Silvanidae.pdf

(3.51 MiB) Staženo 125 x

[marion]

koukni na téma o Silvanoprus angusticollis, ono to není tak jednoduché a těch druhů je více v obou rodech, na fotce to nevidím, ale prověř, který rod to je. Na rod Silvanus je revize, dost druhů Silvanoprus je v indické literatuře a ty zavlečené druhý jsou v literatuře o zavlečených druzích. Mohu poslat. Podle japonského specialisty jsou ti mí Silvanoprus angusticollis nebo grouvelle (toho neznám, ale obecně se v Evropě-- Francie, Německo a teď Polsko určují jako angusticollis i když dle německého specialisty má ten můj trochu jiný štít).
ad Adam co to dát dohromady? asi je jen nutné rozhodnout který druh to vlastně je