Ručně psané lokaliťáky

[Josef Mertlik]

...jen je potřeba zainvestovat do kvalitního papíru...

Předevčírem mi přivezli laserovou tiskárnu Samsung CLP 320 - super Napiš mi, prosím, jak se ten kvalitní papír jmenuje

Hmm, o stabilnosti barvy Copic Multiliner jsem neuvažoval, nic nevím, je to ovšem závažná připomínka. Dík za upozornění. Šlo nám především o tenkost toho pérka.

[aphodius]

Dříve jsem rovněž psával lokaliťáky ručně. Používal jsem dámské špičky opotřebované mým otcem (který je malíř a výtvarník) a obyčejnou tuš (později dokumentární inkoust). Dokázal jsem tak vměstnat na etiketu o rozměrech 10x4 mm solidní čtyři řádky textu včetně časových údajů. I pod mikroskopem byly nápisy úhledné. Mělo to však jednu nevýhodu: výroba takového štítku trvala minimálně 5 minut. Dokážete si představit, jak dlouho mi trvalo napsat etikety pod tisíc hnojníků?? Používal jsem fotografický papír (to, že spodní strana papíru měla zfialovělou lesklou emulzi se sloučeninou stříbra, mi nevadilo, horší bylo, že se etikety časem lehce ohýbaly).
Co se týče etiket tištěných na běžných laserovkách, zejména za použití recyklovaných tonerů, vůbec si nedělám nějaké iluze o jejich trvanlivosti do budoucna. Mám obavu, že po několika desetiletích nápisy pod brouky ve většině dnešních sbírek nebudou vůbec čitelné. Za nejtrvanlivější a všemu (kromě otěru) odolné etikety považuju jednoznačně ty psané obyč. tužkou. K dostání jsou pentilky o průměru tuhy 0.3 mm, což zcela postačuje k vytvoření dostatečně miniaturních nápisů. Navíc se těmito pentilkami píše o mnoho snadněji než jakýmikoli linery či namáčecími špičkami. Nápisy tuhou vydrží i eventuální etylacetátovou, etanolovou či benzínovou lázeň. Jedinou nevýhodou je slabší estetický dojem. Avšak vědecká hodnota takto etiketovaných exemplářů jistě přetrvá po mnoho generací.

[Josef Mertlik]

Od roku 1978 jsem si prošel všemi možnými variantami psaní lokalitních štítků. Nejlepším možný řešením se ukázalo zveřejnění lokalitních údajů, tedy publikování. Vlastní exemplář je potom důležitý jen pro případnou kontrolu determinace.

Úplně nejhorším sběratelovým hříchem je použití psacího písma. Když někdy v muzeu takový štítek objevím, tak mám o zábavu postaráno

[aphodius]

Pepa mi mluví z duše - zachování lokalizačních údajů jednotlivých nálezů pro budoucí generace entomologů se nejlépe uskuteční jejich publikováním ve faunistických pracích. Můj dobrý kolega a přítel z Modřic takovým exemplářům pak říká "papíroví brouci" - za předpokladu, že šlo o kusy determinované spolehlivým specialistou, nebude už vadit ani eventuální zánik sbírky - nálezy jsou jednou provždy na papíře.

[Cassida]

Co se týče etiket tištěných na běžných laserovkách, zejména za použití recyklovaných tonerů, vůbec si nedělám nějaké iluze o jejich trvanlivosti do budoucna.

No lejzrovky bych vůbec nebral v úvahu. To je nesmysl. Když už se tiskne, tak jedině inkoustovkou. Doufám, že to tak většina lidí dělá,...

[kormik]

To doufáš špatně. Já používám ĺejzr už hodně dlouho a nic se štítkům neděje. Je potřeba kupovat kvalitní papír a tonery. Na takových věcech se nemá šetřit. Prakticky skoro každý můj kolega tiskne na lejzrovkách. O životnosti to jsou jen dohady, stejně jako u CD a DVD. Pokud nekupuješ kus za pět korun, tak vydrží asi dost dlouho. Ruční psaní si nedokážu ani představit, protože už teď mi většinu volného pozemského života zabírá preparace a kuchání mrněk.

[Cassida]

To doufáš špatně. Já používám ĺejzr už hodně dlouho a nic se štítkům neděje.

No traduje se, že klasický inkoust (i díky vsáknutí se do papíru) vydrží asi nejvíce. Je to otázka pohledu (asi tady budou 2 tábory). Jak je to ale ve skutečnosti, fakt nevím. Možná by lépe objasnil nějaký chemik. To co píšeš "hodně dlouho" určitě nebude ani 20 let. Dle toho se asi moc soudit nedá.

Je potřeba kupovat kvalitní papír a tonery.

Souhlas.

Ruční psaní si nedokážu ani představit, protože už teď mi většinu volného pozemského života zabírá preparace a kuchání mrněk.

Taky souhlas.

[aphodius]

Bohužel, tisk laserovkama nevydrží - a nepomůže Ti, Kormiku, ani ten nejkvalitnější papír a toner. Jde o technologii: laserový tisk spočívá v nanesení plastového poprašku na papír a v jeho následném přilepení teplem na povrch papíru. V žádném případě nedochází ke vsáknutí do papíru, jako tomu je u tisku na inkoustových tiskárnách. Jde tedy o povrchový nános, který je postupujícím časem čím dál více náchylný na otěr (někdy se i sám odlupuje, čehož jsem byl svědkem i v případě použití velmi drahých papírů a originálních tonerů HP) a rozrušení nejrůznějšími látkami. Navíc časem bledne a původně černé písmo je za pár let hnědé. Inkoust je opravdu mnohem trvanlivější a hlavně - barevně stálý, o tom se diskuse nevedou. Dříve nebyly inkoustové tiskárny na tak vysoké technické úrovni, aby se jimi dalo tisknout tak drobné písmo, jaké se používá na lokalizačních etiketách (ve wordu či excelu velikost 2.5 nebo 3), aniž by docházelo k rozpíjení jeho okrajů. Dnes však již technologie inkoustového tisku pokročila značně kupředu a dají se pořídit vysoce kvalitní inkoustové tiskárny schopné tisknout jakékoli lokaliťáky v kvalitě opticky plně srovnatelné s laserovým tiskem. Dokonce ani pořizovací náklady už nejsou relativně tak vysoké jako v minulosti, pouze náklady na provoz jsou dražší kvůli cenám inkoustových kazet.
Kormik má však bohužel smutnou pravdu v tom, že naprostá většina entomologů (a musím se kajícně přiznat, že i já k nim patřím) používá laserové tiskárny. Proto PUBLIKUJTE, PUBLIKUJTE, PUBLIKUJTE (a nebo údaje ze svých sbírek poskytujte k publikování specialistům), ať Vaše práce není zbytečná.

[Josef Mertlik]

První štítky, které jsem našel v muzejích a které již nešlo přečíst byly tištěné inkoustové. Inkoustová lobby nechť mi promine

[aphodius]

Ano, souhlasím s Marionem - je to sobecké.

[JAKUB]

tak to mi teda nedá nereagovat
ne že to je sobecké ale obávám se že pro to ani neexistuje výraz (a to z kategorie slušných i neslušných ba i sprostých)

a jen bokem o kvalitě laserovek - všechny malé laserovky které jsou určené pro domácí použití a dnes je mužeme koupit takřka jako housky na krámě jsou k ničemu pokud se používá silnější papír (170-200g) zásadní problem je v teplotě zapejkání toneru - prostě ho nestačej dostatečně prohřát (papír) a mnohdy se poměrně snadno tisk setře. Na profesionálních tiskárnách to funguje dobře. Ještě lepší jsou ty tiskárny které jsou schopny zajistit prujezd naplocho tak aby papír nekopíroval zakřivení válce, co se týká papíru tak značka která asi vychází nejlépe (letitá zkušenost a dlouhá léta výroba lokalitáku pro spoustu lidí) je Neusoidler (prodávaj ho např. v Copy general... arch cca 2,-

[Josef Mertlik]

Konečně slovo odborníka, to mi tu chybělo Neusoidler - dobrá, a jakou sílu papíru si mám koupit? 160g?

[Vašek]

používám tiskárnu HP3052 (nevím jestli ještě patří mezi domácí) a papír 200gr. Se stíraním textu, někdy už při letmém dotyku, jsem měl velké problémy, ale jen v případě, že jsme používaly repasované náplně (repas už nikdy v životě). S originál HP náplní barva perfektně drží i na 200gr papíru. Takže to bude nejen v prohřátí papíru ale i v kvalitě barvy.

[Honza H.]

Já tisknu inkoustovkou, takže inkoust by měl vydržet věky, ne? Nebo to tak není?

[Josef Mertlik]

Po tom, co jsem viděl hrůzný stav sbírek kovaříků NM v entomologickém oddělení v Kunraticích, tak se Marionově "sobeckosti" nedivím. Ale zpět k těm tiskárnám. Já jsem si koupil laserovku před měsícem (Samsung CLP-320). Už jsem si připadal jako blbec, když jsem ji jako jediný v okolí ještě neměl
A hned jsem do ní narval svoje oblíbené papíry 230g Výsledek mne příjemně překvapil. Jen musím tisknout na tiskárně zahřáté (dám jí čas) a na čerstvý tisk nesahám - nechám papír vychladnout. Ale Jakubův papír určitě vyzkouším, když se tak osvědčil

[Martináček]

Zdravím pánové a co budete říkat na trvanlivost štítků vytištěných na papír ingostovkou a následně zalaminovaný do fólie 80mikronů? Používá asi Dave, Michal...
Mě tato technologie zaujala podle nápadu DAVEho a zatím to tak dělám. Vypadá to esteticky a dobře to drží na špendlíku. Mám laminovačku Peach(obyčejnou) a začal jsem na obyčejném lesklém papíru gramáže 160g/m2, no tisk se mě zdál trochu rozpitý. Záleží i na fontu. Tak jsem pořídil fotopapír Fomei Glossy Nano 265g/m2 a bylo to již na tiskárně Canon(chvístá kapičky ingoustu 1pl) daleko lepší. Jáké však bylo mé zklamání když jsem po zalaminování papír rozstříhal na tenké pásky. Na straně bez tisku fólie nedržela a sloupla se! Možná jiná technologie nebo si s tím neporadila laminovačka. Tak jsem koupil na zkoušku papíry Canon PP-201 a fólie drží. Cena je stejná Canon 20Ks=Fomei 25Ks=cca. 280,-Kč=cca 500 lokaliťáků. A pokud by se to začalo mazat a nebylo to k přečtení tak bych to musel předělat. Každý kontroluje zbírku čas od času. No zase x tisíc kusů by nebyla po čase žádná prča...

[Michal]

Ad. Martináček: Laminování doporučuju opravdu pouze na kvalitní laminovačce a kvalitně provedené. Onehdy jsem koupil nějakou levnou fólii a "nezapekla" se tak jak měla ... no a co se pak stalo je asi to, co mě přimělo od laminování odstoupit a vrátit se ke klasice. Když se totiž odlepí fólie od štítku, tak z toho lokaliťáku nepřečteš ani jedno písmenko ... Což bych nerad v budoucnu řešil.

Jinak naprostý souhlas s marionem ... životnost inkoustu je něco podobného, jako potřeba řešit jaké bude počasí na Silvestra v roce 3000.

[Richard]

Dovolím si přidat vlastní způsob tvorby lok. a det. lístků:

Potřebné údaje vytisknu i s pomocnými linkami na samolepicí A4 značky MAYSPIES. Tuto stránku pak pohodlně nalepím na papír s větší gramáží.
Natištěný tisk se vůbec nestírá a štítky dobře drží a neprověšují se. Štítky pak stříhám na velmi ostrých pákových nůžkách.
K tisku používám tzv. jednokonturové písmo, které je původně určeno pro gravírování a frézování . Nelze ho standardně použít např. ve Wordu, nebo Corelu,
pouze ve speciálním programu (výhoda mé profese).
Předností tohoto písma je výborná čitelnost při malých velikostech a možnost nastavení tučnosti podle velikosti písma.
Kdo chce vyladit trvanlivost štítků do bezvědomí, může je tedy ještě (kvalitně) zalaminovat.
Ostatní své úvahy na toto témy bych přesunul rovněž do obdobné filozofické roviny, jak ji zde výše nastínil marion.

[Vašek]

K laminování:
Nechal jsem si v tiskárně (tím předpokládám, že mají kvalitní laminovačku, ale je možné, že ne....) na samolepku vytisknout a zalaminovat štítky na hřbety krabic. Naštěstí jsem nechal udělat zkusmo jen jednu A4.
Do měsíce, po několika manipulacích s krabicema, se štítky začínají "dělit" a lamino se odchlipuje.

[karlos]

Štítky na krabice jsem řešil jinak. Nechal jsem si je vytisknout na samolepicí folii ORAJET. Ovšem nikoliv na lesklou, nýbrž na mat. Vypadají skvěle, dá se na ně i psát (např. tužkou, jde to gumovat), barva je stabilní a nestírá se.