druhy létající na světlo

[marion]

I Perigona mi přiletěla, jinak jsem je opakovaně prosíval z hnoje a kmpostu, co mně ale překvapuje, že přestože mám kompost do cca 5 m od světla, vůbec nelétají drobní Aleocharini, pirníci naopak opakovaně létají Atomaria sp., Lithocharis, Carpelimus fuliginosus a přitom tihle kompostoví brouci jsou hodně aktivní, ale dle mé zkušenosti je asi UV moc nebere.

[Hali+]

A zkoušel jsi třeba změnit lampu? Třebas by jim víc mohla vyhovovat jiná vlnová délka světla.

Takže, jak píšete někteří výše, je to pořád o zkoušení. Navíc u těch světel člověk zažívá vždy nějaké překvapení.

Přesně, včetně toho, že na každou lampu navíc létá i něco trochu jiného...

Co mne letos potěšilo, tak byli Perigony nigriceps, na které jsem dosud neměl moc štěstí. Umístil jsem UV lapač do těsné blízkosti velkého kompostu a ejhle, hned tam byli čtyři kousky.

Z toho je pro mě podstatná informace, že to je asi další příklad toho, jak někteří brouci přelétají jen na velmi krátkou vzdálenost a že je velmi důležité správně volit místo umístění plátna...

[marion]

Jak jsem psal, není to priorita, je to jen zábava na zahradě. Více mně teď trápí ta Gyrophaena (viz téma houbaření) :-)

[borůvka 2]

Marione, Hali, nemyslím si, že jste to mysleli nějak špatně, jen jste napsali své názory.
Upřesním některé věci:
Doma se snažím na našem pozemku, což je domek a zahrada, už hodně let mapovat všechno, co se tam vyskytuje, přesněji co tam žije nebo přiletí ať už náhodně nebo trochu cíleně. Mimo dalších metod sběru jsem nejdřív jsem začal svítit na zahradě, která je obklopená dalšími zahradami, ale výsledky nebyly nijak zvláštní. Brouků moc nelétalo, občas některý nelétavec přišel pěšky. Pak jsem před 11 lety umístil plátno na stěnu ve výšce 10 m nad zemí, výhled do otevřené krajiny, v dohledu rybníky, louky, různě osetá pole, borový i smrkový les, topolová alej, vzdáleně duby a jednotlivě další listnaté stromy. Nesvítím UV, ale halogenovou výbojkou 250 W, která je vidět až z 10 km vzdálenosti. Svítím od jara do podzimu, v závislosti na počasí, většinou od soumraku až třeba do 02 hod. Ideální je teplota nad 18°C a bezvětří. Výsledky jsou proti zahradě nesrovnatelné. Podařilo se mi tak chytit druhy, které jsou jinak skoro nezjistitelné a o některých druzích jsem já ani kolegové vůbec netušili, že tady mohou žít. Takových druhů tu mám už desítky. Je mi vcelku jedno, z jaké přiletí vzdálenosti, zajímá mne především druhové zastoupení. Předpokládané doletové vzdálenosti jsem uvedl, jak jsem odhadoval možný biotop. A napsal jsem ,,nejméně", ale může to být i víc, přesně samozřejmě nevím. V případě mého svícení brouci ( i můry, ploštice, aj. ) 100 % přilétají cileně ke světlu a ne jen náhodně narazí. Do té výšky létá např. i Odonteus armiger, světlušky, aj.
Zmíněný Dolichus nebo Polistichus má žít především na polích, létá mi pravidelně, jiný vhodný biotop blíž není, některý večer třeba i 12 ex., Polistichus méně, časově kolem 23 h.
Obrium cantharium především topoly, pochybuji, že je někde poblíž na jabloni, kde byl zjištěn jen ojediněle, Saperda carcharias i S. perforata jen topoly. Curculio elephas, Gasterocercus jen duby, pokud vím.
Gyrinus létá ojediněle, asi jen jeden druh, nevím, není to moje skupina, ano, poblíž teče malý potůček, ale ten rybník je blíž.
Marione, ten Bledius tricornis - nejblíže 250 km a pak u Tebe na zahradě - nejspíš neletěl těch 250 km ani etapově, ale bude asi na víc místech mezi těmi nálezy, když jsi je chytil na světlo a pak našel i lokalitu v okolí. Něco takového mi také létá na světlo, ale nevím, nedělám drabčíky. Z okolí je jen shromažďuji, stejně jako další skupiny brouků, které nejsou moje zájmové.
Kde se třeba vzala Oberea moravica u Sadské na jediné ( zatím zjištěné ) lokalitě mimo jižní Moravu ? A přitom v okolí jsou další lokality s výskytem Euphorbia palustris ( E. lucida ) a tam není.
Nebo Donacia tomentosa na loklitě na Kutnohorsku a další výskyt široko daleko není. Přitom Butomus v Polabí roste na víc místech, tam také není ( nebyla zjištěna ).
A co Agapanthia vitti ( osmanlis ? ) u Kamenína ? Jezdí se tam desítky let a byla tam zjištěna teprve nedávno. Kde se tam najednou vzala ? Že by ji entomologové přehlíželi ?
Takže stále toho víme hodně málo a často ani pořádně nevíme, co žije v našem nejbližším okolí.
Co jsem napsal, jsou jen moje vlastní postřehy. Když to někoho bude zajímat, budu rád. Když ne, nemusí to přece číst.

[marion]

Tak jsem to dal jakžtakž dohromady-alespoň provizorně viz zde
viewtopic.php?f=23&t=295&p=120112#p120112

ještě jsem nenapsal, že bydlíme ve svahu, tedy dobře viditelně, ale stíněno domem a od loňska máme před barákem nové výkonnější pouliční osvětlení.

Ještě dotaz na borůvku2, to plátno 10 m nad zemí máš na nějaké terase? nejak si to neumím jinak představit, ale zaujalo mně to, teoreticky bych mohl svítit na střeše, kde máme okna.

[borůvka 2]

Plátno mám na stěně pod střechou, výhled není ničím stíněn, žádné pouliční osvětlení v dosahu.
Díval jsem se na Tvůj seznam druhů, ale není mi jasná ta početnost. U příslušného druhu a dne zapisuješ jen 1 ks i když jich přiletělo víc ? Někde je uvedeno 1 ex., jinde více ex.

[marion]

Pokud to máš pod střechou, kam ti brouci padají? nebo jak lezeš k té plachtě?

Já jsem se rozhodl, že si jen dělám seznam co jsem chytil, podle teze, že pokud tam brouk je tak je jedno kolik jich je, prostě je doložen, asi to je chyba, nepomůže to studování dynamiky a zjištění co létá ochotně na světlo.

Takže pokud si brouka pamatuju a už ho odtud mám, tak ho neberu vůbec a není tam např. piluny, pokud si nejsem jistý tak je vemu a po určení vypreparuju u běžných druhů 1 nebo žádný ex., u druhů zajímavých nebo těch co si nechávám určit je jich více ex. Takže např. Obrium cantharinum tam jsou všichni Bradycellus verbasci tam je méně než 1%. Nebo Pleurophorus caesus tam je tuším jeden, jenže letos se mi je nechtělo při preparaci určovat, tak jsem je napáskoval a je jich asi 20. Prostě ta čísla ti nic neřeknou, než že jsem brouka chytil na zahradě. Taky jdu cestou nejmenšího odporu, takže třeba u Metophonus (ti tam tuším taky nejsou a mám cca 4 druhy) samice neřeším vůbec. Ta jednička na konci je jen u druhu, abych jednoduše sečetl, kolik druhů jsem chytil. Když jsem to dával dohromady, tak jsem nahlédl do krabic a zjistil, že nemám vůbec určené červotoče, kůrovce každý cca 7 druhů, ani ty Heterocery a spoustu dalších, asi se tomu budu více věnovat, rád bych se dostal na 300 druhů :-)

[borůvka 2]

K plátnu lezu po žebříku. Brouci nikam nepadají, lezou po plátně nebo tam sedí. Většina střevlíčků nebo tesaříků většinou pobíhá, ale třeba Amary nebo Harpalové sedí na jednom místě často po celou dobu svícení. Jednou za čas, po půl až hodině, jdu plátno zkontrolovat, od snadno určitelného druhu beru 2 - 3 ex. pro dokladování, jinak pak už jen případné nové druhy. Další ex. vzácnějších druhů si jen zapisuji ( počet, čas, teplota vzduchu, vítr ).
Zatím mám určené jen všechny tesaříky, vrubouny, slunéčka a větší střevlíčky.
Zástupce ostatních čeledí jen shromažďuji, tam asi budu mít víc ks od druhů, často si nejsem jistý, jestli už druh mám nebo ne. Létají mi i drabčíci, v těch se ale vůbec nevyznám. Poznal jsem jen Velleius dilatatus a Paederus litoralis ( snad ? ), některé větší jsem ani nikdy nikde neviděl. Možná by Tě zajímali ?
300 druhů na vaší zahradě asi nebude problém. Kdybys zkusil třeba také tu výbojku, možná bys byl překvapený, co nového se objeví. Trochu problém je ale to pouliční osvětlení.

[marion]

díky, mohl bych zkusit zeď směrem do zahrady, tam je stín.