Ochrana sama sebe v přírodě

[Hali+]

Na jižní Moravě jsou komáři nakažení západonilskou horečkou
19.6.2018 (ČTK)
Epidemiologové objevili na jižní Moravě komáry nakažené smrtelně nebezpečným virem západonilské horečky. Uvedla to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). V Česku zatím není znám případ, kdy by se nemoc přenesla z komára na člověka, riziko ale podle odborníků existuje. Proti západonilské horečce zatím neexistuje očkování ani následná léčba. Onemocnění způsobuje těžké následky a pro infikovaného člověka může skončit i smrtí. Do České republiky západonilskou horečku pravděpodobně zavlekli migrující ptáci, kteří sem přilétají ze saharské Afriky. Od nich se nakazili i komáři.
Komáry nakažené tímto virem našli vědci na jižní Moravě. "Není ale vyloučeno, že se vyskytují i jinde v republice," řekl deníku epidemiolog Oldřich Šebesta z Krajské hygienické stanice v Brně. Virus izolovali specialisté u komára rodu Culex modestus, který se vyskytuje především u rybníků. Komáři se však mohou podle MfD adaptovat i do městských podmínek. "Zatím v Česku nevíme o případu, že by se západonilská horečka přenesla z komára na člověka. Riziko ale existuje a každý by si měl pořídit kvalitní repelent," uvedl Šebesta. Inkubační doba nebezpečného viru je tři až 14 dní. Projevuje podobně jako běžná viróza - bolestmi svalů, kloubů, hlavy, zimnicí a horečkami. U mnoha lidí ale nemoc proběhne bez vážnějších symptomů.
Nákazu západonilskou horečkou u komárů zjistili jihomoravští epidemiologové během pravidelných kontrol. "Nedá se přesně říci, kolik jich může být. Z celkového množství komárů možná několik procent," odhadl Šebesta.
ZDROJ: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpr ... u-horeckou

[Hali+]

Americká vakcína proti lymské borelióze má stoprocentní účinnost, potvrdili budějovičtí vědci
27.5.2020
Parazitologové z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR otestovali nadějnou látku, z níž by se mohla vyrábět vakcína proti lymské borelióze, nemoci způsobené bakteriemi rodu Borrelia a přenášené klíšťaty. V Evropě se dosud nelze proti tomuto onemocnění nechat očkovat. Očkovací látku vyvinula americká skupina globálního farmaceutického koncernu Sanofi, který si pro její otestování na evropském klíštěti Ixodes ricinus vybral právě české odborníky. Nová látka navazuje na dřívější americkou vakcínu. „První vakcína na lymskou boreliózu byla založena na povrchovém proteinu borelií v klíštěti, označovaném OspA. Byla to jednoduchá molekula, která měla řadu vedlejších účinků, zabírala jen na jeden druh borelie a byla použitelná jen v USA, kde se tento druh borelie v klíšťatech vyskytuje,“ popsal parazitolog Radek Šíma z Biologického centra AV ČR, které o tom informovalo ve středu v tiskové zprávě.
Borelie převlékají kabát
V současnosti známe 21 druhů borelií, mají různé povrchové proteiny, navíc borelie tyto povrchové proteiny při přesunu z klíštěte do těla člověka mění, jako by převlékaly kabát. Farmaceutická firma proto vylepšila strukturu očkovací látky – vytvořila jádro molekuly, na které jsou navázané různé povrchové proteiny nazvané OspA. „Tato nová struktura umožňuje imunitnímu systému rychle a spolehlivě rozeznat cizorodou látku v těle a vytvořit si proti ní protilátky. Je to vakcína proti přenosu borelií, zafunguje velmi brzy – hned jak borelie přecházejí z klíštěte do člověka,“ vyzdvihl Šíma. Imunita vytrénovaná očkovací látkou podle expertů ihned rozpozná borelie v těle a zlikviduje je. „Zásadní inovace vakcíny spočívá v tom, že cílí na všechny druhy borelií,“ dodal parazitolog. Analýza v laboratořích českobudějovického parazitologického ústavu prokázala stoprocentní účinnost očkovací látky na evropském klíštěti (Ixodes ricinus). Vědci látku testovali na myších, nyní bude podle nich záležet na ekonomické rozvaze farmaceutické firmy, zda investuje do klinické studie (testování vakcíny na lidech) a rozhodne se ji připravit pro trh. Lymská borelióza je infekční onemocnění, jejímž prvním příznakem je červená skvrna s blednoucím středem v okolí přisátí klíštěte. Může se projevovat horečkou, bolestí svalů či únavou. Tyto chřipku připomínající příznaky se však nemusejí objevovat ve všech případech. Onemocnění se léčí antibiotiky. Pokud zůstává neléčeno, postihuje nervovou soustavu, srdce či klouby. Na rozdíl od klíšťové encefalitidy proti lymské borelióze zatím není možné nechat se očkovat.
https://www.novinky.cz/veda-skoly/clane ... i-40325563


Mladí čeští vědci udělali průlom ve výzkumu boreliózy
29. 7. 2019
Mladí parazitologové z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR udělali průlom ve výzkumu lymské boreliózy. Po třiceti letech vyvrátili celosvětové dogma ohledně přenosu borelií, bakterií způsobujících lymskou boreliózu, z klíšťat na člověka i další hostitele. Objev má pomoci vytyčit další cíle pro vývoj potenciálních vakcín a léčebných strategií, zabraňujících přenosu závažné nemoci. „Více než tři desítky let byl uznávaný americký model, že borelie žijí v klíštěcím střevě – a ve chvíli, kdy klíště začne sát, borelie přejdou ze střev do slinných žláz a odtud pak se slinami do hostitele. My jsme ale zjistili, že je to úplně jinak,“ uvedl Radek Šíma, jeden z hlavních autorů objevu.
Necílit na sliny klíštěte
Šíma dále upozornil, že většina vědců při vývoji vakcíny proti lymské borelióze dosud cílí na molekuly ze slinných žláz a na cestu přenosu přes sliny. To je podle něj ale slepá ulička. „Myslíme si, že borelie jdou ze střeva přes jícen rovnou do hostitele, a sliny klíštěte pro borelie nejsou důležité. Proto musíme cílit na střevo klíštěte, nikoliv na sliny,“ vysvětlil. Slova mladého výzkumníka potvrdil ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer, který se celý profesní život věnuje studiu klíšťat. „Celá desetiletí jsme nemohli borelie ve slinných žlázách klíštěte najít a hledali jsme pro to různá vysvětlení. Naši mladí kolegové se nebáli zpochybnit autority a podali přesvědčivé důkazy o tom, že k přenosu borelií nedochází přes sliny. Je to bezesporu významný objev,“ poznamenal.
Každá borelie převlékne kabát
Borelie jsou bakterie spirálovitého tvaru s bičíky na obou koncích, které se umějí přizpůsobit životu v různých hostitelích.
Hlavní „zásobárna“ borelií se nachází v ptácích a hlodavcích, odtud přecházejí do klíštěte a z něj zase zpět do ptáků, hlodavců, ale i dalších savců – včetně člověka. V každém hostiteli borelie mění svůj povrch, doslova „převléká svůj kabát“, a to tak, aby ji nerozpoznal imunitní systém. Což je také důvod, proč odborníci nemohou zacílit protilátku proti bakterii. Toto převlékání borelii trvá nejméně 24 hodin.
Borelie přecházejí hned, první den se člověk nenakazí
Českobudějovičtí vědci zároveň vyvrátili hypotézu, že borelie v prvních 24 hodinách nepřecházejí do hostitele. „Borelie přecházejí hned, ale během prvního dne ještě nejsou pro hostitele infekční,“ upřesnil Šíma. Když totiž klíště začne sát krev, borelie dostanou signál, aby přeměnily své povrchové antigeny, tedy „převlékly kabát“. První borelie, které se dostanou do nového hostitele, však ještě nemají správný „kabát“, proto je imunitní systém odhalí a zničí. Lidé se tak lymskou boreliózou během prvního dne od přisátí klíštěte nenakazí. Výzkum, který podle Akademie věd vyžaduje náročné, několik měsíců trvající vakcinační pokusy a odběry stovek tkání na analýzu infekce, bude pokračovat finálním prokázáním přenosu borelií přes střevo klíšťěte a vyhledáním střevních molekul, které umožňují přežívání a množení bakterií. Badatelé mají hledat látky, které by potlačovaly borelie přímo ve střevě klíštěte, případně aby znemožňovaly boreliím přeměnit svůj povrch.
https://www.novinky.cz/veda-skoly/clane ... y-40291425