ENTOMOLOGICKÉ FÓRUM

Narazil jsem na jeho údaje v kovařících a těch dlouhozobkách a vždy je tam jen Schwaden a Pawlik bez data a hlavně od Pawlika jiný údaj není, takže buď sbíral jen doma nebo to není lokalita. Myslel jsem, že by to chtělo prohlédnout jeho sbírku jiného hmyzu, zda má i jiné lokality a zda tam nejsou nějaké jasné nesmysly.

marion píše:...lebte bis 1945 in Schwaden (Svadov) bei Aussig...

...žil do roku 1945 ve Svadově u Ústí nad Labem.

Hali+ píše:Takže je pravděpodobné, že sběratel v roce 1915 pak jen přešel hranici...
(...) A Rakušanům tím do fauny přibyl nový druh.

A Rakušanům tím pravděpodobně do fauny přibyl nový druh.

Hali+ píše:Zajímavé je to zajetí v Rusku. Pokud totiž v Rusku mohl sbírat...

Nebyl by sám. Známý rakouský koleopterolog Karl Mandl (popsal mimo jiného 30 druhů a poddruhů svižníků) si po první světové válce přivezl brouky z ruského zajetí. Měl jsem tu čest poznat ho osobně, ještě jako pětadevadesátiletý chodil ve Vídni do hospody na broučkařské srazy, s oblibou si objednával palačinky.

Teď hledím na nekrolog, netušil jsem, že toho Mandl dovezl taková kvanta; překládám výcuc:

V době svého šestiletého ruského válečného zajetí sbíral v rámci možností naturálie. Nějaký čas dokonce pracoval jako botanik na pobočce Nikolsk-Ussurijsk Ruské geografické společnosti. Když se v září 1920 vracel ze Sibiře do Rakouska, podařilo se mu s podporou kamarádů dopravit do vlasti 40.000 brouků, 3.000 motýlů a mnoho dalšího hmyzu jakožto fosílie a rostliny.

Všechno je to moc pěkné, ale neřeší to ten problém, co s takovými kusy, které by tu správně neměly co dělat... Protože zpětně už to ověřit nejde. Tudíž už se to nejspíš bude muset tradovat "do nekonečna"... A to ať už to v publikacích okomentujeme sebelépe...

Nejlépe pravdivě okomentovat. Zahrnout do klíče a údajů z republiky a komentovat, že se jedná pravděpdoobně o špatnou lokaliazi i když vyloučit nelze. A třeba tam i připsat, že pawlik byl v Rusku, kde pravděpodobně sbíral brouky. Tato verze se mi líbí více, než se tvářit i u jednozančně nemožných druhů, že neexistují.
Třeba až naše haldy vychladnou a tachyura dulcis z nich zmizí a za 100 let někdo uvidí mou sbírku, tak řekne mantič je blbec a psal na lokaliťáky bydliště-Ostrava, vždyť druh žije jen v Indii
a proto co není opublikované to není, ale publikujte vy ostatní . Kdyby to Pawlik opublikoval, tak se to najde snáz.

Už jsem tu zase...
To v dolním řádku je "setigera", i když ta determinace je stejně špatná...
Spíš by mě zajímalo, co je v tom horním řádku, pokud s tím vůbec půjde pohnout...

Hnušta-Gemer ???

No, v Gemeru skutečně je město Hnúšťa. Ale to je z nadmořské výšky pouhých 300 m! Divné...
Jméno se mi tady nechce pouštět, aby se zbytečně zase něco netradovalo.
Další kus co od tohoto jiného druhu mám k dispozici je samozřejmě "Trenčín-Čepelák" a poslední třetí "Moravia". Takže ani jeden kus není nijak seriózní. :-((
Podle mapy (literární data) je to všechno celé zase nějak ulítlé... Jedná se o vysokohorský alpinský druh.

[quote="Hali+"]No, v Gemeru skutečně je město Hnúšťa. Ale to je z nadmořské výšky pouhých 300 m! Divné...quote]
...ja fakt že přímo Hnúšťa je nízko, ale v okolí jsou kopce okolo 1000m....dříve se s přesnými lokalitami nikdo moc nepáral...tato je dost "přesná", spíše bych čekal "jen" Gemer...ale to jsou vše dohady....držím palce v dalším bádání....

Vyřešeno! Leč... Z těhle muzejních detektivek mě asi někdy klepne... Pěkně jsem se u toho zapotil a seděl jsem nad těmi pár kusy do noci...
Kus z Hnúšťa je nakonec Curimopsis austriaca a ten tam určitě v okolí žije. Tudíž Marion měl pravdu s rozluštěním, děkuji! Stejně tak i ta "Moravia" je C. austriaca.
Leč ouha, ten kus "Trenčín" je - bohužel - samice toho vysokohorského alpinského druhu Curimopsis setosa... Čepeláku, Čepeláku, zasloužil bys pětadvacet...
Ba co víc... V té muzejní řádce jsem našel ještě samce a samici C. setosa z Ukrajiny a jednoho samce z Německa...
Takže výsledná mapka by měla vypadat - teoreticky (!!) - takto, viz níže. To Německo bych ještě věřil, ale co ta Ukrajina a Slovensko????? To je podle mě asi opět nějaká záměna lokalit... To mě fakt vytáčí, jaký je v těch sběrech bordel... Teď abych to zase nějak sáhodlouze v knize vysvětloval...
No nic, jdu se uklidnit determinací dalších sporných kusů, tentokrát z rodu Curimus...

Jak píš Vašek, 12 km SZ od obce Hnúšťa je Klenovský Vepor 1338 m n.m., navíc celá oblast je krasová, kde nelze vyloučit inverzní místa a zhruba 12 km SV od Hnúště jsou magnesitové haldy u Lubeníku.

O jakém druhu mluvíš?-pokud to není tajné, nějaký Curimopsis ?

Máš to nad mapkou. Už jsem ten někým špatně určený kus z Hnúšťa určil jako Curimopsis austriaca. A ten kus tedy považuji za vyřešený, díky.
Problematické jsou ty kusy, co jsem určil jako Curimopsis setosa, z "Trenčína", Ukrajiny a Německa... Ty by tam prostě neměly být a podle mě je v tom zase někde nějaký zakopaný pes...

Začal jsem psát odpověď a verifikoval údaje na mapě a v mezičase jsi dal tvůj příspěvek-nevšimul jsem si

V pohodě, jen jsem zavtipkoval.
Vrhnul jsem se na ty sběry Curimopsisů z Národního muzea především kvůli tomu, jestli by mi třeba nepomohly s určením těch 4 divných samic ze Ždiarské Vidly, co sbíral Standa Benedikt. Však víš, pokoušeli jsme se tam o ten druh v rámci Tvých výzkumů také, ale zatím neúspěšně. Ale ani po revizi všech druhů i kusů co v Národním muzeu od tohoto rodu mají, si netroufám říct, co by to na Ždiarské Vidle mohlo být za druh... :-( Jsou prostě divní a na nic mi nesedí... Chtělo by to aspoň jednoho samce, jinak to asi rozlousknout nedokážu... :-(
Každopádně revizí vyvstalo několik dalších faunistických problémů, takže ve výsledku se to zatím spíš šmodrchá, než aby to bylo jasnější... Potřeboval bych, aby lidi tenhle rod celkově začali víc sbírat a půjčovali mi materiál na určení... Asi v něm bude ještě nejedno překvápko...

Problémy se singulárními starými nálezy by se do jisté míry vyřešily detailnějšími mapkami rozšíření, na kterých by bylo vidět, odkud je kolik nálezů, případně jak starých. Někde jsi zmínil, že tvůj mapovací program to líp než podle šablony ano/ne, vztažené na celý stát, neumí. Softwarová řešení na grafické znázorňování geografických informací („GIS“) existují, jen myslím jednak nejsou zrovna nejlevnější a jednak je třeba se s nimi naučit pracovat. Potíž je zkrátka v tom, že čtenáře nezajímají problémy s vytvořením publikace, ale jen výsledek.

Jasný, rozumím. Však já tam taky případným čtenářům ty peripetie popisovat nebudu.
Tyhle moje mapičky jsou pro mě teď nejrychlejší, čistě jen pro rychlou orientaci. V knížce budou faunistické mapky úplně jiné a podrobnější. Ale tvorba právě takových podrobnějších mapek je časově náročná, přesně jak píšeš. A taky je dělám až průběžně, když se mi nashromáždí víc dat, aby stálo za to se s tím drbat. Tož tak...
Tady to povídání na Fóru beru jen jako utříbení si svých názorů podle zkušeností kolegů. Lepší to desetkrát promyslet, než přidat do literatury nějaký omyl, který by se pak zase léta tradoval...

Vindobon píše:...Softwarová řešení na grafické znázorňování geografických informací („GIS“) existují, jen myslím jednak nejsou zrovna nejlevnější a jednak je třeba se s nimi naučit pracovat. ...

Ano, ano, souhlas. Leč co je to platné u muzejních sběrů, které jsou takové jaké jsou a všichni víme, že můžeme být šťastní, je-li na nich aspoň dohledatelná obec... O GPS si u starých sběrů můžeme nechat jen zdát... A právě u takovýchto rodů, kde je kusů málo, tak se musí zpracovat komplet všechny kusy, které jsou k mání, aby nám něco málo vypověděly... Taky bych byl radši, kdyby pod muzejním broukem byla GPS souřadnice a lístek s podrobnou bionomií... Ale to jsou jen sny...

Hali+ píše:A taky je dělám až průběžně, když se mi nashromáždí víc dat, aby stálo za to se s tím drbat.

Optimální by bylo řešení, kdy údaj právě zapsaný do databáze se promítne do mapky automaticky. Ale to je právě to, co stojí obrovské úsilí, kdyby to měl člověk vymýšlet sám, nebo peníze, když to má vytvořit (nebo v základech už vytvořil – viz zmíněné GIS) někdo jiný (přičemž to vyjde tak nějak nastejno).

Hali+ píše:Lepší to desetkrát promyslet, než přidat do literatury nějaký omyl, který by se pak zase léta tradoval...

To rozhodně.

...a z jiného soudku...
Což takhle tyhle štítky, rozluští je někdo...?
Jsou tentokrát od boreoalpinního druhu, takže buď Alpy, nebo Skandinávie...

V přehledu lokalizací sbírek Horna et al. (1990) jsou uvedena jména Embrik Strand a Lars Andreas Strand – možná na druhém řádku bude druhý z obou Strandů. Že by si ale říkal A. Strand a Larse jaksi vynechával? Nebo to na začátku není A? Nebo že by to s tím rozmáchlým ocáskem na začátku bylo LA jako Lars Andreas nebo lt. jako legit? Pokud jde o horní řádek, Google našel na mapě Fokstua, Dovre, Norwegen.

Horn, W., Kahle, I., Friese, G., Gaedike, R. (1990): Collectiones entomologicae. Ein Kompendium über den Verbleib entomologischer Sammlungen der Welt bis 1960. Akademie der Landwirtschaftswissenschaften der DDR – Berlin. Teil I: A bis K, S. 1–220, Teil II: L bis Z, S. 221–573.

Fokstua, Dovre, Norwegen...
Hmm, to by k druhu sedělo. Ale proč tam je ten háček nad "ǔ"? To mě nějak zmátlo.