Předpisy na ochranu druhů, které se týkají „sběru“ a „obchodu“ mají proto smysl pouze u obratlovců – od ryb po savce. U rostlin a hmyzu tytéž předpisy z povahy věci směřují k šikaně a úplatkům a měly by proto být zrušeny. Včetně seškrtání mezinárodní úmluvy o obchodu s ohroženými druhy, tzv. CITES. V praxi je to bohužel málo pravděpodobné, protože se tím živí příliš mnoho lidí. Na České inspekci životního prostředí by pak místo celého oddělení stačil jediný zoolog, který by dbal na stíhání případů nepovoleného dovozu slonoviny, ještěrů, papoušků apod. Mohlo by být úplně rozpuštěno Čeřovského sdružení Planta europaea, které pořádá na toto téma úplně zbytečné celoevropské konference. A mohla by být konečně uznána role amatérských sběratelů, jejichž často nesmírně hodnotné sbírky končí po jejich smrti většinou v národních muzeích
