ENTOMOLOGICKÉ FÓRUM

Publikující specialista opravdu nejsem, budu rád když poradíš s kým by se na tom dalo domluvit. Dík za odpověď a pokud říkáš, že GPS data jsou na prvním místě, stačí kromě času a datumu jen ta, a teď mluvím jen o lokalizačním štítku, aby byla sbírka využitelná k vyšším účelům?

Hanz32 píše: ↑08 srp 2019, 07:40... pokud říkáš, že GPS data jsou na prvním místě, stačí kromě času a datumu jen ta (...)?

Za mne rozhodně nestačí, a to minimálně ze dvou důvodů:

1. Existuje více různých systémů souřadnic a vůbec netuším, zda totožný číselný údaj nemůže v různých systémech reprezentovat různá místa na Zemi.

2. Překlep ve slově (např. "Pauzdřany") bývá nápadný a často lze takový chybný údaj zodpovědně interpretovat. V případě překlepu v souřadnicích je nízká pravděpodobnost, že bude vůbec odhalen, a pokud není k dispozici nic jiného než ty souřadnice, nikdy nemůže být takový chybný údaj zodpovědně opraven.

Za minimální standard považuji takový lokalitní štítek, který obsahuje hrubý (CZ), středně hrubý (Moravia mer.) a přesný lokalitní údaj (Pouzdřany) plus souřadnice (48°56'30"N 16°37'51"E), datum nálezu a jméno sběratele. Vhodné je samozřejmě uvádět koordináty skutečné lokality a ne koordináty nejbližšího nádraží, to ale v dnešní temné době kriminalizace sběratelů může být žel problematické a k mezinárodnímu soudu pro lidská práva zatím nikdo ty dnešní zločinné vlády nehnal.

Sbírat brouky je lidské právo (právo na svobodný rozvoj osobnosti), žel si to však prozatím uvědomuje jen menšina lidí a stávající zákony po tomto právu bez ostychu šlapou.

Mám vyfocený jeden starý štítek z karlovarského muzea. Stáří toho sběru je někdy z let 1918-1938, kdy na Karlovarsku fungoval hodně aktivní německý entomologický klub. Dokáže někdo ze štítku vyčíst datum? Díky

Abietis
767 10.12 nebo 767 lo.12
Jedná se vůbec o lokaliťák?

Minimálně 767, možná všechna ta čísla budou nejspíš znamenat číslo brouka nebo číslo poznámky v deníčku, který před lety stodvacetipěti podlehl termickému zužitkování. Snažit se z takto mizerných podkladů cokoli vydedukovat nepovažuji za užitečné ani za zodpovědné. Snad jedině kdyby bylo k dispozici mnoho desítek či stovek brouků s řadou různých čísel a k tomu ten deníček se stejnými čísly a nějakými bližšími údaji pod těmi čísly. Na škole se mi kdysi dostal do rukou starý materiál se záhadnými sledy znaků a pak jsem se dozvěděl, že jeden z dávno zesnulých profesorů měl takto zakódované druhy hmyzu, které předkládal studentům u zkoušky na určení. Aby je nemusel sám určovat furt znovu a znovu, tak je měl "očíslované", a aby se v tom nikdo jiný nevyznal, tak měl ty kódy vymyšlené složitě. Jinak řečeno — pro jakékoli vědecké vyhodnocení jsou podobné kódy v lepším případě bezcenné, v horším případě nebezpečné.

taky mě napadlo, že to je spíš evidenční číslo nějakého systému, který je určitě ztracen, ale všechny ostatní štítky datum měli, tak jsem si myslel, že na to jen blbě koukam. Jinak k tomu patří další štítek s nápisem Karlsbader Exemplar a nic jinýho. Díky moc

Ioldanach píše: ↑13 bře 2020, 21:44Jinak k tomu patří další štítek s nápisem Karlsbader Exemplar

Tak to znamená "karlovarský exemplář". Teď ještě vědět, zda se to vztahuje na místo nálezu nebo na uložení sbírky nebo na bydliště sběratele. Pocitově bych řekl, že to bude asi spíš opravdu místo nálezu toho exempláře, ale čert ví, co si myslet u údaje formulovaného takto podivně.

Zdravím,
také jsem měl možnost revidovat větší množství brouků z Karlovarského muzea (Scarabaeoidea a některé další skupiny). Většina "starých" sběrů nese označení - Karlsbader Exemplar, Kbd. ex., Karlsbad a nebo jen Kbd......ale jen minimum jich nemělo datum...cca od roku 1920 (do roku 1944) většina broučků měla poctivě napsaný datum minimálně ve formě měsíc a rok (rok nebyl nikdy zapsán zkráceně).....horší to bylo se jménem sběratele, byl uveden jen zcela vyjímečně.....pak jsou ve sbírkách až sběry z 80. let minulého století....
.... z toho co je výše napsáno by šlo uvažovat, že je to kousek z před roku cca 1920 ....po konzultacích s kolegy z muzea z K. Varů většina sběrů pochází opravdu z přímého okolí K. Varů - víše zmíněný spolek pořádal pravidelné exkurse a výšlapy - zhruba v prostoru (v dnešním pojetí) mezi K. Vary a letištěm, Březovou a podél Ohře ke Svatošským skalám a v údolí Ohře přímo v dnešních K. Varech....přesná lokalizace byla uvedena jen vyjíměčně, lokality už i z bližšího okolí K. Varů ale měly "upřesnění"...např. Karlsbad, Neudau (=Hájek, část Nejda).....
více asi dnes již nezjistíme....

26. 7. 1912

Ahoj,
potřeboval bych poradit od zkušenějších. Na fotce je sbírka štítků, které jsou na kůrovci Xylosandrus morigerus v Národním muzeu. Nejsem si jist, odkuď ten brouk pochází. Mě přijde že je z okolí Vídně. Ale Reitter už v roce 1913 popisuje tohoto kůrovce z Čech, tak mě mate ta lokalita z Opavy, když Reitter působil v Paskově. Díky

A není to jen pro odkaz na soubor vydaných prací? (Možná blbost, ale kdoví, jaké měl pohnutky...)
Entomologisches Nachrichtenblatt: Organ für Entomologie und entomologische Hilfsmittel : jährlich erscheinen mindestens 4 Hefte. Troppau: E. Ritter, [1927-1939]. viz https://www.lib.cas.cz/aleph-google/KNA ... 09050.html

Zdravím,
z mého pohledu je brouk z okolí Vídně.....a sebral ho Carl Mandl z Vídně a pak ten brouk putoval do dalších sbírek (nevím pořadí)...Dr. Müller (Bregenz) a Reitter junior (Opava)....

E. Reitter jr., Troppau = E. Reitter junior, Opava (netušil jsem, že E. Reitteři existovali dva!)

ex coll. Dr. Jul. Müller, Bregenz = ze sbírky Dr. Jul. Müller, Bregenz (Bregenz je v západním Rakousku, ve Vorarlbergu, tj. nedaleko hranic se Švýcarskem)

Umgbg.v.Wien = Umgebung von Wien = okolí Vídně (východní Rakousko)

Carl Mandl, Wien
Ve Vídni žil Karl Mandl, koleopterolog, jeho otec se ale psal Carl Mandl. Karl Mandl se narodil v roce 1891 a zemřel v roce 1989 (ještě si ho pamatuji z broučkařské hospody, kde si rád objednával palačinky). Za první světové války se dostal do ruského zajetí, kde s ním zřejmě zacházeli vcelku slušně, možná protože už měl hodnost důstojníka. Jeden čas i pracoval jako botanik v odbočce Nikolsk-Ussurijsk pro Ruskou geografickou společnost. Patrně v souvislosti s důstojnickou hodností se mu zřejmě také podařilo motivovat i spoluzajatce k biologickým aktivitám; když se v září 1920 z šestiletého zajetí vrátil do Rakouska, přivezl za pomoci kamarádů 40.000 brouků, 3.000 motýlů a mnoho dalšího hmyzu, petrefaktů a rostlin.

Jako údaj o původu brouka lze zřejmě vnímat štítek s nápisem Umgbg.v.Wien. Je ale propíchnutý dvakrát, tak těžko říct, do jaké míry se lze spolehnout na to, že se vždy vztahoval na exemplář, pod kterým je dnes píchnutý. Též je dobré mít na paměti, že geografické údaje pod broukem se před sto lety nemusely nutně vztahovat na naleziště konkrétního exempláře, ale někdy tím bývalo míněno jen (tehdy známé) geografické rozšíření druhu.

A někdy to je jen adresa sběratele. Viz třeba: "Trenčín" (Čepelák)

Další takový případ je "Spurny, Ulrichskirchen". Svízel je v tom, že pan Spurny z Ulrichskirchenu samozřejmě sbíral, mimo jiné, i v okolí bydliště. Jenže (před lety dle ústního sdělení žel už zesnulého Petera Reisera, odborníka na rod Carabus) Spurny prý dával cedulky s údajem "Spurny, Ulrichskirchen" pod všechny brouky, ať byli odkudkoliv, takže údaj "Spurny, Ulrichskirchen" obecně nelze vnímat jako údaj o původu brouka.

Díky moc za pomoc.

Kdysi jsem dostal několik brouků s ručně psanými lokalitami, bohužel na nich není jméno sběratele. Štítky jsou vystřiženy z nějakého ze spodní strany potištěného kartonu. Další lokality např. Čejč, Pouzd. step, Žel. hory, Příbram. Rozmezí let 1998 - 2005. Nenapadá vás někdo? Díky.

Cytilus sericeus (?)
Boh., Kluk (5856d)
Tipuji - M. Bogapov leg.?

Mimochodem, kousek odtamtud jsou moc hezké zbytečky lužních lesů u Labe (např. les Pytel apod.).
.

Milane příští týden Ti ten kus i s dalšími pošlu. Dnes jsem to zrovna balil, tak mi to padlo do oka....

míra z. píše: ↑04 pro 2021, 16:00 IMG_20211204_152850_2.jpgKdysi jsem dostal několik brouků s ručně psanými lokalitami, bohužel na nich není jméno sběratele. Štítky jsou vystřiženy z nějakého ze spodní strany potištěného kartonu. Další lokality např. Čejč, Pouzd. step, Žel. hory, Příbram. Rozmezí let 1998 - 2005. Nenapadá vás někdo? Díky.

Slunéčka sbíral p. Daněk z Nymburka.