ENTOMOLOGICKÉ FÓRUM

Pepa: díky
hong: není

Tak jsem to tady procetl a napadl me jeden postup, zajima me, co si o nem myslite. Vzhledem k tomu, ze zaokrouhleni souradnic na nejaky pocet desetinnych mist, napr. na minuty je uz pomerne nepresne a neni jasne ohranicena oblast, kde clovek sbiral, oznacil bych prostor vzdy dvema delkovymi a dvema sirkovymi souradnicemi, viz:

50.092N - 50.081N
14.360E - 14.400E

Zda se vam to pochopitelne a nebo je to blbost a mam zacit psat priblizny stred mista, kde jsem sbiral s nejakym zaokrouhlenim?

Já bych psal maximálně přibližné (zaokrouhlené) souřadnice. Tím zadáním dvou se sice určí přesně nějaká úsečka na mapě, ale zase tím neurčím plochu, na které jsem sbíral.

Vymezení dvou souřadnic není jedna úsečka, nýbrž dvě, tedy obecně obdélník.

=>> LeChat - pochopitelné to určitě je (i když na první pohled asi někdy těžko). Ale nedovedu si představit, že bych u každé lokality zjišťoval z mapy ty údaje. Znamenalo by to 4x kliknout a kopírovat údaje. Dost práce je i s tím, když má člověk zjišťovat přesné souřadnice jednoho bodu po akci (kdy třeba chytal na vícero místech) a poté ještě připravovat lokaliťáky k tisku (děsná práce žeroucí čas).

Pokud já udávám souřadnice s přesností na desetiny sekund, tak to většinou znamená opravdu přesné místo sběru (např. i jednotlivý strom). Pokud to nevím přesně, nebo to z nějakého důvodu nechci uvádět či dohledávat, uvedu většinou jen souřadnice s přesností na minuty, nebo jen na celé sekundy (bez desetin. míst). Pak již stačí jen slovní popis jako "env.", nebo uvést nejbližší zeměpisný název (sídla, vrcholu apod.) a dodat přibližnou vzdálenost (např.: "cca 2,5 Km SE of Břeclav"). Nebo lze napsat ty souřadnice a dopsat něco jako "within cca 1 km". Upřesňující popisy pokud možno v angličtině (nikdo neví, do jaké sbírky se ten kus někdy dostane).

Nemyslim si, ze 4krat kliknout a kopirovat je nejaky zrout casu, porad se to neda srovnat s dobou kdy se to psalo rucne. Jde mi o to aby to melo nejaky uzitek, kdyz uz jsou k dospozici pohodlne mapove podklady, staci si pamatovat kde se clovek prilizne pohyboval a za minutu je lokalita hotova.
Nepresne zaokrouhlena souradnice muze byt taky matouci, ta hranice neni jasne dana, kdezto tady by byl prostor presne vymezen.

Já vidím v souřadnicích přínos v tom, že pomohou určení místa hlavně v zahraničí.
Takže např. lokalita, Slovakia bor., Tatranskaá Kotlina env., Dolina Siedmich prameňov N49°13.033' E20°17.289', jsou souřadnice cca středu doliny, která má asi 4 km, vůbec to nejsou souřadnice místa nálezu konkrétního brouka. Myslím si, že daleko cennější je udání nadmořské výšky a biotopu. Takže pokud tam napíšu 1000 m n.m. pod kůrou Abies sp. tak budeš vědět, že se v této dolině tento druh vyskytuje v této výšce pod kůrou jedle a až je pokácí, tak si ty jedle najdeš jinde. Souřadnice značím přesně spíše pro svou potřebu, když něco konkrétního hledám nebo na lokaliťáku, když je to třeba vchod jeskyně nebo jiný významný biotop. Líbilo by se mi mít přesné souřadnice místa nálezu brouka, ale to bohužel nejde. Viz diskuse dříve.

Není to hloupost, tady řešit přesně na metr, kde byl brouk chycen? Ráno byl brouk tam, odpoledne je zase třeba o kilometr jinde. To přibližné určení místa nálezu podle GPS se mi zdá dostačující. Přesnou lokalizaci bych možná řešil u zapsání nějakého stromu s dutinou, nebo tak jak píše třeba marion zaznamenání vstupu do jeskyně apod. Nic by se nemělo přehánět. Lovu zdar.

Tohle neni reseni na metr presne, ani na sto. Jen se mi nelibi, ze kdyz uvedu souradnice stredu mista, odkud mam dany sber, nevim, jak je toto uzemi rozlehle, zvlast kdyz to nekdo uvede pomerne presne na desetiny. Mozna to moc resim, jen jsem se chtel zeptat, zda to neni pro faunistiku lepsi.
Nejspis bych mel na lokalitu nosit vice smrticek, casto se me stava, ze neco chytnu po ceste, pomerne daleko od mista, kde jsem chytl zbytek a potom se nemuzu rozpomenout, co kam patri a je z toho uzemi ktere bych musel zaokroulit na desitky minut stupne a to uz je velky skok oproti celym minutam.

Souhlasím s názorem mariona a Michala. Myslím, že je tohle celkem už dost úchylná hloupost. Hledání brouků ( a v podstatě i faunistika) v terénu je o nečem docela jiném. Někdo najde bez problémů co chce a kde chce, jinému nepomohou ani souřadnice přesné na desetiny plus fotka lokality. Práce v terénu je stejná jako cokoliv jiného (sport, umění, věda atd.), prostě komu není shůry dáno, tomu není pomoci. A stejně tak je to s faunistikou. K mnoha věcem stačí jen mapy na GOOGLE EARTH. Navíc se vše kolem nás rychle mění a GPS na desetiny vteřiny budou za pár let k smíchu... a nebo bude vše uplně jinak.

Na lokalitu samozřejmě nosím více smrtiček, ale hlavně kvůli biotopům. Tyhle diskuse tady už byly. Nevím co sbíráš ty, ale já všechny Coleoptera střední Evropy a něco málo k tomu. Z brouků hlavně drabčíky. Takže speciálně v Doline Siedmich prameňov klidně seberu na těch 3-4 km několik stovek brouků (když se zadaří tak i více) a tak 90% jich určím až doma pod binoklem po vykuchání genitálií, takže jak mám na lokalitě označit místo nálezu? K čemu mi bude, jak píše Michal, označení místa nálezu nějaké houby se zajímavým materiálem, když už druhý den tam houba nebude? No a vzhledem k tomu, jak dlouho se entomologii věnuju, větší brouky, které poznám a vím, že je mám tak neberu, leda, že jsou to vzácnosti na rozdání anebo se mi líbí.
Když jsem ale na lokalitě našel třeba dutý javor a v něm pár druhů dřevních nosatců, tak jsem si napsal přesné souřadnice, abych mohl informovat kolegy, že jsem našel něco zajímavého, byly to ale šunty, tak jsem to zase smazal-možná chyba, teď už ten strom nenajdu. Značím si ale třeba běžně mraveniště, občas ty duté stromy, zajímavé skalní výstupy a stepní lokality v lese atd...... Ale spíše proto, abych místo příště našel nebo předal informace, na lokaliťák, jako informaci o lokalitě je nepíšu.

Tak asi budu za uchyla no. Pokud to neni proti nicemu a bude to srozumitelne. Jinak souhlasim s Marionem, ze biotop, metoda sberu apod. jsou jiste uzitecnejsi informace.

Neber to, že tě od toho chci odradit a myslím si že je to úchylné. Je to jen můj názor a beru to jako zbytečnou a časově zatěžující věc. Pokud máš při sbírání na jedné lokalitě čas měnit každých deset metrů smrtičky, znamenat si GPS, popřípadě doma si hrát s vymezením území ... je to v pohodě a jsi šťastný člověk. Já jsem kolikrát rád, že si najdu čas a něco alespoň vyfotím. Jen si myslím, že pro všeobecnou faunistiku je tohle zbytečné. Bo příroda se mění rychleji, než já stačím zapisovat souřadnice.

LeChat píše:Tohle neni reseni na metr presne, ani na sto. Jen se mi nelibi, ze kdyz uvedu souradnice stredu mista, odkud mam dany sber, nevim, jak je toto uzemi rozlehle, zvlast kdyz to nekdo uvede pomerne presne na desetiny. Mozna to moc resim, jen jsem se chtel zeptat, zda to neni pro faunistiku lepsi.

Přeci nepotřebuješ vědět, "jak je to území rozlehlé ne"? Brouka navíc chytíš vždy na jednom konkrétním místě = v jednom bodě (a nelze se ptát, jak je rozlehlý). Buď má význam uvádět přesné souřadnice (viz předešlá diskuze - body, které se nemění, nebo které v přírodě zůstávají dlouho - např. konkrétní strom, kde si vyseknul larvu, dutina,...), nebo to smysl nemá a stačí ten "okruh". Co může být užitečné jsou další informace. Např. typ biotopu, způsob sběru, počasí,... A další parametry, které jsou specifické pro různé čeledi (jestli byl brouk na hovně a čí bylo , na kytce + její druh, jestli brouk spadnul do pasti s pivem či volejofkama ),... A kdyby šlo jednou někomu o to, že na místě třeba už není les, ale něco jiného, tak od toho jsou další údaje, jako např. datum sběru (pak lze dohledat, co bylo na původním místě z historických snímků, deníku Robinsona atd.). Zaveď si svůj systém, ale ať není zbytečně složitý a ideálně ať se moc nemění,...

Momentalne treba resim zapis lokality, kde je uprostred louka ze tri stran obehnana lesem, sbiral jsem pouze v lese a na jeho okraji. Nechce se mi davat souradnice doprostred louky kde jsem nebyl a dopisovat ze bylo sbirano tam a tam. Prijde mi jednodussi ten areal proste ohranicit. Je to vec nahledu, ale souhlasim ze pokud se nejedna o recentni zvire, krete zije na 3 metrech ctverecnich, neni to treba presne vymezovat.

Slo me vlastne o to, ze kdyz nekdo zaokrouhli misto rekneme na cele minuty (to mi prijde jako rozumny kompromis), je to priblizne s nepresnosti kilometr ctverecni. Nemam ale vubec predstavu, jak misto sberu bylo rozlehle. Takhle bych jasne ohranicil areal a zase by to bylo presnejsi.

A trosku demagogie k dopisovani dodatecnych udaju na lokalitni stitek. Pokud dotycny dobre zna bionomii zvirete, nemusim psat jakym zpusobem nebo na jake rostline jsem ho chytal. Tato informace by mi vic sedela na dalsim stitku pod lokalitou.

Radomír píše:Vymezení dvou souřadnic není jedna úsečka, nýbrž dvě, tedy obecně obdélník.

Máš pravdu, blbě jsem si to přečet.

LeChat píše:Momentalne treba resim zapis lokality, kde je uprostred louka ze tri stran obehnana lesem, sbiral jsem pouze v lese a na jeho okraji. Nechce se mi davat souradnice doprostred louky kde jsem nebyl a dopisovat ze bylo sbirano tam a tam. Prijde mi jednodussi ten areal proste ohranicit. Je to vec nahledu, ale souhlasim ze pokud se nejedna o recentni zvire, krete zije na 3 metrech ctverecnich, neni to treba presne vymezovat...

...kde je uprostred louka ze tri stran obehnana lesem, sbiral jsem pouze v lese a na jeho okraji... ten les je do "U", to už je potom na vymezení prostoru minimálně 6 souřadnic

Na Obenbergerových broucích jsou štítky typu - Kypr, Japan, China nebo Afrika a "stačí to". Možná proto ani není udán rok sběru, jestli byl na místě sběru les, a už není, je v tomto případě vcelku jedno

Mnoho kolegů, pro které určuju měkkouše, má na lístku obec, datum a jméno, ti pečlivější kvadrát nebo rezervaci. Biotop bohužel jen zřídka. Já osobně vždy píšu biotop a souřadnice ne, takžemůj "upřesňující zápis" zní např. "okraj lesa 800 m SSV obce". Třeba by to vyřešilo tvůj problém, LeChat.

Myslím, že forma "China env." je naprosto ideální.

LeChat - potom doporučuji připíchnout místo lokaliťáku vytištěnou mapku s fixou označeným územím. Bude to přehlednější než rolička s kupou souřadnic.

LeChat píše:Momentalne treba resim zapis lokality, kde je uprostred louka ze tri stran obehnana lesem, sbiral jsem pouze v lese a na jeho okraji. Nechce se mi davat souradnice doprostred louky kde jsem nebyl a dopisovat ze bylo sbirano tam a tam. Prijde mi jednodussi ten areal proste ohranicit. Je to vec nahledu, ale souhlasim ze pokud se nejedna o recentni zvire, krete zije na 3 metrech ctverecnich, neni to treba presne vymezovat.

Slo me vlastne o to, ze kdyz nekdo zaokrouhli misto rekneme na cele minuty (to mi prijde jako rozumny kompromis), je to priblizne s nepresnosti kilometr ctverecni. Nemam ale vubec predstavu, jak misto sberu bylo rozlehle. Takhle bych jasne ohranicil areal a zase by to bylo presnejsi.

A trosku demagogie k dopisovani dodatecnych udaju na lokalitni stitek. Pokud dotycny dobre zna bionomii zvirete, nemusim psat jakym zpusobem nebo na jake rostline jsem ho chytal. Tato informace by mi vic sedela na dalsim stitku pod lokalitou.

ad1-klidně napíšu Ostrava-Třebovice, louka u lesa-smyky na okraji a neřeším jestli je tam těch luk více, nevím v jakých "objemech" sbíráš, ale pokud bych měl vše co chytím takhle přesně uvádět, tak se zblázním
ad2-hrubší označení areálu mi přijde jednodušší
ad3-samozřejmě počet lístků na špendlíku může být jakýkoli, máš pravdu, že by se měla odlišit lokalita od biotopu a dalších údajů, ale takhle mi to přijde jednodušší.
"Pokud dotycny dobre zna bionomii zvirete, nemusim psat jakym zpusobem nebo na jake rostline jsem ho chytal." Vím, že neraguješ na můj konkrétní příspěvek, ale já to mám postavené přesně naopak, pokud najdu Rosalia alpina na poraženém buku, tak žádná lokalita nebude, protože na tom buku zůstane, pokud na tom buku bude houba kde chytím 1000 drabčíků tak tam bude jméno houby a stav rozkladu, protože to co jsem chytil se dovím až po nějaké době-někdy vůbec , takže já brouka nejdříve chytím, pak určím a pak teprve zvažuju jeho bionomii. Musím si nejdříve napsat "tu bionomii" abych věděl, kterému druhu ji pak přiřadit.

Ale tvé nápady nejsou proti ničemu, jen mi přijdou nepraktické a zbytečné, podstatné je, že jakýkoli další údaj, který pomůže navíc určit místo a okolnosti sběru je vítaný, proto cokoli přidáš bude k dobru věci. Já mám názor, že lokalita musí být taková aby šla dohledat - teď jsme řešili s kolegou s fora lokalitu kde sbíral, byly tam naštěstí i souřadnice, jenže jeho názvy jsem na běžně dostupné mapě -Google maps, nenašel. Byly nepochybně správné opsané z místní mapy nebo přímo ukazatelů na cestě, proto já volím raději takový postup-v cizině- že lokality tvořím až doma-včetně souřadnic. Zvláště ve španělsku s všechno nějak jmenuje, takže klidně napíšu Foia mt 4 km W of Monchique vill (to je Portugalsko-Španělsko si zpaměti nevzpomenu), a každému je jasné, kde to bylo a i když to místní jméno nikde nenajde bude vědět, že to bylo 4km západně od obce Monchique a tu najde každý.
Možná jsem se trochu rozepsal, ale uvedení dohledatelné lokality na štítku považuji za nejdůležitější, když je blbý determinák, tak si to přeurčíš, ale s blbou lokalitou nic neuděláš, to už je pak jendodušší tam napsat jenom ty souřadnice než jen blbý název, pokud ale obojí napíšeš dobře tak super. Navíc v dnešní době musíš počítat s tím, že tvůj materiál mohou studovat cizinci a já jsem měl velký problém s materiálem z Norska, kde jsem vůbec nepoznal co je jméno obce, sběratele, biotop, okolnosti sběru........když pak napíšu-přeháním - Severní Morava, Ostrava Martinov, pátého září 2012, sbíral Marion Mantič na okraji rybníka Štěpán, tak ti garantuju, že zahraniční Entomolog vůbec nepozná o čem je řeč