Štítky - lokalitní, determinační, sbírkové...

[karlos]

Myslím, že u kukly i u larvy, byť se vylíhnou třeba za dva roky, by se mělo psát datum nálezu v terénu(místo nálezu je samozřejmostí) - je to přece doklad o výskytu tohoto druhu v určitém čase na určitém místě. Psát datum jiné, například datum vylíhnutí za měsíc nebo nebo rok je podle mě velmi zavádějící. Lokalita může být mezitím zničena a jiné datum než datum nálezu v přírodě je pak matoucí nepřesná informace která může i uškodit, například při dokumentaci ohrožených druhů na lokalitách. Zásadně tedy na lokaliťáku vždy uvádím datum sběru v terénu a poznámku ex l. nebo ex p. aby bylo vše jasné.

[marion]

Souhlasím s Haci, v době laserových tiskáren píšu vždy datum nálezu a co jsem našel (pokud vím že to byla larva nebo kukla , pokud nevím píšu datum "odběru" třeba větve) a současně píšu kdy se vylíhlo, myslím, že oba údaje mají význam, i když při delším chovu závisí samozřejmě na podmínkách, proč ale nenapsat data obě ? Už jsem se totiž setkal s materiálem, kde byl datum sběru uveden, ale nebylo uvedeno, že dotyčný sbíral larvu a pak z toho vychází nesmysl.
Protože se chovem nezabývám, tak ječastějí píšu
Ostrava 10.12.2012, lužní les Salix, ex.puppae 02.01.2012 pokud bych věděl co sbírám napsal bych
Ostrava 10.12.2012 praepupa......ex.puppae 02.01.2012

[Michal]

Marion Oba datumy dle mě mohou být důležité, ale ten druhý může být zavádějící (resp. nic neříkající), protože neznáme podmínky dochovu. Někdo to urychlí a vyleze mu brouk za dva týdny, někdo to může nechat venku a vyleze mu to za půl roku.
Abych ale také odpověděl na otázku: Každopádně je nesmysl udávat místo kde mi to vylezlo, udává se jen místo nálezu a popřípadě výše zmíněné datumy nálezu a výlezu (čeština je krásná). Přitom výlezový datum píšu většinou jen rok a někdy měsíc. Dny jsou zbytečné.

[karlos]

Také víceméně souhlasím s Michalem. Protože každý má jiné podmínky pro dochovávání vývojových stadií a některé druhy mají tendenci při nevhodných podmínkách si vývoj protahovat i o nějaký rok, si myslím, že udávat datum výlezu na lokaliťák je naprosto zbytečné a může být matoucí.
Stejně tak si myslím, že při odchovu ex ovo by se mělo udávat datum sběru chovných jedinců na lokalitě - stále to je totiž doklad, že ten a ten druh byl v tu a tu dobu na určité lokalitě. Dávat do sbírky odchované exempláře se správnou lokalitou ale s datem odchovu podle mě nemá žádný smysl(viz můj příspěvek výše), opět je to matoucí a tak dotyčný exemplář patří spíš za sklo zeď. Poměrně dost odchovávám různé druhy tesaříků a tak již dříve jsem přemýšlel co má a nemá smysl. Pokud chce někdo uvádět data z chovu, pak ať je popisuje v separátech včetně dalších údajů jako je teplota, četnost vlhčení, dokumentace požerku atd. - pak to smysl má, jinak ne.

[broukovec]

Evidentně jako datum někdo udává datum nálezu, jiný datum vylíhnutí, není nikdy jisté, který z těch dvou údajů to může být. Proto nemyslím, že dva časové údaje na štítku "ex o., ex l. nebo ex p." jsou matoucí, ba naopak. Matoucí by bylo, kdyby někdo tyhle údaje nesprávně interpretoval, například je vztahoval na výskyt v přírodě.

[karlos]

Ale o čem to druhé datum vypovídá? Jak jsem psal domácí podmínky nikdy nejsou totožné s přírodou. Příklad: teď se mi líhnou doma tesaříci Leiopus punctulatus. Pokud uvedu na štítek toto datum - uprostřed zimy - o čem to vypovídá? O tom, že jim pěkně topím aby se mi dobře líhli? Na jiném vláknu uvádí Honza H líhnutí Ropalopus varini, pokud uvede toto datum o čem to bude vypovídat? Podle mě je uvádění data líhnutí v laboratorních podmínkách zbytečné a zavádějící, prostě hloupost. Pokud už tam něco psát, tak raději živnou rostlinu z které to bylo dopěstované než nějaké matoucí datum.

[broukovec]

Vypovídá to o tom, že to dřívější datum bude datum nálezu vývojového stadia, nic víc.

[tveverka]

Tesaře nedělám, ale nedá mi to. Na podzim 2010 jsem dotáhl domu kus lípy z Kutné Hory s larvami Chlorophorus varius. Lípy tam byly vysazeny před třemi roky (dovezeny pravděpodobně z Itálie). V případě, že by brouci vylezli třeba za tři roky, byl by to asi zajímavý nález (mohlo by to znamenat, že larvy nebyly dotažené z místa vypěstování stromů, ale pocházejí z KH). Brouci však vylezli již v dubnu 2011, pravděpodobně tudíž přicestovaly se stromem z Itálie a žádný zázrak se nekoná... V tomto případě je podle mě důležitý údaj o sběru i vylíhnutí.

[karlos]

Přesně tak, o ničem to nevypovídá. A proto je zbytečné uvádět nic neříkající údaje na štítek. Ovšem každý ať si tam píše co chce, třeba číslo autobusu na lokalitu a GPS zastávky(to má asi tak stejnou hodnotu)

Ano tveverko, podstatný je údaj o sběru a je jedno zda to je vajíčko, larva, kukla nebo imago neboť to je doklad o výskytu druhu na lokalitě v určité čase. U vývojových stadií je však nutné uvádět k datu ex ovo, ex l. (larvae), ex p. (pupae).

[tveverka]

V případě, že by to bylo z larvy v 1. instaru, pak by byl varius z Kutné Hory. Pakliže to však byla larva v 3. instaru (můj případ), varius je pravděpodobně z Itálie. Obojí psáno ex l.

[broukovec]

Jo dovedu si představit i jiné případy, kdy datum vylíhnutí řádově měsíce po nálezu o čemsi vypovídá, ale čili raději ještě něco vypreparuju.

[karlos]

V případě, že by to bylo z larvy v 1. instaru, pak by byl varius z Kutné Hory. Pakliže to však byla larva v 3. instaru (můj případ), varius je pravděpodobně z Itálie. Obojí psáno ex l.

A odkud jsi jistý, že ve vývoji byli jen 3 instary? Jistý si můžeš být jen u laboratorního chovu kde máš možnost instary přepočítat dle množství exuvií. Celkem často bývá počet instarů u Cerambycidů vyšší - jak u laboratorních chovů tak i v přírodě.

[tveverka]

Měl jsem na mysli poslední instar. Šlo mi jen o to, že někdy je potřeba znát víc, než jen datum sběru vývojového stádia. Je ale pravda, že to asi není nutné v 99% případů.

[marion]

Pokud bude jeden datum, nikdy nebudu vědět, zda to byl sběr nebo vylíhnutí-jak je vidět v diskusi ne každý to píše správně-jako dobu sběru, pokud budou dvě data budu vědět, že jedno sběr druhé je vylíhnutí. Jinak samozřejmě to zásadní význam nemá, doba vylíhnutí závisí na podmínkách.
Stejně tak je ovšem logický nesmysl psát ex ovo, ex larva-protože z vajíčka a larvy se žádný brouk nevylíhne, vylíhne se z kukly.
Mělo by tedy uvedeno co jsme sbírali-pokud to víme-což já často nevím, protože beru dřevo jen tak.
Ostrava-10.01.2011 - larva
pokud napíšu Ostrava 10.01.2011 ex.larva, tak to vypadá, že se vylíhl 10.01.2011 a já jsem sebral larvu bůvíkdy.
Proto si myslím, že je lepší napsat obě data a pak není o čem diskutovat.
Vy to vidíte ze své strany, protože se chovem zabýváte, já, který dochovávám velmi málo to tak jasně nevidím.
Určitě se shodneme na tom, že než jedno datum, o kterém nevíme co znamená, je lepší data dvě.

[J.P.]

No já tedy pokud vyjímečně něco odchovám, tak píšu např.
MORAVIA, Pouzdřany (7065), 15.1.2009 ex larva
Taky beru větve a nevím co je uvnitř, ale ex ovo nebo ex pupa nepoužívám. Prostě datum nálezu větví a ex larva, pokud jsem rovnou nevykutal dospělce.
A jinak už to dělat nebudu.

[Haci]

Přesně tak, o ničem to nevypovídá. A proto je zbytečné uvádět nic neříkající údaje na štítek. Ovšem každý ať si tam píše co chce, třeba číslo autobusu na lokalitu a GPS zastávky(to má asi tak stejnou hodnotu)

Ano tveverko, podstatný je údaj o sběru a je jedno zda to je vajíčko, larva, kukla nebo imago neboť to je doklad o výskytu druhu na lokalitě v určité čase. U vývojových stadií je však nutné uvádět k datu ex ovo, ex l. (larvae), ex p. (pupae).

Karlosi, je tu jeden zásadní rozkol. Většina fóristů tu koukám bere pod pojdem dochování z larvy pouze xylofágy, ale oni jsou i jiní brouci, co se dochovávají z larev a netrvá to věčnost . Pak je údaj kdy brouk vylezl docela užitečný, protože vím jak dlouho to trvalo z instaru ve kterém jsem individuum sebral do doby než se vylíhnul brouk. Často dochovávám larvy i v terénu jen je dám i s kusem kytky do monofilového sáčku přímo na rostlině, tudíž nevhodné domácí podmínky jsou minimalizované...

[marion]

No já tedy pokud vyjímečně něco odchovám, tak píšu např.
MORAVIA, Pouzdřany (7065), 15.1.2009 ex larva
Taky beru větve a nevím co je uvnitř, ale ex ovo nebo ex pupa nepoužívám. Prostě datum nálezu větví a ex larva, pokud jsem rovnou nevykutal dospělce.
A jinak už to dělat nebudu.

Tohle je přesně ono
JP ví, že našel 15.1.2009 na Pouzdřanech larvu a z ní mu vylezl brouk na štítku bez udání data

Já to chápu tak, že na Pouzdřanech našel larvu a 15.1.2009 mu z ní vylezl brouk a ne že to tak chápu, ale ono je to tam napsáno 15.1.2009 ex larva = 15.1.2009 z larvy

[karlos]

Já to ještě trochu zjednoduším - někdo píše na lokaliťák pouze datum "výlezu" a naopak nepíše datum nálezu. Tohle je, podle mě, jednoznačně blbost. Lokaliťák s datem výlezu(což může být u xylofágů třeba po dvou letech) už takto není dokladem výskytu druhu na lokalitě - mezitím mohla být třeba lokalita zničena a tak se informace stává zcela matoucí. Proto si myslím, že by VŽDY mělo být uvedeno datum nálezu! Jinak si tam pište třeba Malacky bez data, vyjde to stejně

Haci - ano, u Tebe to tak funguje... ale: pokud někdo dostane brouka s takovým Tvým lokaliťákem tak to neví.... proto si myslím, že pokud zveřejňovat datum výlezu tak potom pouze s doplňujícími údaji - a to je už na mikrotečku na lokaliťáku

marion - viz. výše... já jsem ex l. atd., vždy chápal tak, že jedinec se vylíhl z larvy(kukly, vajíčka) nalezené na vycházce v datu uvedeném na štítku. Tvoji poznámku chápu, je celkem logická a celý problém zjednodušuje Myslím, že tak vše vzniká z dvojího výkladu, jak jsi hezky vysvětlil.

A za čtvrté, bylo by fajn ujednotnit obecná pravidla...

[starosta]

Karlosi vydrž !!!
Mám za to, že to Karlos popisuje správně, i tím, že pokud někdo chce si napsat další data, tak může, ale je nutné!!! uvádět, co to další datum znamená. Druhé datum - vylíhlo se imágo? vylezlo ze substrátu? ten den jsou poprvé viděl, že se vylíhlo (né každý kontroluje denně)? uhynulo? rozbolelo ho tykadlo?
Jedno datum - jasná informace viz. Karlos (našel jsem něco, nebylo to ještě imágo, ale to pak vylezlo, takže toto imágo co vidíš ve sbírce je z...)
Jistě, pokud toto pravidlo někdo nezná a používá jiný způsob, pak dochází k nedorozumnění, ale to platí i o dalších údajích, resp. jejich přesnosti či dokonce věrohodnosti. To se můžeme stějně bavit o tom, jak interpretovat údaj - VI.2011 - to jako ho chytal celý měsíc? či tak nějak.

[OndraK]

Způsob, kdy entomolog sebere větev, strčí ji do akvárka, za nějakou dobu vyleze brouk a na lokalizační štítek sběratel napíše ex larva a datum nálezu větve je dle mého soudu chybný. Toto by bylo správně pouze pokud by dotyčný vrtal do dřeva a zjistil, že tam opravdu je larva, kterou následně dochoval. Ono tam klidně totiž může být vajíčko, kukla nebo imago, čili nemůže být vůbec jisté v jakém stadiu se jedinec ve větvi nacházel. Údaj na lokalizačním lístku by měl být jasný, přehledný a ne matoucí. Uvedením ex larva v případech, kdy není na 100% potvrzeno že tam je oparvdu larva, může docházet k podstatnému zkreslování bionomických informací.