ENTOMOLOGICKÉ FÓRUM

Zdravím, četl jsem, že se dají na přírodní terpentýn lákat brouci, např. krasci, kteří žijí na borovicích, máte s tím někdo nějaké zkušenosti?jak nejlépe chytat touto metodou?evenzuelně jaké jiné látky lze využít..
Díky, Nicolas

Já to kdysi zamlada zkoušel v borových lesích u Šaštína na jihozáp. Slovensku (můj otec byl akad. malíř a přírodní terpentýn používal k ředění olejových barev, takže jsem ho měl k dispozici v libovolném množství), avšak žádného krasce to nepřilákalo (políval jsem tím borové pařezy a klády), přitom krasci okolo byli - např. Buprestis octoguttata posedával na mladých borovičkách nebo Chalcphory na čerstvých pařezech borovic. I mě by zajímalo, zda s lákáním na terpentýn někdo uspěl.

jednou jsem na patu dubu nalil něco terpentýnu a připlácl dubovou kůru
druhého dne pod kůrou seděl klikoroh borový
víc jsem nezkoušel

No, protože je to otázka přímo do mého pracovního oboru, chemické ekologie hmyzu, pokusím se odpovědět... Monoterpeny (pineny, karen, cymen a mnoho dalších) a seskviterpeny které tvoří těkavou část borové pryskyřice patří mezi primární atraktanty xylofágního hmyzu (krasců, tesaříků...) kladoucího vajíčka na poškozené či čerstvě poražené borovice. Samice brouků mají na tykadlech čichové sensilly přímo naladěné na jednotlivé terpeny. Terpentýn je ale v podstatě jen směs dvou monoterpenů - alfa-pinenu a beta-pinenu. Brouk (druh od druhu se velmi liší ve schopnostech percepce těkavých latek) je ale "chytrý" a pro navigaci na zdroj potravy, která je čistě čichová, potřebuje komplexní vjem obsahující mnohem vice složek (emitovaných přirozeným zdrojem signálu...) popřípadě pouze sloučeniny charakteristické jen pro nemocný či oslabený strom.

Takže terpentýn není ideálním atraktantem, funguje jen někdy a z části, kdy při vysoké denzitě některých druhů na lokalitě pár jedinců skutečně přiláká (Phaenopsy např.). Problém je složitější v tom, že pineny a kareny jsou takzvané "long-range" atraktranty, tj. látky, které brouka do oblasti díky své vysoké těkavosti a tím i dalekým dosahem přilákají, ale při absenci "short-range" atraktrantů (což jsou některé méně těkavé seskviterpeny) brouk "zjistí", že jde o falešný signál a na místě nepřistane a odletí... Statisticky samozřejmě nějaký z mnoha přilétajících udělá chybu a nechá se nalákat. Z tohoto hlediska je čerstvé dřevo většinou lepší. Nebo feromony....

díky za vyčerpávající odpově´d, ale nedá mi to nezeptat se, existuje nějaká možnost, kterak terpentýn obohatit o ty short-range atraktanty?pokud možno ne příliš složitá:))

Existuje, a složitá ani moc není - v terpentýnu rozpustit čerstvou pryskyřici z borovice (ca 100-200 g pryskyřice na 1 L terpentýnu). Zkoušel jsem tuto směs s určitými úspěchy v Dalmácii - na natřený osvětlený kmen stojící borovice nalétlo pár Buprestis dalmatina, Phaenops cyanea a Chrysobothris solieri... Ale kdovíjaký success to nebyl .

PS: tady jsem se s tím u Máchova jezera nechytl, ačkoli kolem poletovali B. octoguttata. B. novemmaculata, P. cyanea a Ch. mariana...

díky za radu, určitě vyzkouším.pak dám vědět, s jakým výsledkem.

Mick, docela by mě zajímalo kde u Máchova jezera okolo lítaly B.novemmaculaty.Já ji tam za 40let nepotkal.

Tak jsem se pokusil s pomocí Google Earth, deníčku, chabé paměti a brouků v krabicích zrekonstruovat, kde k pamětné události v roce 1992 došlo... Podle mne to nebylo daleko od souřadnic N50° 34.983' E14° 40.850' (katastr Břehyně). Datum podle lokalitních štítků je 21.07.1992, na lokalitu mne dovedl dnes již nežijící Milan Barcal z Jablonce (táta mého spolužáka z vejšky a amatérský entomolog). Jel jsem tam tehdy vyzkoušet terpentýnový lapák ne na krasce ale naivně na Acmaeops marginata a jiné borové tesaříky a též jsem si jel "nakutat" Ergates faber, který zde na jedné starší pasece v pařezech byl. Tři Ergaty (tenkrát mé první...) jsem našel a na vedlejší čerstvější pasece jsem zkoušel terpentýn... Nepřilétlo sice nic, ale ulovil jsem tam "ručně" pár octoguttat a 2 novemmaculaty (mám v je dodnes krabici s Buprestisy...).

PS: Vůbec jsem netušil že novemmaculata je v ČR vzácná (chytal jsem ji pak ve velkém na Moravské Sahaře a také kousek za hranicí u Malacek a viděl jsem relativně recentní kusy od Třeboně...)

Víš,nás je tu dost(na Českolipsku)a nikdo ji tu nechyt a ani v soupisu krasců Českolipska ji nikdo neudává.Léta vedem debaty proč tam není a proto mne ten tvůj údaj zarazil.Byla by fotka? JV

Vyfotim a poslu

ahoj, tak bohužel, počasí mi nepřálo, ani jsem to nevyzkoušel..ad short range atraktanty, přidal jsem pryskyřici, ale když to te´d tak měsíc nepoužiju, vydrží to, nebo mám před použitím zase oživit?díky za odpověď, Micku:))vůbec děláš zajímavej obor

Vyrobil jsem feromon na Neoclytus acuminatus a chtěl jsem ho otestovat teď v Chorvatsku. Bohužel, musel jsem zůstat doma... takže se ptám: nemá teď (myslím na jaře a začátku léta, kdy by měl snad N.a. být venku) někdo cestu někam na jih Evropy a byl by ochotný trošánek experimentovat s pastí a feromonem?
Pokud jo, tak na SZ. Dík!