Stránka 2 z 2

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 24 bře 2016, 19:25
od Vindobon
Tak Tenebrio molitor z přírody a tedy s důstojným lokaliťákem (a ne s nějakým "laboratorní chov Ústavu pro výzkum krmiv"), taky není úplně k zahození. Představ si, jaká by to byla rarita, kdyby nežil i synantropně a byl jen v těch ptačích hnízdech. :-)

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 25 bře 2016, 16:13
od ivo
Ad Vindobon:pise,Nikdy jsem nesbíral Tenebrio obscurus, který ve střední Evropě údajně také žije.

Ja mam obscuruse z SK(Kamenica nad Hronom,2003,2004).Takze zije.To je to takova vzacnost?

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 25 bře 2016, 17:20
od Vindobon
Pro mě ano, nikdy jsem ho neviděl živého, zato opacusů spoustu. Nemáš jednoho navíc? :-) Můžu ti nabídnout třeba Anthaxia candens, senicula, Lamprodila mirifica, Semanotus undatus, russicus, Phymatodes glabratus, Tenebrio opacus, Menephilus cylindricus, Coxelus pictus, Monotoma conicicollis nebo angusticollis. (Omlouvám se za odbočení od tématu.)

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 25 bře 2016, 20:14
od OndraK
Tenebrio obscurus ve střední Evropě žije a ne jenom údajně. Znám ho z jižního Slovenska i jihovýchodní Moravy, vždy když jsem je našel, tak to zvíře žilo synantropně.

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 31 bře 2016, 16:08
od marion
Tenebrio obscurus Na východním Slovensku synntropně na jižním, v letu ve vesnici, ve španělsku hojně v nafoukaném rostlinném detritu v tunelu

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 22 bře 2017, 18:37
od Renno
Vyrobil jsem budku pro pěvce s otevíracím dnem a chtěl bych pak někdy vyprosívat případné hmyzáky až ptáci vyvedou mladé...poradte kdy nejlépe?...na podzim či na jaře...máte někdo zkušenosti?
Rád bych jich v budoucnu na zahradě nainstaloval více pokud tam najdu něco zajímavého.

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 23 bře 2017, 06:41
od brvs
Doporučoval bych v zimě, to nejsou blechy aktivní. Mám s tím bohaté zkušenosti. Vlaďa

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 23 bře 2017, 07:25
od Hali+
Rád bych požádal všechny "hnízd prosévače", zda by mi z těch prosevů brali všechny Clambidae co najdou. Mnoho místa jim ti brouci doma určitě nezaberou, do jedné ependorfky se jich vejdou jistě stovky, ne-li tisíce. :) Předem všem děkuji.

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 23 bře 2017, 11:08
od Renno
brvs: a měsíc?..to je jedno?

Hali+: jakmile je tam najdu budou tvoji

přemejšlím, že bych je vybíral trochu systematičtěji a dělal si k tomu nějaké poznámky...třeba z toho časem půjde i něco sesmolit:o)

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 23 bře 2017, 11:54
od Hali+
Ptáky a hnízda nesmíš "rušit" ve vegetační době, viz zákon o ochraně přírody a obecná ochrana z nařízení evropské komise.
To já jen pokud z toho potom chceš něco publikovat.

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 23 bře 2017, 12:35
od brvs
Renno, já budky čistím  ( neprosévám ) průběžně celou zimu , pokud se k nim přes sníh autem dostanu. Mám jich celkem dost.  U  budky radši udělej vyklápěcí boční stranu. Návodů na netu je dost . Vlaďa

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 23 bře 2017, 13:40
od Libor Dvořák
Přezimují tam moc zajímavé a pěkné druhy plochušek... Když se ke mně semo tamo něco dostane, ocením...

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 23 bře 2017, 15:48
od Renno
hali+: neboj nehrábnul bych do obsazenýho hnízda
brvs: a je nutné tam zase něco vracet a nebo nevadí ptákům když nechám po každé zimě budku úplně čistou?
Libore: to víš že na tebe budu myslet:o)

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 23 bře 2017, 17:06
od brvs
Renno - Nenechat tam nic , ptáci si tam nanosí nový materiál. ( Většina ptáků po vyvedení první snůšky , v budce nebo dutině , v tom samém hnízdě zahnízdí i podruhé.)
Libor - plochušky tam bývají, ale to už nestíhám. Snad příští zimu. V.

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 23 bře 2017, 17:26
od Libor Dvořák
Vláďo, vím, že bývají, mám ze sýcovníků i sýkorníků. Je mi jasný, že teď už to málokdo stíhá, když prosívačům začíná sezona...

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 24 bře 2017, 07:29
od Hali+
Renno píše: 23 bře 2017, 15:48hali+: neboj nehrábnul bych do obsazenýho hnízda
O mě nejde, mě je to fuk a nejspíš by to bylo vcelku fuk i řadě ptáků. Ale v dnešní době je lepší ve výzkumech už dopředu trochu zohlednit zákony...

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 26 bře 2017, 15:32
od marion
dvě-tři sezony jsem to zkoušel z ornitologem v budkách sov, bylo to tuším v květnu, kdy údajně už není problém u těch to dravců, protože mláďata jsou vylíhlá a staří je neopustí, vždy jen část detritu z hnízda, vše při kroužkování, žádný clambus, spíše histeridi, Trox scaber a nějaká droboť, mimo hojnost 4 druhů Gnathoncus mi nic v paměti neutkvělo, vše kolem Ostravy. Možná na jiné druhy lepší podzim a opuštěná hnízda.

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 27 bře 2017, 06:34
od Hali+
Na Clambidae musí v hnízdě něco plesnivět. Nejlepší by asi byla hnízda čápů. Kolegové je hlásí z hnízd volavek a tak. V budkách asi nic takového nebude, tam bude materiál asi moc suchý. Ale třeba v dutinách stromů by to mohlo být super. :)

Re: Prosevy ptačích hnízd

Napsal: 10 črc 2017, 08:34
od Hali+
Mexiko. Země, kde hýlové sbírají cigaretové špačky. Vědci přišli na to proč
Zpěvní ptáci vám svým hlasem mohou rozjasnit všední ráno, někteří lapají hmyz a jiní se třeba podílí na roznosu semen rostlin. Do dlouhého seznamu přínosu ptáků pro život nyní přibyla další, dosud netušená položka. Hnízdící hýlové mexičtí „čistí“ ulice měst od nedopalků cigaret. Mají pro ně totiž využití. Informuje o tom server NewScitentist.
Ornitolog Constantino Macías Garcia se věnuje studiu a pozorování života ptáků ve městech dlouhá léta. On i jeho kolegové z Mexické Národní Autonomní Univerzity (NAUM) v Mexico City si proto už dávno povšimli řady neobvyklých materiálů, kterými ptáci vyskytující se v těsném dotyku s lidskou civilizací „vylepšují“ svá hnízda. Nešlo jen o kusy papíru, igelitů nebo tuhých částí průmyslových plastů, ale dost často i o cigaretové nedopalky. Zatímco u řady ptačích druhů v mexických městech odpovídala nabídka nejrůznějších zabudovaných odpadků lokální nabídce, případ tlustozobého hýla mexického byl trochu jiný.
Hýlové pravidelně vtěsnávali do svých hnízd nedopalky cigaret, aniž by se nacházely v těsném okolí hnízd. Zdálo se, že je sbírají schválně a často neváhají propátrat celé své teritorium, aby jich dokázali nastřádat dostatečné množství. Před ornitology tak vyvstávala zajímavá otázka: proč to vlastně hýlové dělají? Pro požitek z čistých chodníků pochopitelně nikoliv. Constantino Garcia po čase přišel se zajímavou hypotézou, na jejíž spolehlivé ověření si ale musel několik hnízdních sezón počkat. Zdálo se mu totiž, že mladí hýlové z hnízd zanesených „špačky“ si co do počtu, kvality zdraví a promořenosti parazity vedou výrazně lépe, než jejich kolegové z venkova.
Tam se totiž nedopalky v hnízdech objevují jen sporadicky. Garcia tedy usuzoval, že nejrůznější toxické substance z nedopalků fungují jako repelent, který odpuzuje parazity. Jak to ale dokázat? V hnízdní sezóně si spolu s kolegy vytipoval 32 hnízd hýlů a počkal, až do nich snesou vajíčka. Prvním krokem experimentu, prováděným velmi ve spěchu, bylo úplné vyčištění hnízd. Ornitologové je zbavili jak stávajících nedopalků, tak i nejrůznějších parazitů včetně klíšťat. Následně pak do třetiny hnízd přidali mrtvá klíšťata a do třetiny živá. Zbylá hnízda byla využita jako kontrola. A dál?
Pak už jen stačilo týmu z NAUM sledovat, jakým způsobem zareagují ptačí rodiče. A ti skutečně nelenili. Tam, kde se objevila mrtvá nebo živá klíšťata, následovala horečná aktivita v podobě snášení nedopalků a vylepšování hnízda. V případě hnízd se živými klíšťaty nakonec činil podíl nedopalků ve váze celého ptačího obydlí až 40 %. Hnízda s přídavkem mrtvých klíšťat obsahovala nedopalků výrazně méně a ptáci je přestali hromadit za poměrně krátkou dobu. U hnízd bez klíšťat se žádné výrazné sběratelské aktivity neprojevovaly. „Tendence hýlů snášet do hnízda nedopalky cigaret tedy vždy korespondovala s úrovní stávajícího promoření parazity,“ dodává Garcia.
Objev, že jeden ptačí druh přišel na inovativní způsob „léčby“ parazitické nákazy, je fascinující nejen pro ornitology. „Ektoparaziti, jako právě například klíšťata a roztoči, totiž způsobují ptáčatům značné problémy,“ popisuje Garcia. „Sají jim krev, oslabují je, narušují jim vývoj opeření. A je skutečně úžasné, že se hýlové naučili využívat nějaký další dostupný materiál ve svém prostředí tak, aby jim to přinášelo prospěch.“ I klady nedopalků v hnízdech však mají své mezery a zvyk střádat toxický repelent v okolí malých ptáčat přináší rizika.
Jak upozorňuje Steve Portugal z londýnské univerzity Royal Holloway, „nedopalky způsobují genetické poškození mláďat, tím, že částečně narušují dělení jejich buněk. Pozorovatelné je to například při jejich krevním rozboru. Pořád si ale myslím, že původní anti-parazitický efekt cigaretových nedopalků přináší hýlům výhody převažující zmíněnou genotoxicitu. Může ale být, že toto narušení se projeví až později a dospívající ptáci si zatím jen nejsou vědomi možných rizik.“
ZDROJ: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpra ... na-to-proc