Zemní pasti

[Tino]

Ďakujem za info,s tou jarou, trochu horucej vody a pomohlo...

[Karlosek]

Na vařící vodu pozor, kdysi dávno jsem rozvlhčoval C. auronitense a vhodil jsem je do vrouví vody. Když jsem je po chvíli vytáhl, zjistil jsem, že se jim ohnuly konce krovek (rozevřely se) a to na trvalo.

[Lehrak]

Jak hustě (resp.: jaké rozestupy) zakopáváte pasti. Pokud se jedná o stejnou návnadu. Já dávam rozestupy tak min 150m.

[PavelJakubec]

Lethraku to se docela naběháš. Pokud by si dával pasti na nějakej pokus, tak by se neměli navzájem ovlivňovat což u střevlíku a nevnazený pasti znamená asi 5 metrů a u vnazených asi 20 m. No a pokud chceš jen nachytat brouky, tak je klidně nas.. ázej metr od sebe na ekoton.

[Lehrak]

OK. To znamená, že na tom tedy nezáleží. No zatim jsem se nedostal na počet pastí +20.
Nejhorší je, když se rozhodnete kopat a kopnete do mraveniště. Třeba na Stříbrsku se mi to stane každý druhý pokus. Zdejší okolí je to samé mraveniště. Pasti jsem sice nějaké zakopal, jenomže buď nic a nebo zase ti mravenci. No není se čemu divit to je hrozná destruktivní síla.

[petas222]

Musíš jich zakopat aspoň 200. To jsou pak úlovky

[brvs]

Fáborky jsem dával jen jednou, po dvou týdnech byly fuč a pak něco hledej. Používám barvu ve spreji, nějaký nenápadný odstín. Červenou mi jednou lesníci v Chorvatsku oškrábali.

[petas222]

Já si u pastí vždycky píchnu nějakej menší klacek a nebo označuju strom křídou, která se při dešti nerozpustí

[Vašek]

Fáborky jsem dával jen jednou, po dvou týdnech byly fuč a pak něco hledej. Používám barvu ve spreji, nějaký nenápadný odstín. Červenou mi jednou lesníci v Chorvatsku oškrábali.

Pokud chceš nechat pasti na místě delší dobu, tak je krepák nevýhodný (fábory sundaváme, ale když je zapomeneš tak v přírodě velmi rychle zmizí). Při vydatnějším dešti zmizí i křída, spray jsme nikdy nezkoušeli.
Pasti, pokud to šlo, jsme vždy a všude dávali 10 kroků od sebe a značili začátek - konec a ostřejší odbočky. Nejhorší je kopat nad hranicí lesa v silně kamenitém terénu (např. Alpy) - tam je asi opravdu jediné řešení ta křída.

[Lehrak]

A zkoušeli jste taky do těch pastí dát něco sladkýho? Třeba banán, jablko, hrušku nebo jenom (hodně) sladkou vodu.
Co všechno se chytilo kromě vos?

[burysek]

Tady nejde ani tak o chuť vnadidla, jako o jeho aroma/zápach.

[Vašek]

A zkoušeli jste taky do těch pastí dát něco sladkýho? Třeba banán, jablko, hrušku nebo jenom (hodně) sladkou vodu.
Co všechno se chytilo kromě vos?

Teoreticky - na pivo i víno Carabové jdou, ale hlavně až když trošku kvasí. Zkvašené ovoce by mohlo mít podobný efekt, ale to jsem nikdy nezkoušel. Otázka je, zda je kvasící látka neláká spíš jako možnost najít potravu živočišnou (slimáky apod.)

[petas222]

Tak to abych zkusil syrečky

[ZdenekH]

zemní pasti kvůli dešťům zakrývám kusem kůry nebo nařezanými kousky prkýnek , chytám živé, tak je nechci mít ulepené a hlavně živé na focení. Při kontrolách jsem mnohdy našel i brouky jen pod stříškou nespadnutých do pasti. V toto hrozné deštivé období jsem vzal do batohu nařezaná půlmetrová prkýnka a pokládal je na jehličí a poddobně, vždy jsem podložil třeba klacíkem, aby byla štěrbina, ale není podmínkou, terén není ideálně rovný a zatím jsem našel víc pod těma prkýnkama než v pastech, (asi je ted důležitější schovat se před deštem než hledat kde co voní či smrdí, no jak jsem psal, je tu hrozně,
Je jasný, že to nejde dělat někde daleko v terénu, ale na mapování bezprostředního okolí nebo přilehlého lesíka se to využít jako metoda taky dá.

[ZdenekH]

tak poslední dobu mi jdou "Carabové" jen do pastí na rumovou třesť, tak bych měl otázku, jaký je rozdíl mezi "funkčností" rumové trestě a samotného Rumu, sice bych se nerad dělil :-), ale 2 flašičky trestě jsou za cenu pullitru Rumu, takže je toho víc a levněji... Pokud to tedy vábí stejně, asi bych chodil po lese s flaškou Rumu v ruce :-) tak díky za rady a zkušenosti

[Senex]

Na rumovou tresť mi přišli jen auronitensové. Co Tobě?

[ZdenekH]

ještě violaceus hortensis a linaei, auronitens taky
ullrich na pivo i víno

[Cassida]

Když se rozvířilo toto téma - docela rád bych se dozvěděl, jak moc mají vliv jednotlivé návnady. Některé osvědčené mají určitě větší význam, než jiné. Zajímavý by byl pokus (kdyby se někomu chtělo ), kdyby se do podobného biotopu dalo mnoho různých návnad do stejných kelímků, včetně prázdných kelímků. Někdy je to tak, že se i do prázdného kelímku chytí více kusů i různých druhů střevlíků a někdy se chytí prd i do pastí se sardelovou pastou,...

[Hadesia1]

Osobné skúsenosti mám s pascovaním v jaskyniach.

Nasýtený roztok octu so soľou používame do kelímkov do pascí inštalovaných maximálne na dobu 1/2 roka.
Ako vnadidlo: olomoucké syrečky/Niva + mäso/saláma

Pasce na dobu dlhšiu ako 1/2 roka je dobré plniť ako už bolo spomínané pivom + fridex + návnada ako pri octe.

[pája]

Tak sardelku jsem zkousel v Rumunsku a Recku na cca 300 pasti. Zkousel jsem jeste tresť, pivo, vino a likery a muzu s klidnym svedomim prohlasit, ze sardelova pasta byla zdaleka nejmene ucinna na vsechny strevlikovite brouky.