Náplavy

[marion]

Golfové hřiště v Kravařích, teče přes něj Opava. To znamená, že rezervace Zábřežské louky bude taky pod vodou. Nevím kam o víkendu dřív skočit, je chladno, náplavy by mohly vydržet. Fotky z Kravař mého druhého syna. Třetí dělá ve Frýdku-Místku, mohl by mi poslat foto Ostravice

[Hali+]

Labe ráno v Pardubicích také pěkně valilo... Odpoledne se podívám, jak je na tom Loučná, ale prosévat nebudu.

[borůvka 2]

Jak nejlépe na náplavy ? Prohrabávat nebo prosévat rostliny, které se zachytí na břehu, když voda začne klesat ?

[marion]

Záleží na roční době-teplotě a stavu náplavu. Nejjednodušší je, jak píše výše Adam
.zimní náplavy prosévat až opadne voda, brouci tam většinou zůstanou, protože je chladno,
-v létě (zažil jsem právě v Zábřehu 16.05. když se vylila Opava přes celé údolí cca 2 km, podobně Morava u Závodu) jsem zachytil vzestup hladiny a to jsem smýkal vegetaci vyčnívající z vody, náplavy většinou brouci rychle opustí byly tam kvanta materiálu.
-Když voda ještě neklesá (bylo to na podzim a na jaře na Odře u nás a na Slovensku na potůčku pod Tatrami), tak jsem taky tahal naplavený materiál z vody ručně i s hráběmi a dával do eklektoru bez prosívání celý, vzal jsem si 15 l kýbl a naplnil naplaveným materiálem (vyrobil jsem si za tím účelem velký eklektor, který samozřejmě mám venku nebo v šopě na zahradě, protože z něj teče voda a brouci lezou dlouho).

Dnes chci vyrazit k Ostravici a podle situace naplním kýbl materiálu z vody a x nebo proseju co zůstane po snížení hladiny. Přes víkend zkusím vyplavené staré parky v Kravařích a Šilheřovicích a asi i Odru. Je toho hodně a času málo, ale pokud vydrží tohle počasí, tak myslím, že prosívat náplavy bude stát za to delší dobu. Podmínkou ale je aby náplav ležel na zemi, což je docela málokdy, většinou visí na vegetaci a ten je chudý i v zimě, asi i to stačí aby brouci vypadli na zem. Nejhorší je najít správné místo aby se dalo k náplavu dostat přes bahno a padlé stromy. V Trenčíně na Váhu jsem prosíval náplavy v březnu i po delší době a stáli za to. Působí to trochu depresivně, když chodíš po břehu a 2 metry nad sebou vidíš zachycený materiál po záplavě, která byla před 1-2 týdny.

POZOR na poranění, v té vodě je leccos, doporučuji vybírat v rukavicích nebo hrabičkami kvůli poranění a pak možné infekci, je to přece jen voda, která protekla, hnojištěmi, septiky, kanalizací......

[Hali+]

Obvykle sebou beru pevné pracovní rukavice, igelitovou plachtu, prosívadlo a sadu sít.
Nabírám v rukavicích detrit, větvičky a listí a celé to "natřásám" nad igelitem, s cílem nahrubo to přebrat od velkých zbytků rostlin, klacků, kamenů atd. To co napadá na plachtu pak proseju prosívadlem (oka 10x10 mm), ale toho bývá hodně. Takže buď než to odnesu domů, proseju to ještě přes síto s oky 5x5 mm a frknu to doma do eklektoru. Když se mi to ale nechce nosit domů, tak to hned na místě proseju přes sadu sít na frakce (5x5 mm, 2x2 mm a 1x1 mm) a jednotlivé frakce jednoduše proberu na místě. Má to výhodu, že hned na místě poznám, jestli je to plonkovní náplav nebo ne a nemusím se nosit se zbytečným materiálem domů. Ale když je dobrý, je dobré ho odnést aspoň část domů do eklektoru, protože hmyz se probouzí pomalu a v terénu lze něco přehlédnout, když se to nehýbe. A navíc v náplavu je kupa materiálu, ve kterém jsou i kukly, takže se z něj doma řada druhů hmyzu i postupně dolíhne.

[Vindobon]

Nejraději tahám naplavené přímo z vody, ještě když to plave, a prohlížím jednotlivé kusy. Tehdy lze najít i druhy, které odlétnou, jakmile na deset minut vysvitne sluníčko, a druhy, které se zahrabou do země, jakmile opadne voda. Jak začne voda klesat a vysvitne slunce, rapidně klesá spektrum druhů. Drabčíky, pselaphidy, střevlíčky a pod. lze však zastihnout i později, dokud zůstává náplav vlhký. Rychle odlétají kovaříci, někteří nosatci; v čerstvém náplavu jsem kdysi viděl jednotlivě i krasce (Trachys) a tesaříky (Pogonocherus), ale těch bývá v náplavech málo a mizí spíš v řádu minut než hodin, jakmile se oteplí a voda začne klesat.

Osobně chodím k náplavu spíš se sklepávadlem než s prosívadlem. Tahám z vody větve a dvakrát s nimi nebo do nich udeřím nad sklepávadlem, položeným na zemi. Dobré je na tohle sklepávadlo veliké (kvůli dlouhým větvím a kvůli agilním broukům) a z monofilu, ze kterého lze snadno vytřepat většinu vody.

Potíž bývá v tom, že na nejlepších místech, kde se toho nejvíc zachytí, to bývá směs rostlinných úlomků všech velikostí, včetně dlouhých a těžkých větví a kmenů, které se obtížně rozplétají a vytahují; chce to vyzkoušet. Vynikající jsou kusy polystyrenu, které je dobré prohlížet pečlivě; spousta brouků bývá zalezlých v mezerách mezi kuličkami.

V náplavu bývá mnoho brouků malých a malinkých, kteří se dobře sbírají exhaustorem. Doporučuji ale myslet při tom na možnost nákazy a snažit se nenasát až do úst špinavou vodu a hlídat ústní konec hadičky před kontaktem s nečistotou. Pro účely desinfekce, nejen ústního konce exhaustoru, mívám u sebe lahvičku se 70% etanolem.

[marion]

Jde o to co sbíráme, jaká je teplota a jak vidíme
ad Milan-namátkou jsem minulý týden kouknul na místě na vzorek náplavu a kromě aktivních střevlíčku cca 5 mm + a jednoho Dryopse tam "nic nebylo". doma vylezlo těch střevlíčků cca 20-30 a drabčíků carpelimus sp.několik desítek, vzhledem k tomu, že byl náplav starší a bylo teplo, vůbec tam nebyli jinak velmi hojí běhaví pobřežní Aleocharini (tachyusa, ischopoda, Atheta-philhygra, Aloconota...). Spousta drobotě zůstane nalepená a prostě se neprosije, nejlepší je celý náplav do eklektoru bez prosevu (to lezli i prťaví Ochthebius, Limnichidae sp., Chaetathria, pirníci...) ty bych na lokalitě nenašel
ad Vindobon, platí totéž, pokud budu oklepávat tak ti brouci jsou moří, přilepení, často zalezlí ve škvírách (ten poystyren "řídký" s oddělenými kuličkami byl na Moravě super, někteří brouci dokázali zalézt až do středu-je třeba rozlamovat co to jde-jenže to jsem ještě viděl)

za mně konkrétně v těchto dnech při chladu a vzestupu (Odra, Opava) nebo poklesu (Ostravice, Lučina) brát z vody co nejvíce detritu a zkusit prosévat co půjde - mokrý a zabahněný detrit moc prosít nejde - a dát do eklektoru. Záleží na možnostech konkrétního sběratele. U nás ještě občas prší a vše je mokré, takže sítka nepomůžou, to možná až za pár dnů.
Odra v Ostravě
https://www.youtube.com/watch?v=gZAXHECxUw8
Opava v Kravařích a Dolním Benešově
http://www.kravare.cz/aktualne/novinky/ ... 358cs.html
https://www.youtube.com/watch?v=2HMm2_1QxIw
Ostravice na soutoku s Lučinou u centra
https://moravskoslezsky.denik.cz/ctenar ... 01014.html

Ale už to asi končí, doufám, že vydrží chladno

[Hali+]

Souhlas s Petrem, vybavení velice záleží na tom, co od náplavu očekáváme. Je nutno uvažovat i o bionomii daných skupin. Proto třeba já zase rád zajdu na starší náplavy, klidně i roční. Pro čeleď Clambidae jsou totiž náplavy nejatraktivnější, až když zaplesniví. Je to prostě čeleď od čeledi různé. Na "dobrý" náplav se dá chodit i dlouho...
Ad Marion: Když materiál na místě zkusmo prosaješ do velikostních frakcí přes síta, uděláš si mnohem lepší představu o tom co v něm je, protože jednotlivé frakce jsou výrazně přehlednější, než jen prosátý materiál z prosívadla. Chce to vyzkoušet, zvykl jsem si na to, šetří mi to přenášení materiálu. A jinak souhlas, když najdu dobré místo, tak potom šup s tím doma do eklektoru!

[marion]

Milane NEPROSAJEŠ, bavíme se každý o jiném náplavu, dnešní mokrý náplav zvláště tahaný z vody ti udělá mokrou bahnito-detritovou kouli už v prosívadle, to co popisuješ můžu udělat zítra nebo pokud by bylo teplo a sluníčko za několik hodin, ale to už tam nebude žádný pobřežní drabčík nastavený na útěk-odlet. Třeba i hojný Thinodromus sp. je v létě "nechytatelný" protože po vyplavení odlétají rovnou z hladiny, ani je neuvidíš.

Takže platí hlavně to, že nic neplatí na 100% záleží na charakteru toho co prosívám a co chci získat (viz tvá poznámka o starých náplavech, i tam budou nepochybně drabčíci, ale ti vlhkomilní detritoví nebo "plísňomilní", ale ne aktivní pobřežní běhažci)

[Hali+]

Milane NEPROSAJEŠ, bavíme se každý o jiném náplavu, dnešní mokrý náplav zvláště tahaný z vody ti udělá mokrou bahnito-detritovou kouli už v prosívadle, to co popisuješ můžu udělat zítra nebo pokud by bylo teplo a sluníčko za několik hodin, ale to už tam nebude žádný pobřežní drabčík nastavený na útěk-odlet. Třeba i hojný Thinodromus sp. je v létě "nechytatelný" protože po vyplavení odlétají rovnou z hladiny, ani je neuvidíš.

Takže platí hlavně to, že nic neplatí na 100% záleží na charakteru toho co prosívám a co chci získat (viz tvá poznámka o starých náplavech, i tam budou nepochybně drabčíci, ale ti vlhkomilní detritoví nebo "plísňomilní", ale ne aktivní pobřežní běhažci)

Však píšu, metoda záleží na tom co potřebuješ najít. Já mám drabčíky v prosevu maximálně jako vedlejší produkt, takže mě nijak netrápí, bude-li jich málo. Kdežto pro Tebe je to předmět zájmu a priorita.

[marion]

Tak jsem včera alespoň na chvíli odskočil k Ostravici, už klesla o cca metr, ale stejně se nedostala mimo koryto, zřejmě to chytily přehrady (Morávka a Šance), nicméně jsem prosíval, vzhledem k tomu, že je převážně štěrkové koryto s kameny regulovanými břehy tam nebylo žádné bahno a šla by použít sítka jak doporučuje hali+, nicméně kromě toho, že blbě vidím, se mi rozbily brýle takže jsem jen prosíval. Je vidět rozdíl oproti předchozímu prosevu staršího náplavu v Proskovicích -po cca hodině v eklektoru vyběhli Thinodromus sp a Aleocharini, pár Bembidií, ti pomalejší ještě ne (po jednom ex Carpelimus, Dryops, Cercyon....)
Kolega byl v Kravařích a tam je to pod vodou a teče tam řeka, v místě kde byl náplav nenašel, ale použil metodiku jak píše Vindobon a brouky oklepával z vegetace vyčnívající z vody.

Takže - žádná metodika není na 100% použít co se dá !

[Tomas]

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/ve ... y-40339475

[Vindobon]

V Rakousku je počasí taky hnusné už týden, ale náplav má asi smysl hledat jen u Moravy.

Zdroj: ehyd.gv.at — Pegel Aktuell

[maruska]

Včera v náplavoch Ipľa neďaleko mesta Šahy tisíce exemplárov Coleoptera. Odhadom najmenej 50 rôznych druhov, najhojnejšie pochopiteľne Carabidae a Staphylinidae, ale hojne i Chrysomelidae (okrem iných druhov stovky ex. Chrysolina staphylaea), koprofágne Scarabaeidae (najmä Onthophagus, ale tiež Copris lunaris), Silphidae, Curculionidae, Elateridae, atd.

[marion]

Nádhera, já jsem zachytil slušnější náplav v neděli v Zábřehu-u Dolního Benešova, jinak už bylo pozdě, v tom teple se to rozlezlo. Včera v Kravařích už byly některé náplavy zcela vyschlé. Ten odhad 50 druhů je velice podhodnocený, podle mně u nás bylo jen cca 50 druhů drabčíků, střevlíčků trochu míň ostatní jednotlivě (např.Scarabaeidae-Oxyomus sylvestris, Aphodius prodromus group. určitě prodromus, možná i reyi a consputus - nezkoumal jsem, Onthophagus ovatus group. asi joannae, Onthophagus coenobita)

[prosektor]

Já si udělal o víkendu prosev minináplavu na okraji Zlína, nečekal jsem nic zvláštního. Vylezli hlavně polobrouci, Dryops ernesti, Eucinetus. Zajímavý byl pro mě krasavec na fotce, nechytám ho moc často.

A jak dopadli ostatní náplaváři?

[Hali+]

Edo, toho v Polabí vídám v noci s čelovkou, leze po kmenech nebo častěji po větvích usychajících listnáčů. Nejčastěji poblíž nějakých chorošů.

[bozapetr]

dacne bipustulata

https://www.zin.ru/animalia/coleoptera/eng/dacbipkm.htm

[OndraK]

Hoši, jste s determinační vedle. Zkuste to ještě jednou

[marion]

dacne má výraznější paličku a taky myslím nemá ta běžná skvrnu před koncem krovek,
vždyť tam má pod fotkou jméno nebo to neplatí?