Berlese - Tullgrenův přístroj

[Pepa]

Jo ta topná folie by nemusela být špatná, ale chce to znát parametry (příkon, výkon), a jaká teplota se od toho dá čekat, tedy maximální, regulace se dá dodělat. V každým případě by to muselo být v přímém těsném kontaktu s plechem, ale ne přilepené, kvůli tepelné roztažitelnosti, ale to jsou už jen detaily s kterými si šikovný kutil poradí.

[Adam]

Pepa: napadlo mě tu fólii nějak meandrovitě nařadit napříč kýblem, jakoby ten detrit rozkompartmentovat a urychlit tak prohřívání.

Marion: V nouzi je dobrá plachta na přední kapotu auta. Nemusíš ležet na hrbolaté silnici, brouci jsou líp vidět a nepojdou tak rychle.

[krep]

Roman Borovec to sype na rozpálenou silnici....prej taky krásně běhaj. Ovšem nejlepší je vybrat silnici málo frekventovanou.

Taky to někdy používám, ale pozor, měl jsem možnost se tím bavit v jižní Italii na pláži a platilo to bez výhrad pro nosatce, colydiidy....ale spousta střevlíčků, drabčíků a obecně "vlhkomilných málo chitinovaných brouků" to nestíhala, pozoroval jsem je, jak se rozběhli a po několika krocích v tom teple zcepeněli, ani nestihli vyběhnout z detritu na volnou plachtu

Jj, též jsme to zkoušeli na pláži v Bosco Pantano, opravdu někteří zašli na tepelný šok dříve než vylezli

[papilio]

Zkuste prohledat www.conrad.cz .Koupil jsem tam topnou folii cca 20x30cm.

[tomak]

Našel jsem na netu tuhle fotografii a zadal mému kamarádovi truhlářovi k výrobě. Připadá mi to jako vynikající nápad - baterie BTE, 1l květináče s odříznutým dnem a přilepenou perlinkou, plastové trychtýře z Ikei a halogenové 5W/12V žárovky, každá s vlastním vypínačem. Květináče se dají jednoduše uzavřít kusem punčochy, aby nevylézaly brebery vrchem (zvlášť na blechy z krtčích hnízd jsou manželka a pes alergičtí . Celkem budu mít polici na 20 ks květináčů (limitované nejsilnějším 12V transformátorem, který jsem sehnal - 105W)

[krep]

To vypadá zajímavě.

[Hali+]

Takto postupuji u každého prosevu - promíchávám. Není to z mé hlavy, poradil mi to Ivoš Jeniš, a od té doby prosevy dělám jen tímto způsobem. Mám podobné poznatky jako Marion, co se týká opětovného vylezání brouků z promíchaného posevu. Myslím, že jsem to někomu už vykládal, asi Adamovi, Brestovi.

Ano, ale buďme přesní kvůli autorství. S tímhle začal jako první svého času Rosťa Fornůsek. Nasypal do eklektorů, nechal den, dva a pak už každý den vysypával, promíchal a opět vracel do eklektoru. Kdo vyzkoušel tak potvrdí, že toho vyleze mnohem víc než normálně. Ale zároveň také potvrdí, že je to dost pracné. I tak tomu už léta říkám "Fornůskova finta".

[míra z.]

Opravdu nevím přesně, kdo to vymyslel, ale protože Rosťa a Ivo byla svého času silná dvojka, tak to asi pochází opravdu z dílny jednoho z nich. Docela možná, že se o ten "patent" zasloužili oba.

[Hali+]

Rosťa jeden čas i eklektory vyráběl...
I když to byl hodně svérázný človíček, tak škoda že už sbírá jinde...

[Radim]

Promíchávání substrátu v eklektorech je určitě hodně důležité, viz dva články...

[Renda]

Rosťu bohužel neznám, ale o téhle fintě mi vyprávěl Ivan Löbl, který ji dlouhá leta využívá - a to je nějaký frajer na prosevy - však je to taky vidět na sbírce v Ženevě

[Hali+]

Jj, možná na to nezávisle přišlo víc lidí. Každopádně to až překvapivě dobře funguje.

[bozapetr]

když jsem měl čas a prostor, tak jsem používal plastové misky 30 na 30 , výška 15cm s mírně skosenými boky... na to jsem dal nahoru upravené pletivo 5x5 mm oka. upravené bylo tak, že to vlastně byla ,, miska ,,  29 x 25 , výška 2 cm, která držela ve vrchní části plastové misky.... na to jsem pak dával substrát do výšky +- 3 cm ... na dno misky pak mokrý hadřík ... misku jsem zakryl monofilem ... vyleze fakt vše tak do 5 ti dnů ... a určitě promíchat a denně ... metoda je skvělá, leč pracná - jestli někdo taháte kila prosevů, tak to nedělejte - to by jste si museli koupit misek 100 ... 
a aby to bylo ještě pracnější , tak jsem po slabém proschnutí ten prosev prosil na tom pletivu 5x5 znova, hrubý jsem oddělil a navíc ještě prosil ten znova prosátý substrát jemným sítkem a oddělil tak prach ... musím říct, že fakt vyleze vše ( nebo téměř ) ... ten prach si myslím oddělit je důležitý, protože pro úplné mrňky může být - podle mně - někdy nepřekonatelný, zvláště když se ,,zabetonuje ,, seschnutím ... ale to je jen můj postřeh  
a dodám ještě pro mariona - prach jsem prosíval na velmi jemném sítku na mouku a i tak se na prosátém prachu objevovali mini drabčícci a ,,topili,, se v nem 

[Renda]

jaspě prosev tahat domů má smysl jen když ho máš tuny nebo je venku hnusně a nebo na to prostě není čas, obráceně když venku paří sluníčko, není nic jednoduššího než vyndat bílý ubrus rozprostřít prosev a dát si k němu kafe či cigárko ....dle libosti. Používám někdy i agresivní metodu s "rozhejbáním" prosevu Reidem či něčím podobným....

[tomak]

Našel jsem na netu tuhle fotografii a zadal mému kamarádovi truhlářovi k výrobě. Připadá mi to jako vynikající nápad - baterie BTE, 1l květináče s odříznutým dnem a přilepenou perlinkou, plastové trychtýře z Ikei a halogenové 5W/12V žárovky, každá s vlastním vypínačem. Květináče se dají jednoduše uzavřít kusem punčochy, aby nevylézaly brebery vrchem (zvlášť na blechy z krtčích hnízd jsou manželka a pes alergičtí . Celkem budu mít polici na 20 ks květináčů (limitované nejsilnějším 12V transformátorem, který jsem sehnal - 105W)

Podle prvních testů je 5W na hraně. Musím koupit druhé trafo, předělat rozvody a dát 10W žárovky!

[marion]

kolega mi kdysi doporučoval staré klasické žárovky 25 W

[tomak]

Zkouším nové a nově vymyšlené terénní vybavení. Protože bez extraktorů jako je BTE nebo Winkler se neobejdu, pokud si nemůžu donést prosevy domu, vyzkoušel jsem několik přenosných typů:
(1)Fromm Funnel (dával jsem tady o stránku dřív pdf s návodem na výrobu, dva 1/2 L kelímky a pletivo), (2) klasický Winkler od Kabourka (Pletivové sáčky v plátěném pytli - modifikace Moczarski - Tullgren), (3) BTE z tvrdšího papíru (prostě trychtýř z kladívkové čtvrtky, v 1/4 výšky síťka - návod z internetu), (4) plátěný kuželový sáček se síťkou ve dně (podle Smetana: Drabčíkovití), (5) jednoduchá konstrukce z přestřižené PET lahve (http://img.docstoccdn.com/thumb/orig/126009648.png). Všechny pokusy byly bez použití tepelného zdroje bez . Chytat jsem nebyl, ale mám zásobu štírků na zahradě v kompostu - Chelifer cancroides. Od každého typu jsem udělal dva extraktory, dal do nich 1/2 litru terarijního kokosového substrátu (absolutně štírků prostý) a 5 Cheliferů z kompostu. Tady je výsledek po 5 dnech:
1 - 5 + 5 ks, tedy výtěžnost 100%
2 - 3 + 2, výtěžnost 50%, ani jeden nedoputoval do sběrací lahvičky, courali po plátně vnějšího pytle, kam se poděli ti zbylí, ví Bůh
3 - 1 + 2, výtěžnost 30%, na jednom se papír skoro rozpadnul a zbylé štírky jsem nenašel, snadno z toho zdrhnou
4 - 3 + 1, výtěžnost 40%, příliš rychle vysychá, další dva štírky jsem našel běhat po pytlíku, zbytek zůstal v substrátu
5 - 3 + 4, výtěžnost 70%, + jeden štírek pobíhal po povrchu
Statistická významnost pokusu není nijak významná, ale ukazuje, že konstrukce z kelímků a PET flašek je pro terénní použití asi nejvhodnější. A petky nebo kelímky od Coca Coly se dají sehnat skoro všude, jen stačí si vzít z domova kousek drátěného pletiva nebo perlinky a nůžky.

[marion]

Moc zajímavé, tohle jsem chtěl vyzkoušet už hodně let, prostě dát do substrátu definovaný počet brouků a zjistit kolik ji vyleze. Ty úspěšné metody mají jedno společné-hladké stěny, čekal bych, že mezi první a poslední nebude rozdíl. Problém vidím v tom, že běžný prosev se takhle vybírat nedá, je to spíše záležitost maloobjemového množství materiálu, mně se vejde do přenosných eklektorů odhadem cca 5 litrů detritu, do dvou velkých přenosných klidně 20 l detritu (tam dávám hlavně náplav sbíraný z vody, který neprosívám, ale nastrkám tam celý objem-prosev vzhledem k vlhkosti nemá význam), ale stálo by možná zato vymyslet kombinovaný obal-horní dvě třetiny prodyšné plátno a dolní třetina jsoucí do zůžení materiál hladký -třeba přišít-přilepi velký cedník na plátno. Moc zajímavé a inspirativní téma. Jinak já jsem si pořídil 3 velké trychtýře průměru cca 26-30 cm, do nich vložil kruhovou síťovinu vystřiženou ze starého kancelářského koše na papír a na trychtýř do záhybu přivázal válec s prodyšného plátna-možná je tady někde na foru fotka-tam ale dávám menší množství materiálu tak do půl litru.

[tomak]

Osobně si myslím, že je to způsobeno vysycháním shora. U těch tří s horšími vysledky je prosychání i z boku. Já dělám normálně 1l vzorky, radši víc z několika blízkých míst, z cca 1m2, aspoň mám přehled o četnosti. Z dutin málokdy proseju víc jak litr a ze skalních štěrbin ani to ne. Domácí BTE (podle fotky výše) mají litrový kontejner. Mám zkušenost, že výtěžnost z větších kontejnerů je mizerná i při promíchávání substrátu. Naopak, bez promíchávání, jen pomalým prosycháním shora je výtěžnost na štírky nejlepší. Totéž platí pro prosevy z hnízdních dutin hlodavců a krtků. Pokud je substrát z hnízd jen natahaná tráva, přidávám mírně vlhký kokosový substrát. I s blechama je to podobné

[Damiel]

Zdravím,
byl bych vděčný za vaše fotografie, návody, nápady nebo to co používáte při výběru broučků z prosevů při větším objemu materiálu.Stále používám způdob zahřívání na plotýnce.Bohužel z uspory času bych rád používal nějaký eklektor.