Doletové vzdálenosti brouků

[borůvka 2]

V předloňském roce jsem si koncem března dovezl na zahradu několik čerstvých silnějších dubových větví ( tloušťka do 10 cm ), které silničáři ořezali u silnice z doubků starých kolem 10 let, vzdálenost nejméně 1 000 m. Koncem května na větve začali naletovat Plagionotus arcuatus, které jsem do té doby nikde v širším okolí nezjistil. V okolí složených větví jsou jen ovocné zahrady, nejbližší duby, kde by mohl Plagionotus být, jsou přímou čarou vzdálené kolem 700 m. Odhaduji tedy, že je to nejbližší doletová vzdálenost Plagionotusů, ale může být i delší. Jak brouci našli na takovou vzdálenost dřevo vhodné ke kladení ? Má někdo podobné zkušenosti s nějakými druhy ?

[Hali+]

Je to tedy jen můj názor, ale brouci mají v podstatě dvě varianty šíření (pominu-li pravidelnou migraci baboček, monarchů apod.):
a) buď aktivně hledají (především nejspíš podle čichu)
b) disperzí (tj. přeloženo zhruba jako "náhodný rozptyl")
Případně možná kombinací obou.
U druhů vázaných na konkrétní živnou dřevinu bych předpokládal, že ji aktivně hledá jen samice (čichem?), protože potřebuje naklást. Samec nepotřebuje hledat dřevinu, určitě mu stačí aktivně hledat samičí feromon. Takže bych možná otázku kolegy Borůvky 2 trošku doplnil - jak hledají živnou rostlinu samice...?