druhy létající na světlo

[Hali+]

Mám dotaz. V pátek mi poprvé přiletěli dva Corticeus linearis na UV. Na lokalitě, kterou mám hodně dobře prolovenou a nikdy jsem je tam neviděl. Ale tentokrát jsem měl postavené plátno přímo pod takovou prosychající borovicí na otevřené pasece. Jak je to s chytáním tohoto druhu na UV? A jak s létáním, létá přednostně jen na krátké vzdálenosti? Nikdy jsem ho zatím na UV nechytil, byť už jsem na té pasece svítil mnohokrát, ale vždy tak ve vzdálenosti 20-50 m od té borovice. Zajímám se o letuschopnost jednotlivých brouků. Třeba u páchníků se v literatuře uvádí krátké přelety v metrech až desítkách metrů (s ojedinělými případy v rámci stovek metrů), ale jak tomu je u malých druhů, které není možno označkovat a provádět retrap? Věnujete se tomu někdo?

[Vindobon]

Hali+, nevím jak daleko lítá Corticeus. Se svícením mám spíš skromné zkušenosti, nicméně obecně bych řekl, že čím tepleji, tím víc přiletí nejen kusů, ale i druhů, a potemníky jsem vždy vnímal jako skupinu, která lítá na světlo jen když je opravdu teplo, a i v rámci potemníků jsou druhy, které lítají mimořádně nerady. V Americe například žije Bolitotherus cornutus, jehož schopnost letu byla mnoho let předmětem spekulací: Na jedné straně se vycházelo z předpokladu, že musí umět létat, protože žije na stromových houbách (podobně jako u nás Bolitophagus), které mají krátké bytí a bývají od sebe hodně vzdálené, na druhé straně ho ale nikdy nikdo letět neviděl. Až to komusi nedalo a - doufám, že si vzpomínám dobře - naházel několik desítek nebo snad stovek kusů do uzavřené nádoby, postupně zvyšoval teplotu a nakonec dosáhl toho, že se opravdu jeden kus uvolil roztáhnout krovky a vznést se do vzduchu. Mám pocit, že jsem to četl v příspěvku Standy Bečváře v té knížce o hmyzu od Kovaříka a kol., ale nemám ji teď po ruce (Kovařík F. et al. 2000: Hmyz: chov – morfologie, Nakladatelství Madagaskar, Jihlava).

Pokud jde o (přinejmenším středoevropské) podkorní druhy rodu Corticeus v chodbách kůrovců v jehličnanech, tak ty sotva budou konkrétní kus dřeva obývat déle než několik měsíců nebo maximálně jeden rok. Tam bude poměrně rychlá sukcese a dost úzká vazba na ty kůrovce, kteří se vyvinou během týdnů až měsíců. Některé druhy Corticeů se v poslední době odumíráním borovic i smrků zjevně hodně namnožily no a jestli navíc tito brouci neradi lítají, tak bych z faktu, žes je na "profláklé" lokalitě měl na světle poprvé, nevyvozoval žádné převratné závěry. V podstatě odpověď vyplývá už z toho, že ti přiletěli jen dva — má-li ta borovice tu správnou "zralost,", musí jich v ní být spíš stovky než desítky. Asi lítají neradi a/nebo jen na krátkou vzdálenost.

Jinak co se týče schopnosti disperze, tak například Ips typographus byl zkoumaný jak pomocí "beetle-flight-mill", tak obarvením kmenů, ze kterých se líhli, a chytáním obarvených jedinců do feromonových lapačů. Jsou tedy metody, jak změřit letuschopnost i drobných hmyzů, ale nevím, zda takto už někdo zkoumal nějaké potemníky.

Letuměrný mlýnek s přilepeným krascem ("bettle flight mill") (zdroj: https://entomologytoday.org/beetle-flight-mill/)

Smrkové kmeny s lýkožroutem, obarvené za účelem označení vylétajících jedinců. Brouci jsou následně chytáni do feromonových lapačů, umístěných v různých vzdálenostech a identifikováni na základě barvy, uvízlé v ochlupení. Zdroj: Schrittwieser P. (2015): Phänologie und Ausbreitung des Buchdruckers (Ips typographus L.) an einem nordexponierten Hang der Tuxer Alpen in Tirol. Masterarbeit, BOKU-Wien.

Schrittwieser-2015-Ausbreitung-Ips-typographus-Tuxer-Alpen.pdf

(5.04 MiB) Staženo 369 x

[Hali+]

Moc děkuji za článek Petře!
I když u jiných skupin než u kůrovců bude metoda barvení polínek jen stěží použitelná, muselo by se jich barvit spousty, bude v nich jistě mnohem méně potemníků než kůrovců a statisticky by to asi bylo neprůkazné.
Ano, chytil jsem jen dva kusy, bylo příliš větrno a brzy jsem to zapíchl, bralo mi to plátno. Ale také předpokládám, že jich musí být v koruně spousty. Tvá dedukce, že se i dosud relativně "vzácnější" druh namnožil v souvislosti s usycháním borovic v celém Polabí, je zajímavá. A skoro bych řekl, že nejspíš správná, jen by to bylo obtížné potvrdit. To se asi uvidí časem, až se začnou nálezy takových druhů hodně množit. Možná se ten druh šíří jen přeletem na krátké vzdálenosti, z jednoho kmene borovice na druhý. A vzhledem k tomu, že nyní nachází spousty vhodných borovic, tak se asi šíří. Dřív mohl být na lokalitě v počtech pod reálnou prokazatelností v terénu běžnými entomologickýcmi metodami.

[bozapetr]

velmi zajimave cteni,diky petre

hali+ - 6 let na balkon ani jeden, letos kolem 20-25 ks ... od konce cervna do pulky srpna ...hlavne kdyz jeste nebyla uplna tma, pri vyssi teplote....jak slanteplota dolu ani tuk...mam pred domem +- 30 m 5 jehlicnatych stromu, lehce osychaji

[Vindobon]

U Corticeů by to barvení polen mohlo narážet i na to, že nemají skoro žádné ochlupení, a je otázka, zda by na nich ulpělo dost barvy. Ale na specielně sestavený miniaturní letuměrný mlýnek by se možná i Corticeus dal přilepit.

Jinak to barvení polen vypadá pěkně, ale já u toho jednou či dvakrát byl a žel musím říct, že práce je to škaredá. Ten barevný nanoprášek se dostane všude a už tam zůstane, takže ochranné skafandry na jedno použití, roušky, brýle a určitě to neroztírat za větrného počasí. Údajně nezatěžuje životní prostředí, nicméně pro náhodné kolemjdoucí to asi musí být šok, narazit v národním parku na takovéto "moderní umění". :-)

Corticeus linearis nikdy nebyl vzácný, ale je hodně malinký a chce to holt trpělivě a opatrně loupat kůru ze smrkových či borových větví a kmínků s Pityogenesem. Není tak hojný jako ten kůrovec, v jehož chodbách žije, ale když tomu člověk věnuje, já nevím, hodinu, tak se jich deset nebo dvacet dá najít snad na jakékoli jehličnaté pasece vhodného stáří.

[Adam]

Na světlo mi nalétly tyhle druhy:

Diaperis boleti
Bolitophagus reticulatus
Alphitophagus bifasciatus
Corticeus unicolor
C. fraxini
C. longulus
Cynaeus angustus
Eledona agaricola
Tenebrio molitor
Tribolium castaneum
Uloma culinaris
Menephilus cylindricus
Myrmechixenus picinus

Vždycky jen hodně teplé večery.

[Hali+]

Pěkné Adame.
Jasně, čím tepleji, tím víc to létá. Mě by ale zajímalo, z jak moc velké vzdálenosti ty druhy létají. Podle mě převažuje jen pár (desítek?) metrů, dálkové letce lze asi nalákat na UV jen velmi zřídka. Nejspíš je to tím, že běžně brouci létají v koridoru cca 1,5 m nad zemí (viz literatura), ale dálkoví letci budou nejspíš využívat mnohem vyšší letové koridory... A z těch výšek je asi složité je nalákat na slabé UV lampy u země.
V literatuře jsou popsány náhodné nálezy dálkových letců třeba typu Eretes sp., které se povedou obvykle jen jednou za několik sezón svícení, za naprosto speciálních podmínek. Mě se také jednou povedlo chytit brouka rodu Helichus cca 30-40 km od velké řeky, také za vcelku specifických podmínek. Ale kdo ví co všechno musí být splněno, aby se vydali na cestu tihle dálkoví letci...

[Vindobon]

Ono letět je riziko a k letu musí mít brouk důvod, který to riziko převažuje - nedostatek potravy, zhoršující se podmínky na lokalitě, příliš velká konkurence, hledání samice atd...

Hodně se zkoumalo, proč a za jakých podmínek se vydají na cestu vzduchem třeba sarančata Schistocerca gregaria - ta téměř nelétají třeba po několik generací a pak najednou mrak sarančat, sestávající z desítek miliónů jedinců, zakryje slunce a vydá se na cestu dlouhou stovky i tisíce kilometrů.

[Hali+]

Mě ze zkušeností s UV zatím spíš vyplývá, že je velice důležité správně vybrat lokalitu a také dobře umístit světlo. Rozhodně to nefunguje tak, že někam přijdu, fláknu s baterií o zem a tady budu hned svítit, jedno kde, s tím že "oni si přece doletí"... Ani omylem!
Je to hodně podobné prosívání, taková trochu alchymie. Taky musí člověk vědět co hledá a co přesně a kdy naprosívat. Stejné to bude i se světlem. Řada špeků přiletí (samozřejmě za splnění teplotních a dalších povětrnostních podmínek) jen když jsem blízko místa kde žijí a zvolím lampu vhodného světelného spektra. Podle mě svícením "proberu" jen vzdálenosti do několika desítek metrů od světla, rozhodně ne dál. Tzv. "dálkoví letci" jsou na plátně jen takovým náhodným svátkem.
Prostě u všech metod se musí nejprve popřemýšlet co vlastně chci nachytat. Jinak je to jen obyčejná loterie s nepodstatnými a hlavně náhodnými úlovky, ztráta času.
Třeba u Clambidů, když propásnu dobu smrákání, tak už vlastně ani nemusím dál svítit a můžu jít domů. A někteří brouci, třebas takový Serropalpus barbatus, nepřiletí dřív než cca v 22:30. Člověk může svítit přímo u klád kde pobíhají a kladou, ale počátkem večera prostě nemají zájem létat a věnují se páření, kladení atd. A pak najednou úplně změní chování a začnou létat. Jsou to zajímavé věci...

[Vindobon]

je velice důležité správně vybrat lokalitu

To je bez diskuze. Jako princip to lze ověřit pomocí totožných světelných pastí, nejlépe několika naráz, a pak porovnat spektra přilétnuvších druhů. Dám-li například jednu takovou past mezi větve koruny dubu, spadlé nějakých pár týdnů předtím, a druhou na louku vzdálenou 70 metrů, tak v první pasti budou desítky Exocentrus adspersus a ve druhé budou dva, pokud tam vůbec nějaký bude.

[bozapetr]

premyslim nad tim,co pisete,panove. a vzpominam,co mi tady na balkon mezi panelaky lita. jedna skupina jsou brouci z tech par stromu,co tu pred domem mam-nosatci,kurovci,podkorni potemnici. pak ale jsou vodnaci. voda na stovky metru daleko. pak treba strevlicci-ti asi litaji za potravou?!? pak treba vim, ze na poli 150 m ode mne roste kukurice, protoze tu lita kukuricna mandelinka. jeden rok nekde asi poblize mel nekdo asi psi granule, lital ryzovy bostrichid... jsou to zajimave veci, co pisete a diky za vase zkusenosti ... co vsak jsem nikdy nepochopim asi jsou ta spektra ... v cem jsou asi pro jednu skupinu tak lakava a pro druhou zase jina spektra ...

[Hali+]

Voďáci jsou úplně extra skupina. Heteroceridae a klešťanky často udělají na plátně úplnou polévku.
1) Musí prostě v létě přelétávat, když jim vyschne biotop. Ale jen některé druhy, obvykle ty běžnější. Ti vzácnější (často bezkřídlí) se naopak zahrabou.
2) Řada druhů má v období po vylezení z kukly fázi, kterou bych se nebál nazvat disperzní. Prostě jsou immaturní, lehcí, prázdná střeva, prázdné balastní nádrže a tak se jim skvěle letí. Navíc se líhnou ve velkých počtech, tak zároveň hledají nové biotopy a vyhýbají se tím vnitrodruhové konkurenci.
3) Voďáci asi budou mít nějaké pevně dané letové koridory, možná že fungují na lokalitě i řadu let. Mám-li plátno v koridoru, budou se mi celý večer na plátně neúnavně vrstvit další a další přilétlí... Ale kupodivu stačí plátno o kousek posunout a orientovat světlo jiným směrem a najednou taky mohou za celý večer přiletět jen jednotlivci. Už jsem to zažil několikrát, když nás svítilo víc na jedné lokalitě. Skoro mi to někdy přijde, že na plátno nepřilétají jen za světlem, ale že je tam možná jen dotlačí okolní vířící dav a do plátna prostě jen narazí.
.
Spektra, přesněji vlnové délky, jsou hodně důležitá věc a zatím je kolem nich hodně neznámého... Oko různých druhů hmyzáků je citlivé na jiné vlnové délky. A navíc některý hmyz asi bude širokospektrální a jiný úzce spektrální... To je na dlouhou debatu a stejně bychom se neshodli, opublikovaná bádání zatím jsou jen velmi sporá...
Jak je to u mandelinek a nosatců nevím, ty já nedělám. Ale zcela určitě budou mít řadu dalších libůstek...
Mám ale jednu žertovnou vsuvečku. Udělal jsem si doma na koleně UV LED lampu. A asi za týden jsem si koupil v podstatě stejnou, ale originál v krámě. Obě by měly mít diody stejného typu, jen od jiného výrobce. Ale když se lampy rozsvítí vedle sebe, tak i nedokonalé lidské oko lehce pozná, že jedna svítí více bledě modře, kdežto druhá je výrazně sytě modrá... A některý hmyz na plátně víc létá na jednu a jiný na tu druhou...
Stejná situace je u vysokonapěťových katodových UV trubic. Jedny mají převodník na 600V, jiné na 540V, další na 520V, 480V ale některé dokonce na 720V. Navíc jsou některé v tenkých trubičkách, jiné v tlustých, výrobců bylo spousta. Takže když jich na plátně používáte víc, tak prakticky každá svítí jinak a každá přitahuje něco jiného, když si toho všímáte.

[Adam]

Mě by ale zajímalo, z jak moc velké vzdálenosti ty druhy létají. Podle mě převažuje jen pár (desítek?) metrů, dálkové letce lze asi nalákat na UV jen velmi zřídka.

Poslední roky svítím hlavně před barákem, na parkovišti vedle auta v satelitu rodinných domků. Všechny ty potemníky, co jsem psal, mám (nejen) odtud. Ale ono sem lítá kdeco a kdoví odkud. Třeba nejbližsí borovice máme nějakých 700 m vzdušnou čarou přes ladem ležící ruderál a kasárna. Přesto ti Corticeus nebo Arhopalus doletí. Nejbližší vlhčí místa jsou pak daleko 1,5 km a přesto se v hodně teplých večerech objeví i Chlaenius tristis, různí jiní vlhkomilní střevlíčci, Bagous, Bledius...
Lítají ti Pse a Scy? Mně maximálně jednotlivě, ačkoliv jsou kolem sesmýkatelní ve větším množství. Pořád jsem nenašel správné spektrum.

[Hali+]

Poslední roky svítím hlavně před barákem, na parkovišti vedle auta v satelitu rodinných domků. Všechny ty potemníky, co jsem psal, mám (nejen) odtud. Ale ono sem lítá kdeco a kdoví odkud. Třeba nejbližsí borovice máme nějakých 700 m vzdušnou čarou přes ladem ležící ruderál a kasárna. Přesto ti Corticeus nebo Arhopalus doletí. Nejbližší vlhčí místa jsou pak daleko 1,5 km a přesto se v hodně teplých večerech objeví i Chlaenius tristis, různí jiní vlhkomilní střevlíčci, Bagous, Bledius...
Lítají ti Pse a Scy? Mně maximálně jednotlivě, ačkoliv jsou kolem sesmýkatelní ve větším množství. Pořád jsem nenašel správné spektrum.

S "dřevákama" je to složité... Ano, stromy mohou být vzdálené, ale v obcích stačí, aby si soused zrovna přivezl fůrku dřeva na topení a v podstatě ti mohou létat na plátno kousek "přes plot"... Pořád jsem při svícení nepřišel ani na tu nejjednodušší odpověď, odkud vlastně přilétají... Zkreslí to kde co... Ale jasně, některé druhy mohou přiletět i stovky metrů či kilometrů (třeba šuntovní druhy voďáků).
PSE-SCY přilétají i mě také jen jednotlivě. A jen někde, většinou ti z vlhčích míst. Možná že tam přebírají chování od voďáků, tj. když biotop vysychá, tak přelétávají také. Dřevní druhy v podstatě nemají důvod přelétávat kvůli vlhkosti, uvnitř dutin je vzdušná vlhkost vysoká prakticky stále (mimo těch úplně otevřených). A myrmekofilové nemlich to samé, mravenci si udržují uvnitř pokud možno konstantní teploty i vlhkost aktivním větráním. Otázkou také je, kdy létají. Mě přilétávají až později. Každá skupina to má jinak. Je možné, že by létali třeba až po půlnoci, to se mění spektrum přilétajících druhů. Ale to já obvykle už nesvítím, mě zajímají především soumrační Clambidae.
Včera jsem z čistě pokusných důvodů zkusil chytat při 16°C. A co myslíte že létalo? Klasika, Heteroceridae, klešťanky, Diptera a můry (Cydalima perspectalis & spol.). Jinak ani ťuk, byla prostě kosa. Chytat na UV brouky má smysl jen při teplotách nad 20°C. A čím víc, tím líp.
Ještě k těm střevlíčkům. Podle mě mají odlišné strategie než ostatní a liší se tak jako třebas "voďáci" (s.l.). Střevlíčci aktivně mění stanoviště, a to dost často. Podle mě přeletí, vyžerou to na co se specializují a zase přeletí o kus dál. Jsou to vesměs dravci (nebo žerou semínka) a nemohou být na jednom místě dlouho, chcípli by hlady když by si vyžrali kořist (nebo semínka). Bude to něco jako třeba u rodu Carabus, který také pořád někam pádí (jen teda nelétá a tak musí pěšky). Rozhodně si nemohou hlídat nějaký svůj rajón (teritoriální chování), musí stále migrovat za potravou.
Ještě zajímavý článeček, byť o savcích. https://www.osel.cz/3323-jsme-jako-ovce.html

[bozapetr]

ad Adam - pokud te to zajima,mi na balkon v 4 p. na sidlisti pravidelne prilita jen jeden druh pselaphida. kdyz je fakt teplo, nefouka tak i 3-5 ks za vecer... ale cele ty roky jen ten jeden druh ... cely rezavy

[borůvka 2]

Brouci mi létají při teplotě aspoň 18°C a bezvětří. Odonteus i kolem půlnoci, lepší střevlíčci od 23 až do 01,30 hod. Např. Saperda carcharias, S. perforata nebo Obrium cantharium kolem 300 m, Gyrinus, Chlaenius tristis, Ch. vestitus, Dolichus halensis, Gasterocercus nejméně 600 m a třeba Acanthocinus griseus, Arhopalus rusticus nebo Corticeus nejméně 1 900 m. Halogen 250 W ze sítě.

[Hali+]

Dobře, ale jak jsi k těm číslům dospěl...?
Předpokládám, že brouky neznačkuješ a neprovádíš retrap.

[borůvka 2]

Podle nejbližších biotopů a živných dřevin zmíněných druhů, mezi nimi a světlem žádné takové druhy nerostou, v cestě je jen zatravněná zahrada s ovocnými stromy. Obě Saperdy i Obrium - topoly, Chlaeniusové - mokřady, Dolichus, Polistichus - pole, Acanthocinus griseus, Arhopalus - borovice (smrk), Gyrinus - rybník, tůňka, potok, Gasterocercus, Curculio elephas - duby. Měřeno vzdušnou čarou podle mapy, světlo umístěno 10 m nad zemí s výhledem do volné krajiny ( přes 1 zahradu ).

[Hali+]

Ano, vypadá to logicky. Ale ještě to nepotvrzuje, že tu vzdálenost uletí. Např. mohou náhodně létat řadu dní po okolí a když jsou poblíž světla, doletí už poslední noc jen ten zbytek. Tudíž to může být výrazně menší vzdálenost. Nebo soused přivezl nové dřevo do krbu a někteří dřeváci se z něho mohou líhnout. A nebo naopak létají z kilometrů... A nebo... A nebo...
Je to fajn do diskuze a vedu to v patrnosti. Ale bylo by potřeba vymyslet nějakou "publikovatelnou" metodu. Tohle prostě budou vždycky jen dohady, nic proti Tobě. Samozřejmě, více či méně přesné dohady...

[Hali+]

...
Lítají ti Pse a Scy? Mně maximálně jednotlivě, ačkoliv jsou kolem sesmýkatelní ve větším množství. Pořád jsem nenašel správné spektrum.

Adame, včera mi přiletěl tenhle druh. Bohužel Ti to teď nemám čím pořádně vyfotit, tak jsou to dva provizorní obrázky téhož...
Přiletěl mezi 19:30-20:30, 24-21°C. Takže možná že létají víc v soumračné fázi? Kdo ví.