Metody sběru

Otázky a odpovědi pro začínající entomology - nebojte se zeptat na cokoliv
Petr M.
Administrátor
Příspěvky: 271
Registrován: 29 dub 2010, 12:03
Bydliště: Česká Kamenice

Metody sběru

Příspěvek od Petr M. » 05 kvě 2010, 17:57

Starý příspěvek od Honzy:

Individuální sběr
Individuální sběr je sběr bez použití speciálních pomůcek. Při tomto sběru můžeme využít všechny své znalosti a prohlížet nejrůznější místa na kterých se hmyz vyskytuje.
Pravděpodobně nejčastějším způsobem je sběr brouků pod kameny, větvemi, kusy kůry, padlými kmeny apod. Prohlížíme jak místo pod předmětem, tak i jeho spodní stranu. Obracíme kameny na okrajích polí, podél polních a lesních cest, na stepích, skládkách atd. Plochých kamenů můžeme s úspěchem používat jako pastí. Položíme-li jej např. na hromadu kompostu či trusu, můžeme pod ním za několik dní najít druhy, které pod kamenem hledají úkryt. Umístíme-li kámen např. na mraveniště, a to jak do jeho okrajových partií tak na vrchol, po několika dnech pod ním můžeme sbírat myrmekofilní druhy, kterým kámen poskytl přirozený úkryt. Je možno tak nasbírat myrmekofilní druhy, které je jinak možno zjistit především v průběhu zimy, kdy se koncentrují hluboko v mraveništi.
Především na stepích, nebo na okrajích polí rozhrabáváme trávu, drny nebo hlušinu a pod ní hledáme ukrytý hmyz. Vhodné je trávu vytrhávat a holá místa pozorně prohlížet. Opět nám pomůže, když obnažené místo lehce udusáme rukou. Tím je hmyz nucen opustit úkryt. Dbáme však na to, abychom nepoškodily vzácné a chráněné druhy rostlin.
Při exkurzi na lokalitě prohlížíme osluněné listy různých stromů, keřů, nebo bylin, kmeny poražených, nebo padlých stromů, hledáme i volně pobíhající hmyz po zemi, vhodné jsou především lesní a polní cesty, volné a obnažené plochy v travnatých biotopech atd.

Prosívání
Prosíváním získáme především terestricky žijící druhy, resp. druhy muscikolní, humikolní, nidikolní, a také druhy ze stromového a keřového patra, které se dostaly na zem např. při silném větru.
Prosívat se dají prakticky veškeré organické materiály na které při exkurzi narazíme. Prosívat je možno v průběhu celého roku. Nejbohatší jsou však prosevy především v jarních a podzimních měsících, kdy je dostatek vlhkosti. Můžeme prosívat například zastíněné lesní prohlubně, větší porosty mechu, hlubší vrstvy listí, větší kupy sena, či slámy, shnilé stromy, houby, výkaly apod. V letním období, při déletrvajícím suchu, hmyz hledá vlhká místa a tam se zdržuje. Můžeme především prosívat malé, či větší pařezy jejichž podzemní část podléhá hnilobným procesům. Ve vyprahlé krajině můžeme také hledat hluboké lesní prohlubně, zastíněné břehy větších, či menších toků atd.

Sklepávání
Touto metodou sbíráme hmyz žijící v keřovém a nižším stromovém patře. Jde o hmyz, který se zde vyvíjí, nebo je zde jen náhodně. Pro sklepávání potřebujeme sklepávadlo , které je v nabídce entomologických firem, případně si jej můžeme vyrobit svépomocí. Jde většinou o plátno rozprostřené na koncích, do kříže spojených trubek, či tyčí – tzv. americké sklepávadlo. Použít také můžeme sklepávadlo deštníkovité – plátno rozprostřené na konstrukci deštníku, nebo síťové – jde o pytel z tkaniny umístěný na kruhové konstrukci, blízké smýkací síti avšak s větším průměrem.
Sklepáváme větve stromů, keře i nižší rostliny, včetně suchých větví. U stromů a keřů je vhodné, aby bylo sklepávadlo co největší (délka strany plátna 100 a více cm). Sklepávadlo umístíme pod větev a tvrdší větví, nebo gumovou paličkou udeříme krátce a prudce do větve, nebo kmínku. Vhodné je udeřit 2x ihned po sobě. Řada druhů se drží silněji, jiné se zachytí cestou do sklepávala např. listu, či větve. Při sklepávání je nutné sklepávadlem neustále třást, abychom hmyzu znemožnili rychlé opuštění plátna. Dbáme však na to abychom rostliny sklepáváním nepoškodili. Sklepávat můžeme prakticky každý strom, nebo keř.
Při sběru fytofágního, nebo florikolního hmyzu (nosatci, mandelinky apod.) hledáme živné rostliny jednotlivých druhů a ty sklepáváme. Jde většinou o byliny. K tomu nám postačí i menší sklepávadlo popř. síťka.
Sklepávat můžeme od jara do podzimu, přičemž především jarní období je na klep velmi bohaté. Nejlepší je sklepávat v dopoledních, podvečerních a nočních hodinách, před bouřkou, nebo po ní. Bohaté úlovky jsou např. při sklepávání konifer, kvetoucích stromů, nebo keřů. Velmi zajímavý je sklep větví, které jsou nad vodní hladinou, nebo např. nad hromadou kompostu.

Smýkání
Smýkáním získáváme hmyz sedící na bylinách, nebo menších stromech a keřích. Smýkat můžeme v průběhu celého vegetačního období.
Pro sbírání hmyzu žijícího na bylinách používáme nejčastěji smýkadlo. Skládá se z rámu (rám je silnější než u síťky na motýly) a pytle (tvar rámu může být např. kruhový, i trojúhelníkovitý apod.), jehož délka se rovná asi dvojnásobku šíře rámu. Pytel je nejčastěji ušit z bílého plátna, nebo monofilu. Při smýkání tužší, nebo trnité vegetace je vhodné pytel chránit. Osvědčuje se především druhý, silnější pytel, který chrání jemnější tkaninu a je upevněn na stejném rámu. Švy pytle se nesmějí třepit, proto jsou prošité dvojitě.
Smýkací pytel i s rámem připevníme na tyčku sloužící jako rukojeť tak, aby se nám při smýkání nezavírala, ani neotáčela. Smýkačku držíme před sebou a máváme jí sem a tam kolmo na vegetaci a při tom opisujeme pomyslnou osmičku. Velmi důležité je síťkou neustále mávat, i když právě nesmýkáme, protože hmyz se jí snaží rychle opustit.
Smýkáme na loukách, stepích, na okrajích polí, na skládkách, podél cest, na ruderálech, přičemž nejvíce hmyzu se zdržuje v podvečerních a nočních hodinách na bylinách rostoucích na podmáčených loukách, v bažinách, nivách řek a potoků, v pobřežních porostech apod.
Pokud smýkáme lokality s výskytem vzácných, nebo chráněných druhů rostlin, smýkáme co nejopatrněji. Nasmýkaný materiál můžeme vybírat přímo na místě, nebo jej umístit do plátěného sáčku a vybrat pomocí xeroeklektorem (viz. Výběr hmyzu z nasbíraného materiálu). Nejvíce hmyzu se zdržuje na vegetaci v dopoledních, podvečerních, nočních hodinách, před bouřkou a po ní. Po silném větru smýkáme byliny pod stromy. Tím získáme druhy ze stromového patra, které vlivem větru spadnou na zem a zdržují se na rostlinách pod nimi.

Sběr pod kůrou stromů
Pod kůrou sbíráme především arborikolní, ale také humikolní druhy brouků. Hledáme poškozené, nedávno poražené, nebo odumřelé stromy s kůrou (dub, buk, topol, smrk, borovice ad.). Poklepáním na kůru můžeme zjistit zda dochází k odlupování kůry, nebo zda je pod ní menší dutina. Po odloupnutí kůry pozorně prohlížíme kmen i vnitřní stranu kůry. Kůru se snažíme odloupnout co nejopatrněji, aby se hmyz, který sedí na její spodní straně rychle nepustil a nespadnul do podrostu, kde se pak velmi obtížně hledá. Je proto dobré kůru ihned po odtržení přemístit např. nad síťku, nad igelitovou plachtu, nebo sklepávadlo.
Pokud je pod kůrou větší množství detritu, nebo drobných pilinek od podkorního hmyzu je nejvhodnější tento materiál prosít. Abychom sebrali co nejvíce tohoto drobného materiálu můžeme jej smést do prosívadla košťátkem, nebo štětcem. Pokud je nemáme, můžeme je nahradit např. stébly trávy, které svážeme do snopu a měkčí část použijeme jako smetáček. Pokud je pod kůrou dřevo již trouchnivé, nabíráme jej rukou, nebo si opět můžeme pomoci např. hrabičkami. Takto naloupané dřevo házíme do prosívadla a prosijeme.

Sběr vodního hmyzu
Ke sběru vodního hmyzu nám poslouží kuchyňské síto, nebo síťka z mlynářského hedvábí (na vodě nezplihne, voda se v ní nezadržuje a rychle protéká oky). Hledáme mělčí i hlubší tůně hojně zarostlé vodními rostlinami, okraje rybníků s hustou vegetací apod. Sítem, nebo síťkou kroužíme ve vodě mezi rostlinami. Rukou při tom opisujeme pomyslnou osmičku. Hmyz s kousky rostlin nám uvízne v síti. Takto nasbíraný materiál musíme důkladně prohlédnout, protože ve vlhké změti rostlin se hmyz velmi snadno přehlédne. Nejlépe je tento materiál rozprostřít např. na igelitovou plachtu a pozorně prohlédnout. Jak dochází k pozvolnému vysychání, hmyz tento materiál pomalu opouští.
Řada druhů žije v tekoucích vodách na dně v písku, pod kamínky, na kořenech stromů, nebo větvích a kmenech padlých do vody. Vhodné jsou především toky s písčitým, nebo štěrkopískovým dnem. Vodní hmyz můžeme sbírat tak, že prohlížíme spodní strany větších kamenů ležících na dně, nebo tak, že hrabičkami rozhrabáváme dno a vyplavený detrit sbíráme do síta, nebo sítě, kterou umístíme asi jedem metr po proudu. Pokud umístíme síť příliš blízko, dostane se nám do ní větší množství písku a hrubších nečistot ze dna. Výběr hmyzu je pak velmi komplikovaný. Těžší materiál rychle klesne a nám se do síta dostanou jen drobné úlomky větviček a detrit společně s brouky. Takto nasbíraný detrit opět pozorně prohlížíme. Podobně postupujeme i při sběru brouků sedících na kořenech rostoucích ve vodě, větvích nebo kmenech spadlých do vody. Rukou nebo košťátkem opatrně omýváme povrch větví a vyplavený detrit opět sbíráme do připravené sítě, resp. sítka. Takto omýváme především spodní stranu větví, kde se zdržuje největší množství brouků. Bohatých úlovků lze dosáhnout např. vymýváním vzdušných kořenů olší.

Sběr na výkalech
Množství hmyzu (koprofágní druhy) se vyskytuje na výkalech obratlovců a samozřejmě i v jejich těsné blízkosti Hledáme především výkaly hovězího dobytka, koní a vysoké zvěře, které hmyz nejčastěji vyhledává. Prohlížíme jak výkaly čerstvé tak starší. Exkrementy můžeme rozhrabávat vhodným nástrojem (připravenou větvičkou, klacíkem, pinzetou apod.) a hmyz vybírat buď ručně pinzetou, nebo exhaustorem (exhaustor s balónkem, nebo foukací exhaustor , nebo je dokonce prosít. Při prosívání čerstvých výkalů však dojde ke značnému znečištění prosívadla. Prohlížíme i místa v těsné blízkosti výkalu a také hlínu, či trávu pod ním. V lesích a na lesních světlinách hledáme drobné i větší výkaly vysoké a černé zvěře. Můžeme je opět rozhrabávat připravenou větvičkou, nebo výkal i s detritem pod ním nabrat do prosívadla. K tomu je vhodné použít lopatku, nebo hrabičky. Často se právě pod výkalem, nebo v jeho těsné blízkosti vyskytuje velké množství druhů. Stejně postupujeme i u ostatních výkalů.
Především v jarních měsících můžeme sbírat na výkalech při vstupech do nor některých savců. Prohlížíme, nebo prosíváme vstupní prostory do nor lišek, králíků, syslů atd. Především syslové po dlouhé zimě strávené v přítmí své nory reagují na první teplé dny zvýšenou aktivitou a velmi často tak nacházíme jejich výkaly při vstupu do nory. Právě v tomto období (konec března až začátek května) je nejvhodnější nory syslů prohlížet.

Sběr na mrtvolkách zvířat
Na mršinách sbíráme především karnivorní druhy. Výskyt některých druhů na mršině nemusí však nutně ukazovat na jejich původní stanoviště. Mršina láká hmyz z velké vzdálenosti a tak se zde objevují druhy i ze zcela jiných biotopů a lokalit. Přítomnost zdechliny na lokalitě může velmi ovlivnit druhové spektrum druhů na sledovaném území. Takové údaje jsou vhodné především inventarizaci druhů (viz. úvod).
Velké množství druhů brouků se živí na uhynulých zvířatech přímo, či nepřímo. Část druhů se živí masem, část zde loví živočichy, kterým mrtvolka slouží jako zdroj potravy. Sběry provádíme na mršinách různého stupně rozkladu a v průběhu celého roku. Mršinu prohlížíme a hmyz sbíráme buď pinzetou, nebo exhaustorem. Není vhodné nasávat brouky do exhaustoru ústy. Používáme buď exhaustor s balonkem, nebo foukací exhaustor . Stejně jako u výkalů pozorně prohlížíme i nejbližší místa kolem mrtvolky a pod ní. Opět je vhodné místa pod mrtvolkou a v nejbližším okolí prosít.
Pokud mršina leží přímo na zemi, mnoho jedinců se ukrývá v trávě, či v horní vrstvě půdy pod ní. Při sbírání nám pak množství druhů unikne. Proto je velmi účinné přemístit mršinu na větší igelitovou folii. Brouci pak zůstávají na igelitové folii pod mršinou a snadněji se loví. Po několika dnech, když přijdeme k mrtvolce, nejprve ji prohlédneme, pak opatrně vyklepeme na igelitovou folii a brouky sesbíráme exhaustorem. Další možností je umístění mršiny na malou kupku sena, překrýt ji trávou a zatížit kamenem (to je vhodné především u mršin menších zvířat). Po několika dnech trávu, resp. celou kupku prosejeme.

Noční lovy
Jde o metodu sběru, kdy sbíráme na sledovaném území v podvečerních a nočních hodinách. V průběhu dne, kdy se po lokalitě pohybujeme si pozorně všímáme vhodných míst, která by bylo možné navštívit v noci. Hledáme především staré plodnice hub, staré a usychající stromy, stromy s mízotoky, dutiny, nebo i hnízda sršní. Tato místa pak navštívíme v nočních hodinách a prohlížíme je pomocí baterky. Lze předpokládat zjištění odlišného druhového spektra na rozdíl od sběrů prováděných na těchto místech v průběhu dne. Je pravděpodobné, že takto nalezneme druhy, které jinou metodou sběru nelze sbírat.

Vyšlapávání
Velmi populární a často používanou metodou je vyšlapávání při kterém sbíráme především hygrofilní a humikolní hmyz hledající úkryt v bahně, vlhké hlíně, jílu, nebo písku. Vyšlapávat se dá téměř na každém vlhčím místě. Vhodné jsou především bažiny, okraje rybníků, řek, podmáčené louky apod. Vyšlapáváme i v místech s hustou vegetací. Tu si samozřejmě před samotným vyšlapáváním můžeme vytrhat, protože v místě bez vegetace se hmyz snadněji vybírá.
Při samotném vyšlapávání postupujeme tak, že vybereme vhodné místo a to pomocí holínek, nebo jiné obuvi zašlapáváme. Nešlapeme však příliš silně, abychom hmyz nepoškodily. Je vhodné si zašlapat jen menší plochu, na které utíkající hmyz snadněji chytíme. Je nutné však několik sekund, nebo dokonce minut sečkat. Hmyz ne vždy ihned zareaguje na změněnou situaci a úkryt často opouští až po určité době. Vyšlapávat můžeme i mechy, tlející látky, vlhké listí apod.

Vyplavování
Na podobném principu jako vyšlapávání pracuje i vyplavování. Stejně jako u vyšlapávání narušíme hmyzu jeho přirozený úkryt, popř. mu znemožníme přívod vzduchu. Tuto metodu můžeme využít téměř všude, nejčastěji však na bahnitých, jílových, hlinitých i písečných březích stojatých i tekoucích vod. Rukou, nebo nějakým kelímkem nabíráme vodu a poléváme obnažená místa. Na místa, kde není dostatek vody si přineseme vodu z domova. Polévat můžeme i obnaženou hlínu, nebo nejrůznější bahnitá koryta na polních cestách, v lesích apod.
Při polévání voda vtéká do drobných štěrbin a otvorů, které hmyz velmi rychle opouští. Utíkající hmyz sbíráme exhaustorem. Můžeme takto polévat i mechové porosty, nebo mechem porostlé kameny. Poléváme i kameny přímo ve vodě, jejichž neponořená část je porostlá mechem.

Náplavy
Velice specifickou metodou sběru je náplav. Nejčastěji se s ním setkáme na jaře, resp. na konci zimy a v nejranějším počátku jara, kdy taje sníh a vzniká "velká voda". Ta při své cestě strhává humus, úlomky větviček, trouch, kousky šišek, suchou trávu, zkrátka všechno bylo ukryto pod sněhovou pokrývkou a přečkávalo zimu. Společně s tímto materiálem voda unáší i miliony jedinců nejrůznějšího hmyzu, který se křečovitě přidržuje kdejakého listu, větvičky, kousku kůry. Když voda opadne, na břehu zůstane náplav. Avšak náplav není každý rok stejný, a často nevznikne vůbec. Náplav můžeme vzít celý domů, nebo jej na místě prosít a prosev prohlédnout až doma. Náplav postupně vysypáváme do nízké, např. plastové nádoby. Hmyz postupně ožívá a my jej vybíráme pinzetou, nebo exhaustorem. Náplav můžeme probrat i pomocí xeroeklektoru, nebo termoeklektoru.
Nesmíme však opominout, že voda splavuje hmyz i z velmi vzdálených míst. Podobně jako u mršin můžeme získat druhy, které mají své původní stanoviště i několik desítek kilometrů daleko. Pokud je však součástí sledovaného území vodní tok blízký přirozenému stavu, je využití sběrů z náplavu velmi vhodné.

Sběr na houbách
Houby představují pro velké množství hmyzích druhů velmi dobrý zdroj potravy a také vhodné místo pro úkryt. Mykofilní druhy žijí na nejrůznějších druzích hub, jsou však druhy, které hmyz lákají více (sýrovci, hlívy, muchomůrky růžovky, bedly, hadovky, různé druhy chorošů ad.). Hledáme čerstvé, nebo již zahnívající plodnice. Prohlížíme jak samotné houby tak prostor pod nimi a také nejbližší okolí. Vhodné je opět vhodit houbu přímo do prosívadla a prosít i nejbližší okolí plodnice. Sýrovce a jiné houby (jak stromové tak zemní) můžeme oklepávat přímo do prosívadla, nebo do síťky. Vždy tak činíme velmi rychle aby nám hmyz nestihnul utéci.
Bohatých úlovků dosáhneme, když nasbíráme houby, umístíme je např. na světlinu, či okraj lesa a zakryjeme trávou, nebo listím. Vše pak zatížíme plochým kamenem. Po několika dnech (nejlépe po třech) všechen materiál se zbytky hub prosijeme a prohlédneme na připraveném plátně, nebo igelitové plachtě.
Jak již bylo uvedeno, množství materiálu se zdržuje na plodnicích hub v podvečerních a nočních hodinách. Jednotlivé houby si během dne vytipujeme a navštívíme je v nočních hodinách. Plodnice prohlížíme a hmyz opatrně nasáváme. Houby můžeme s časovým odstupem prohlédnout i několikrát za noc.
Petr Matúšových

Ivana
Příspěvky: 14
Registrován: 04 zář 2010, 20:29
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: Metody sběru

Příspěvek od Ivana » 28 črc 2011, 21:06

Mohl by mi prosím někdo napsat o žlutých a modrých miskách a zemních pastech, jakož i o dalších metodách sběru? Díky.
Jsem botanik, nikoliv entomolog. Na oplátku vám můžu určit rostliny z České republiky.

Uživatelský avatar
Honza
Příspěvky: 2995
Registrován: 29 dub 2010, 06:43
Bydliště: Hradec Králové
Kontaktovat uživatele:

Re: Metody sběru

Příspěvek od Honza » 29 črc 2011, 05:42

Metoda zemních pastí, velkou výhodou je malá pracnost a nízká finanční náročnost, poskytují dobrý přehled o složení druhových spekter, ale počty nekorespondují s jejich skutečnou denzitou na biotopu (odrážejí spíše tzv. activity-trapability-density tj. aktivitu jednotlivých druhů nebo ještě lépe aktivitu závislou na denzitě a účinnosti zemní pasti)

Při jednom z faunistických průzkumů bylo umístění pastí takové, že jejich horní okraj byl v jedné úrovni s povrchem půdy. Náplň pasti tvořilo v tomto případě cca 200 ml roztoku formaldehydu - 170 ml 38 % formaldehydu, cca 50 ml glycerolu a několik kapek detergentu, to vše doplněno vodou na objem 1000 ml. Formaldehyd má funkci smrtícího a konzervačního média, glycerol zabraňuje vysychání pasti, detergent slouží ke snížení povrchového napětí roztoku, proto dojde k snadnému ponoření živočichů do konzervačního média.Zemní pasti byly rozmístěny v počtu 10 kusů na každé monitorované ploše Pasti byli na plochách exponovány v linii, vzdálenost jednotlivých pastí byla cca 5 m.

Metoda zemních pastí, která preferuje velké a těžké druhy, protože malé druhy jsou zde zachyceny jen okrajově.

Ještě k této metodě citace ze závěrečné zprávy (Boháč,Matějíček, 2008)
Bylo provedeno srovnání použitých metod sběru na efektivitu zjištění biodiverzity brouků v NPR Mionší Je zřejmé, že často doporučovaná metoda zemních pastí je v pralesním prostředí pro zjišťování biodiverzity zcela nevhodná (jen 6 % druhů z celkového počtu). Nejúspěšnější je metoda prosevů a odběru půdních vzorků (33 % z celkového počtu druhů). Následuje metoda oklepu (19 % z celkového počtu druhů), metoda podkorního sběru (16 % z celkového počtu druhů)...........
Research Fields:
Taxonomy, ecology, biomonitoring , faunistic of Staphylinidae

Ivana
Příspěvky: 14
Registrován: 04 zář 2010, 20:29
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: Metody sběru

Příspěvek od Ivana » 30 črc 2011, 01:19

Honzo dík za odpověď. To je zajímavé. Platí i pro louky, že zemní pasti nejsou vhodné pro výzkum diverzity?
Jsem botanik, nikoliv entomolog. Na oplátku vám můžu určit rostliny z České republiky.

Uživatelský avatar
Honza
Příspěvky: 2995
Registrován: 29 dub 2010, 06:43
Bydliště: Hradec Králové
Kontaktovat uživatele:

Re: Metody sběru

Příspěvek od Honza » 30 črc 2011, 05:52

Metoda zemních pastí je doporučovanou metodou v publikací Absolon K. (1993): Metodika biomonitoringu ve státní ochraně přírody ; Krásenský P. (2004): Metody sběru brouků jako podklad pro inventarizaci bezobratlých.
Je to ale jenom jedna z metod jak získat vzorky na uvedené lokalitě (biotopu) ,bez použítí ostatních metod zběrů jsou výsledky značně zkreslené.
Například do pastí jsou zachyceni většinou druhy kategorie R2 – relikty II. řádu, E – expanzivní druhy a druhy málo aktivní a nebo žijící skrytým způsobem života zachyceny nejsou R1 – relikty I. řádu
V závěrečném hodnocení společenstev na základě počtu druhů o různé reliktnosti výskytu zjištěných na studovaných biotopech se ukáží jiné výsledky při použití jenom metody zemních pastí a metody zemních pastí kombinované s ostatními metodami.
v prvním případě bude naprostoá převaha zastoupení reliktů druhého řádu (R2) a E – expanzivních druhů
v druhém případě bude druhové zastoupení daleko pestřejší a bude obsahovat E – expanzivních druhů,relikty druhého řádu (R2) a relikty prvního řádu (R1) získamé ostatními metodami


Nevím ale k čemu má sloužit ten inventarizační (faunistický) průzkum louky ,k čemu ty vysledky budou použity,jak hluboce má být průzkum proveden a zda v tomto případě metoda zemních pastí nebude dostačující pokud by se jednalo jen o potřebu malého vzorku druhů zde žijících.

Jen tak na okraj ,pracoval jsem s metodou zemních pastí na Slovensku při jednom projektu kde byli zemní pastě hlavní (jedinou) metodou.Pastě byli umístěny na dvě pole oseté kukuřicí,jedno obhospodařováno klasickou metodou a druhé obhospodařováné biodynamickým zemědělstvím (ekologické) a výsledky byli rozdílné i při této jediné metodě. :)
Research Fields:
Taxonomy, ecology, biomonitoring , faunistic of Staphylinidae

Uživatelský avatar
Honza
Příspěvky: 2995
Registrován: 29 dub 2010, 06:43
Bydliště: Hradec Králové
Kontaktovat uživatele:

Re: Metody sběru

Příspěvek od Honza » 25 říj 2013, 05:49

Zajímavý nápad na výrobu zemní pastě:
http://www.entomologiitaliani.net/publi ... 42&t=48564
Research Fields:
Taxonomy, ecology, biomonitoring , faunistic of Staphylinidae

Uživatelský avatar
Renda
Příspěvky: 392
Registrován: 06 led 2011, 13:31
Bydliště: Liberec

Re: Metody sběru

Příspěvek od Renda » 25 říj 2013, 07:00

jelikož neumím italsky prosím o překlad, resp. o vysvětlení, nějak tomu nerozumím ...dík
René Fouquè

marion
Příspěvky: 3547
Registrován: 29 dub 2010, 05:49

Re: Metody sběru

Příspěvek od marion » 25 říj 2013, 10:53

Taky nerozumím, ale pochopil jsem, že do velkého kelímku přišiju menší kelímek s návnadou a do víka vystřihnu díru, tím past částečně zakryju a vtip je v tom, že to víko je snížené, takže brouci "spadnou" na víko a jdou za návnadou do díry aven už nevylezou i kvůli víku.
Coleoptera střední Evropa, hlavně Staphylinoidea

Uživatelský avatar
Renda
Příspěvky: 392
Registrován: 06 led 2011, 13:31
Bydliště: Liberec

Re: Metody sběru

Příspěvek od Renda » 25 říj 2013, 11:43

aha ... atím pádem není ani napadaný hmyzák zas...ný od návnady ...teď už mi to dává smysl :yes

v USA se hodně používají zemní pasti zcela bez návnady ... vyžkoušel jsem a fungovalo to skvěle... na tenebráky, kodulky, štíry,...
René Fouquè

koroner
Příspěvky: 76
Registrován: 30 dub 2010, 07:19
Bydliště: Otrokovice

Re: Metody sběru

Příspěvek od koroner » 25 říj 2013, 12:29

A patrně do menšího kelímku dávám druhý menší kelímek s návnadou, tu pak můžu libovolně obměňovat a zbytek tam může být zakopaný leta páně....

Uživatelský avatar
míra z.
Příspěvky: 1260
Registrován: 30 dub 2010, 05:29

Re: Metody sběru

Příspěvek od míra z. » 25 říj 2013, 13:40

No jo, ale kde u nás seženu ten Stuffer yogurth cremoso ? ( :chuckle )
Vybrané čeledi z Dermestoidea,Bostrichoidea,Cleroidea,Cucujoidea,Tenebrionoidea, a něco navíc (Cholevinae, Histeridae), Dynastinae W

Uživatelský avatar
J.P.
Příspěvky: 841
Registrován: 29 dub 2010, 06:51
Bydliště: Chodov u Karlových Var

Re: Metody sběru

Příspěvek od J.P. » 25 říj 2013, 14:27

Lze nahradit velkospotřebitelským balením našich jogurtů. Chutnají stejně dobře a ještě podpoříš české výrobce.
Například http://www.hollandia.cz/Nase-produkty/3.folder.aspx
_______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Buprestidae - PAL

Uživatelský avatar
míra z.
Příspěvky: 1260
Registrován: 30 dub 2010, 05:29

Re: Metody sběru

Příspěvek od míra z. » 25 říj 2013, 16:01

Tak přesně ten si Jirko kupujeme. Jen musím zabránit tomu, aby mi kelímek holky hned nevytřídily do plastového odpadu.
Vybrané čeledi z Dermestoidea,Bostrichoidea,Cleroidea,Cucujoidea,Tenebrionoidea, a něco navíc (Cholevinae, Histeridae), Dynastinae W

recesívny homozygot
Příspěvky: 12
Registrován: 01 srp 2016, 08:26

Re: Metody sběru

Příspěvek od recesívny homozygot » 01 srp 2016, 12:45

Zdravím. Ohľadom metód zberu, rád by som išiel ako asistent do terénu s nejakým skúseným entomológom, najlepšie zameraným na chrobáky. Nie je tu medzi Vami niekto zo západného Slovenska, najlepšie z okolia Nových Zámkov? : )

papa
Příspěvky: 426
Registrován: 27 úno 2012, 15:59

Re: Metody sběru

Příspěvek od papa » 01 srp 2016, 13:51

recesívny homozygot píše:Zdravím. Ohľadom metód zberu, rád by som išiel ako asistent do terénu s nejakým skúseným entomológom, najlepšie zameraným na chrobáky. Nie je tu medzi Vami niekto zo západného Slovenska, najlepšie z okolia Nových Zámkov? : )
Já bych klidně přijel, ale pokud se nepletu, je to u vás na Slovensku = Z A K Á Z A N É :puke tak nevím jak to vyřešíš ?????

Uživatelský avatar
Mates
Příspěvky: 19
Registrován: 09 bře 2012, 08:19
Bydliště: Bratislava

Re: Metody sběru

Příspěvek od Mates » 01 srp 2016, 14:14

papa píše:
recesívny homozygot píše:Zdravím. Ohľadom metód zberu, rád by som išiel ako asistent do terénu s nejakým skúseným entomológom, najlepšie zameraným na chrobáky. Nie je tu medzi Vami niekto zo západného Slovenska, najlepšie z okolia Nových Zámkov? : )
Já bych klidně přijel, ale pokud se nepletu, je to u vás na Slovensku = Z A K Á Z A N É :puke tak nevím jak to vyřešíš ?????
To ale přece ještě nikdy nikoho neodradilo, ne? :-)

papa
Příspěvky: 426
Registrován: 27 úno 2012, 15:59

Re: Metody sběru

Příspěvek od papa » 01 srp 2016, 14:31

Mates píše:
papa píše:
recesívny homozygot píše:Zdravím. Ohľadom metód zberu, rád by som išiel ako asistent do terénu s nejakým skúseným entomológom, najlepšie zameraným na chrobáky. Nie je tu medzi Vami niekto zo západného Slovenska, najlepšie z okolia Nových Zámkov? : )
Já bych klidně přijel, ale pokud se nepletu, je to u vás na Slovensku = Z A K Á Z A N É :puke tak nevím jak to vyřešíš ?????
To ale přece ještě nikdy nikoho neodradilo, ne? :-)
Ale to já netvrdím, ani nevím zda to někoho odradilo či ne ...
Zajímá mne názor kolegy ze Slovenska, který hledá zkušenějšího entomologa = ????

recesívny homozygot
Příspěvky: 12
Registrován: 01 srp 2016, 08:26

Re: Metody sběru

Příspěvek od recesívny homozygot » 01 srp 2016, 21:02

Tak to som šokovaný, že je to u nás zakázané! Prvý krát sa o tom dozvedám. Nezdá sa mi to - prečo by inak boli entomologické potreby legálne (alebo nie sú?), a rovnako nerozumiem existencii napr. takýchto stránok: http://www.entomologia.entomology.sk/pr ... hmyzu.html atď. :) Každopádne ďakujem za info. Nebudem rozkrikovať o tom, čo stváram u nás v lesoparku, už len pre istotu, aj keď neviem, no... : ))

Uživatelský avatar
Mates
Příspěvky: 19
Registrován: 09 bře 2012, 08:19
Bydliště: Bratislava

Re: Metody sběru

Příspěvek od Mates » 01 srp 2016, 21:20

recesívny homozygot píše:Tak to som šokovaný, že je to u nás zakázané! Prvý krát sa o tom dozvedám. Nezdá sa mi to - prečo by inak boli entomologické potreby legálne (alebo nie sú?), a rovnako nerozumiem existencii napr. takýchto stránok: http://www.entomologia.entomology.sk/pr ... hmyzu.html atď. :) Každopádne ďakujem za info. Nebudem rozkrikovať o tom, čo stváram u nás v lesoparku, už len pre istotu, aj keď neviem, no... : ))
Za zkušeného entomologa se nepovažuju, ale na SK žiju a sbírám. Při troše decentnosti to není problém. O legálnosti, resp. nelegálnosti této aktivity ovšem není pochybnost, je to zákonem zakázané. Podle sdělení kolegy z ČR však údajně není problém vyřídit si povolení na sběr i na SK, což jsem nezkoušel a nemohu potvrdit ani vyvrátit.

recesívny homozygot
Příspěvky: 12
Registrován: 01 srp 2016, 08:26

Re: Metody sběru

Příspěvek od recesívny homozygot » 01 srp 2016, 21:47

Legálnosť budem riešiť, keď sa tým budem zaoberať dlhšie. Momentálne potrebujem skôr nejaké praktické rady.

Odpovědět

Zpět na „Začínající entomologové /Beginners in entomology/“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host